Maďarský premiér Péter Magyar [TISZA] včera [6.10.] oznámil novou daň pro maďarské superboháče. Tuto daň a další změny již schválila jeho vláda. Daň z majetku se vztáhne na Maďary s majetkem přes miliardu forintů [66 mil. Kč].
Podle návrhu takzvané daně z majetku zaplatí každý Maďar s jměním nad jednu miliardu forintů každý rok jedno procento z tohoto majetku. 1,5 procenta ročně pak zaplatí osoby s majetkem nad 100 miliard forintů [6,6 mld. Kč]. Nová daň začne platit od ledna 2027. Zavedením majetkové daně vláda podle maďarského premiéra splnila další ze svých zásadních volebních slibů.
„Zdanění majetku nad stanovenou hranici není žádný trest, ale znak společenské spravedlnosti a solidarity ve fungující společnosti,“ uvedl premiér Magyar.
Maďarská vláda rovněž rozhodla o zrušení daňových úlev pro fotbalisty, hokejisty, tenisty a další profesionální sportovce. Součástí daňových změn ale je například rozšíření paušálního daňového režimu pro drobné živnostníky.
Orbán končí po 20 letech ve vedení Maďarska. Odstavil ho Magyar
Nová majetková daň zahrnuje všechny formy aktiv, jako jsou nemovitosti, firemní podíly doma i v zahraničí, investice. Zohledňuje i luxusní movitý majetek. Sem patří například jachty, soukromá letadla, sběratelský artikl nebo sportovní vozy.
„Daňový základ se bude počítat včetně majetku drženého blízkými příbuznými v rámci osvobozených darů – manželé ani děti se tak nebudou moci vyhýbat placení daně pouhým převodem vlastnictví,“ vyjasnil Magyar.
Vzhledem k tomu, že Magyarova strana TISZA má v parlamentu pohodlnou ústavní většinu, očekává se hladké schválení nové daně a dalších daňových změn už letos na podzim. Bohatí Maďaři tak novou daň odvedou již příští rok v srpnu.
Maďarská média rovněž připomínají, že majetková daň významně postihne i nejbohatšího Maďara Lőrince Mészárose, blízkého přítele bývalého premiéra Viktora Orbána. Majetek tohoto podnikatele, jehož obchodní impérium zasahuje většinu sektorů maďarské ekonomiky, se odhaduje v přepočtu na 130 miliard korun.
Maďarsko má problém se státním dluhem
Maďarské veřejné finance se nacházejí v ještě napjatější situaci, než se nacházejí ty české. Provázejí je vysoké rozpočtové schodky, rostoucí státní dluh a jedny z nejvyšších nákladů na obsluhu státního dluhu v Evropské unii. Celkové zadlužení vůči hrubému domácímu produktu [HDP] v polovině letoška dosáhlo 77,7 procenta. Ještě na konci loňského roku představovalo 75,6 procenta.
Maďarský státní rozpočet počítá v letošním roce s výdaji v přepočtu zhruba 2,9 bilionu korun. Avšak příjmy má mít v přepočtu 2,6 bilionu korun. Schodek vláda plánuje v přepočtu zhruba 300 miliard korun. Avšak podle ekonomů jej kvůli dodatečným vládním výdajům nedodrží. Zatímco loni skončilo maďarské hospodaření státního rozpočtu se schodkem 4,7 procenta HDP, už v prvním čtvrtletí letoška činil deficit rovných devět procent HDP. Důvodem byly masivní předvolební výdaje, zavedení 14. důchodů, plošné zvyšování platů ve státní sféře a daňové úlevy pro matky a rodiny. Nový ministr financí András Kármán [TISZA] dokonce varoval, že bez dodatečných opatření celkový deficit státního rozpočtu letos vyšplhá na 7,5 procenta HDP [loni 4,7 %].
Maďarsko zatěžují i vysoké náklady na obsluhu státního dluhu. Oproti HDP na ně vydává nejvíce v Evropské unii. Tyto náklady činí každý rok zhruba pět procent HDP. V nominální hodnotě to v přepočtu představuje zhruba 244 miliard korun. Pro srovnání uveďme, že většina ostatních unijních států včetně Česka nebo Polska vynakládá na úroky ze svého dluhu méně než polovinu této procentuální hodnoty.
Už příští rok zaplatíme za obsluhu státního dluhu přes 150 mld. Kč
Takto vysoké splátky státního dluhu maďarské státní pokladně odčerpávají obrovské prostředky, které pak chybí v investicích do infrastruktury, školství a zdravotnictví. Evropská unie již zahájila s Maďarskem proceduru o snížení nadměrného zadlužení.
Jak si stojí maďarská ekonomika
Hrubý domácí produktu Maďarska loni dobré výsledky nepřinesl. Ekonomika rostla jen o 0,3 procenta. Pro letošní rok ekonomové očekávají růst ve výši 1,5 procenta až 2,5 procenta. Země se stále vyrovnává s jednou z nejvyšších inflací zemí EU [spolu s Českem a Lotyšskem, pozn. red.] v uplynulých letech.
Čínská společnost CATL rozjela v Maďarsku výrobu autobaterií
Ta sice již odezněla [meziroční míra inflace v Maďarsku letos v srpnu činila 1,3 procenta, pozn. red.], nicméně úrokové sazby zůstávají stále vysoko. To i přesto, že letos v srpnu tamější centrální banka podle očekávání znovu snížila úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Základní sazba se dostala na 5,50 procenta. Ke snížení sazeb o čtvrt bodu přikročila už třetí měsíc za sebou. Základní úrok v Maďarsku i tak ale zůstává druhý nejvyšší v Evropské unii za Rumunskem.
Situaci zostřují plány premiéra Magyara, který se snaží zemi nasměrovat do eurozóny. V tomto ohledu ale musí splnit inflační kritéria, kritéria ohledně zadlužení a úrokových sazeb. Ani jedno z nich Maďarsko dlouhodobě nesplňuje. Magyar letos v červnu uvedl, že maďarská vláda si stanovila za cíl splnit kritéria pro vstup do eurozóny kolem roku 2030. Podle jeho názoru by přijetí eura zemi přineslo více výhod než nevýhod.
–DNA–
