Nedávný blackout ve Španělsku rozproudil obavy z případného blackoutu i v Česku. Tuzemská síť je však ve srovnání s jihoevropskými zeměmi kvalitnější. A tak zvládá i velký nápor nově připojených fotovoltaik.
Něco je tu ale špatně. Letos 11. května ceny elektřiny na spotovém trhu trhly historicky nejvyšší zápornou hodnotu. Elektřina se prodávala za zhruba -5 600 korun. Více v textu odborníka na energetiku Pavla Urubka.
—
Cíle Evropské unie směrem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie [OZE] nekorespondují s rozvojem distribuční sítě v Evropě. V kontextu zemí s méně kvalitní sítí bychom si tak na slovo blackout měli začít zvykat.
Příčina španělského blackoutu je zatím stále neznámá. Nicméně jedním z klíčových faktorů, který je třeba zohledňovat, je kvalita tamní distribuční soustavy. Ta není natolik vysoká jako například v Německu nebo také České republice. Velkou roli hraje její rozlehlost. Platí totiž, že čím geograficky rozsáhlejší síť, tím existuje více potenciálních rizikových míst, která mohou způsobit nečekaný problém.
Na druhou stranu v případě Španělska zpětně nejde až o tak neočekávanou záležitost. Provozovatel tamní sítě již začátkem roku varoval před problémy ústící až do blackoutu. Uvedl i situace, kdy mohou nastat. Zásadní roli v tom hraje skutečnost, že podíl obnovitelných zdrojů energie ve Španělsku přesahuje 55 procent.
Španělský příklad je tak aktuálně nejvíce skloňovaný. Nicméně je dobré uvést, že v nedávné době byly kousek od blackoutu i jiné země. Loni v listopadu tento problém málem postihl Bavorsko. A to se pyšní robustní a technologicky velmi vyspělou distribuční soustavou. Letos v lednu pak hromadný výpadek elektřiny málem postihl Velkou Británii. Tam kvůli nízké výrobě z větrných elektráren a vysoké poptávce během chladného počasí extrémně klesla rezerva v tamní síti.
Kvalitní síť v Česku s menším podílem OZE
Výraznou roli v tom všem hraje nástup obnovitelných zdrojů energie v kombinaci s připraveností sítě. V Česku je podíl OZE aktuálně asi 16 procent. Tuzemská síť je navíc z hlediska robustnosti a technologické vyspělosti špičková, na rozdíl od mnoha států na jihu Evropy. Riziko blackoutu v Česku je tak ve srovnání například s Itálií, Španělskem či Portugalskem stále zanedbatelné.
Je však potřeba brát v potaz, že cíle EU z hlediska nárůstu podílu OZE nekorespondují s aktuálním rozvojem evropských sítí. Ta česká musí vlivem velkého množství nově připojených fotovoltaik v některých případech čelit extrémní zátěži. V posledních letech k těmto situacím dochází zejména na jaře. Typická je pro ně kombinace příznivého počasí, prodlouženého volna a nízkého odběru energie.
Modernizace přenosové elektrizační soustavy v EU si žádá biliony eur
Před dvěma lety jsme tuto situaci zaznamenali o Velikonocích, kdy panovalo v polovině dubna neočekávaně slunečné počasí. Díky tomu lidé trávili více času mimo domácnost, zároveň fungovala v omezeném provozu i velká část průmyslových podniků. Obrovský přebytek energie z fotovoltaik v té době neměl kdo spotřebovat a provozovatel české přenosové sítě ČEPS je musel za vysokých nákladů odpojit od sítě.
Podobná situace nastala letos na konci druhého květnového víkendu. Tomu předcházel státní svátek Dne vítězství. Stejné faktory tak zapříčinily nejen obrovskou zátěž pro tuzemskou síť, ale i historicky nejvyšší zápornou cenu elektřiny na spotovém trhu. 11. května se prodávala za zhruba -5 600 korun.
Zmiňování blackoutu v evropském kontextu? Zvykejme si
S tím, jak bude dalších obnovitelných zdrojů přibývat, lze očekávat, že se i s tímto energetickým extrémem budeme setkávat častěji. Česko ho zatím díky kvalitě distribuční sítě zvládá. Jiné státy by však mohly mít větší problémy. Ať už kvůli neočekávanému přebytku energie, nebo jejímu nedostatku kvůli přílišnému spoléhání na OZE. Na slovo blackout v kontextu evropských zemí s méně kvalitní distribuční sítí bychom si tak měli začít zvykat.
Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie
