DIP má své nedostatky, ale nabízí i výhody, říká manažer Amundi

5445
DIP
Martin Černý / Foto: Amundi

„Dle legislativy podléhají realokace uvnitř DIP časovému testu,“ upozorňuje na nedostatek nového dlouhodobého investičního produktu manažer pro distribuci společnosti Amundi Martin Černý. 

Někteří poradci už se obracejí na klienty, kteří investují do podílových fondů, aby uzavřeli dodatek ke smlouvě na podílový fond a změnili ho na dlouhodobý investiční produkt. Argumentují daňovými úlevami. Je to podle vás výhodné?

To je velmi individuální, daňovou úsporu můžete čerpat pouze na vložené prostředky, případně cenné papíry až v režimu DIP. Velmi tedy záleží, jakým způsobem dojde k přesunu těchto prostředků do smlouvy v režimu DIP, případně zařazení starší smlouvy do tohoto režimu. Klient tedy musí vždy zvážit, zda je pro něj takový proces výhodný.

Pro DIP mluví daňové úlevy, ale oproti klasickým podílovým fondům DIP omezuje přístup k penězům. Jak moc?

Ano, další věc ke zvážení ze strany klienta je, že s těmi prostředky nemůže libovolně nakládat, jelikož při výběru těchto prostředků před splněním parametru 120/60 [DIP může vypovědět po 120 měsících trvání a nejdříve v 60 letech věku, pozn. red.] je nutné vrátit, dodanit, dříve uplatněnou daňovou podporu.

Proč tedy poradci naléhají na klienty, aby měnili své podílové fondy na DIP?

Nemáme zprávy o tom, že by poradci na naše klienty v tomto směru naléhali. Může se jednat o motivaci klientovi ušetřit finance formou daňové úlevy. Lidé by ale měli myslet na to, že odpočet 48 000 korun ročně je souhrnný za všechny prostředky poslané v daném roce na kterýkoliv daňově podporovaný produkt spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče.

DIP lze uzavřít přímo, podílové fondy běží dál

Komu a za jakých okolností se podle vás vyplatí uzavřít smlouva na DIP?

V podstatě téměř komukoliv, komu finanční situace umožňuje odkládat si finance na stáří. V režimu DIP může mít klient dle zákona například i hotovost či spořicí účet. Takový klient musí splňovat pouze zákonné parametry pro sjednání DIP. A samozřejmě by měl mít v režimu DIP produkty, které vyhovují jeho investičnímu horizontu, rizikovosti a cílovým trhům. Stejně tak musí vždy myslet i na rizika zpětného dodanění v případě předčasného výběru, který se netýká pouze klientů, již splnili současně dva parametry:

  • Věk 60 let.
  • 10 let od vzniku DIP.

Při rozhodování, zda využít DIP, doporučujeme zvážit i další státem podporované produkty na zajištění stáří, jako je například doplňkové penzijní spoření.

Jaké hlavní výhody spatřujete v DIPu?

Jednou z hlavních výhod pro klienta je široká paleta produktů dostupných v rámci dlouhodobého investičního produktu. DIP klientovi také umožňuje využívat daňové úspory již od minimálních částek. Což je výhoda, která není dostupná u doplňkového penzijního spoření, kde je aktuálně možné dosáhnout daňové úspory pouze u vkladů převyšujících 1 000 korun. Od 1.7. 2024 se tato hranice zvýší na 1 700 korun měsíčně. Další výhodou je možnost příspěvku ze strany zaměstnavatele. To poskytuje klientovi další benefity.

Kde jsou naopak nevýhody a omezení?

Hlavní nevýhodou je určitě nutnost dodržení již zmíněného pravidla 120/60. A to proto, že při případném předčasném výběru se klient vystavuje povinnosti dodanit až 10 let zpětně své minulé odpočty a příspěvky zaměstnavatele, byť by tím výběrem byla jediná koruna.

DIP v kombinaci s ostatními produkty

Pokud byste se na DIP podíval z pohledu celého investičního portfolia domácností. Jak byste ho ideálně mixoval? Je to současně DPS, podílové fondy i DIP?

Základem investičního portfolia je určitě finanční plán domácnosti. Každá domácnost má jiné příjmy, výdaje a finanční cíle. Proto je těžké říct, že využití všech těchto nástrojů je pro každou domácnost vhodné. Fondy kolektivního investování mimo režim DIP mohou nabízet pohodlnější likviditu. Investor totiž řeší z hlediska daní primárně časový test, takže mohou sloužit pro kratší investiční horizonty, než oněch deset let trvání smlouvy a věk klienta 60 let. To jsou od 1.1. 2024 parametry platné pro nově uzavřené DPS a smlouvy v režimu DIP.

Jak byste kombinoval DPS a DIP dohromady?

DPS vám zase může dát bonus formou státního příspěvku, takže by se dalo říct, že nejefektivnější z hlediska státní podpory by mohl být vklad 1 700 korun měsíčně do DPS, kde dosáhnete od 1.7.2024 maximálního státního příspěvku 340 korun měsíčně, a produkty v režimu DIP využívat pro zbylou daňovou úsporu v souhrnné výši maximálně 48 000 korun na fyzickou osobu.

Tedy kombinace DIP s DPS dává smysl?

Oba produkty se mohou vzájemně doplňovat a efektivně čerpat podporu ze strany státu. DPS Vám dá státní příspěvek, který je od 1.7.2024 například 340 korun u pravidelného vkladu 1 700 korun měsíčně. DIP vám zase dá větší flexibilitu výběru produktů a možnost daňové úspory od daleko menší částky. Do obou produktů Vám navíc může přispívat zaměstnavatel, pro kterého je to výhodné až do výše 50 000 korun ročně.

Jakou roli při DPS a DIP pak sehrávají klasické podílové fondy?

Do DIP či DPS by si měl klient vkládat prostředky, které má určené pro zajištění na stáří. Fondy kolektivního investování naopak slouží pro kratší investiční horizonty. A to primárně kvůli pohodlnější likviditě. U fondů kolektivního investování, které nemáte v režimu DIP, totiž řešíte z hlediska daní při případném odkupu primárně časový test.

Náklady na dlouhodobý investiční produkt

Zatímco DPS je přísně regulované a poskytují ho penzijní společnosti, DIP nabízejí investiční společnosti. Projevuje se to významně na nákladech obou produktů?

Velmi záleží na produktu v režimu DIP. Pokud budeme DPS a DIP srovnávat čistě z hlediska nákladovosti, tak například nízkonákladové indexové/ETF fondy v DIP nabízí klientům případnou nižší nákladovost oproti DPS. Ale i platí, že klient vždy musí brát v potaz všechny náklady a rizika spojené s takovou investicí, jelikož investice do ETF či indexů může být u některých poskytovatelů spojená s dalšími poplatky. Doplňkové penzijní spoření má také aktuálně regulovanou výši odměny pro zprostředkovatele. A to dlouhodobý investiční produkt aktuálně nemá.

Obdoba dlouhodobého investičního produktu funguje i v jiných zemích. Jaké tam jsou s ním zkušenosti? Kdo ho využívá a za jakých podmínek?

Podobný investiční režim funguje například ve Velké Británii, kde mají takzvaný Individual Saving Account [ISA]. Obdobně funguje 401(k) ve Spojených Státech. V obou případech historie těchto produktů sahá až do minulého století. Další podobné režimy podpory ze strany státu poskytují také v Austrálii, Kanadě, Japonsku, Švédsku a dalších zemích.

Co mají tyto produkty společné?

Většinou mají společné tři základní parametry, a to snížení daňové zátěže z příspěvku klienta, příspěvek ze strany zaměstnavatele a časový horizont produktů směrem k penzi. V případě předčasného výběru bývá daňová penalizace, stejně jako tomu je u našeho DIP.

Vidíte v DIPu nějaké zásadní nedostatky, které by stály za změnu?

Do budoucna by se například mohla podle mého názoru zvažovat změna pohledu na realokace uvnitř režimu DIP.

Proč?

Například podle aktuální legislativy podléhají případné realokace uvnitř DIP časovému testu. Pokud by se zde nastavil portfoliový přístup k DIP jako takovému, tak by to mohlo být pro aktivnější investory efektivnější z hlediska daní.

Změny v doplňkovém penzijním spoření

Ve třetím důchodovém pilíři letos došlo k významným změnám. Kterou z nich hodnotíte vyloženě pozitivně, kterou z nich spíše negativně?

Pozitivně bych hodnotil zvýšení maximálního státního příspěvku pro doplňkové penzijní spoření na 340 korun měsíčně. Negativně vnímám, že někteří klienti mohou špatně vnímat zvýšení minimální hranice pro příspěvek ze strany státu, která se zvedla na 500 korun měsíčně.

Udělejte změny v penzijku i DPS, jinak vám stát poníží příspěvek

Máte za to, že lidé využívají DPS na maximum, že s ním umějí pracovat?

Určitě by klienti vzhledem k aktuálním změnám měli zhodnotit, zda do DPS neposílají částku, která nemá státní podporu, jelikož se od 1.7. 2024 tato částka zvedla na 500 korun měsíčně, přitom ještě do konce minulého roku bylo stanovené minimum pro dosažení minimální státní podpory 300 korun měsíčně. Někteří klienti využívají stále ještě takzvané transformované fondy ve „starém penzijním připojištění“. Ty jsou ale velmi konzervativní, i když by byl klient ochotný podstoupit vyšší rizikovost a potenciálně zajímavější výnos v DPS.

A co podílové fondy? Lákají české domácnosti?

Pokud se podíváme na nárůst investovaných prostředků do fondů kolektivního investování, tak je zde vidět vysoký nárůst investovaných prostředků. A to z 484 miliardy korun v roce 2017 na 751,6 miliardy korun loni.

Domácnosti donutila k investicím i inflace

Okolnosti, zejména inflace, tedy domácnosti nutí k investování?

Klienty určitě v posledních letech donutilo několik faktorů přemýšlet i nad investováním. Ano, hlavním důvodem byla vysoká inflace v posledních dvou letech. Pro překonání inflace bylo totiž nedostatečné držet finance pouze v hotovosti na účtu. Důvodů, proč klienti investují, ale je více než jenom inflace. Například zajištění na stáří, budování kapitálu pro potomky a vyšší dostupnost investičních řešení všeobecně. Zvýšený zájem pozorujeme u mladé generace. Nicméně vůči západním zemím je zde samozřejmě poměr lidí, kteří mají zkušenosti s investováním, pořád menší.

Jak mají domácnosti pracovat s podílovými fondy, aby z nich vytěžily maximum?

Pro většinu domácností je to určitě o disciplíně pravidelného investování. Některé světové fondy už téměř sto let pomáhají lidem k zhodnocení úspor. A mohly by být při dlouhodobém investičním horizontu a akceptaci rizik investice vhodným doplňkovým zajištěním na stáří. Určitě ale nejsou jediným takovým prostředkem. Důležité je držet se investičního horizontu a disciplíny pravidelného investování. Stejně tak je důležité nehodnotit negativně po jednom špatném roce svoji investici, kterou mám na třicet let a nepodléhat emocím.

Daniel Tácha

Martin Černý od roku 2020 působil v Komerční bance, kde se věnoval péči o portfolio movitých klientů. Od roku 2022 pracuje pro investiční společnost Amundi na pozici manažer pro distribuci.

1 komentář

  1. 3 nejobvyklejší chyby běžného člověka:
    – spoření je cesta k bohatství
    – důchodové pojištění/spoření je cesta k důstojnému stáří
    – dluh je špatný

    Kdo pochopí… prozře.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here