Zdravotní pojištění letos míří k sekeře ve výši 14 miliard korun

I přes usnesení vlády z loňského dubna, že nastavení úhrad za péči pro rok 2025 musí být vyrovnané, se tak nestalo. A tak nejen Vojenská zdravotní pojišťovna, ale i ostatní pojišťovny letos skončí ve schodku.

Novinka ale je, že rezervy na krytí vyšších výdajů nemají. Na nedodržení loňského usnesení vlády o nastavení úhradové vyhlášky mezi zdravotními pojišťovnami a jednotlivými segmenty zdravotní péče s vyrovnaným výsledkem hospodaření upozornila Vojenská zdravotní pojišťovna [VoZP]. To v reakci na vyjádření jednoho z členů její správní rady o tom, že pojišťovna zvažuje fúzi s jinou zdravotní pojišťovnou kvůli narůstajícím závazkům po splatnosti.

„Vláda loni v dubnu zavázala ministra zdravotnictví vydat úhradovou vyhlášku na rok 2025 v takovém znění, které umožní vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění. Usnesení vlády však nebylo naplněno,“ vyjadřuje se VoZP v tiskovém prohlášení.

• Vojenská zdravotní pojišťovna je v miliardových dluzích 

Upozorňuje tak, že nejen její hospodaření vykazuje několik let po sobě schodky. Ale obdobně jsou na tom, jak uvádí, všechny zdravotní pojišťovny.

„Bez výjimky vyšly po vydání úhradové vyhlášky z propočtů výdajů a nákladů opět výrazné schodky. Přičemž za celý systém se očekává celkový deficit téměř 14 miliard korun,“ dále vyjasňuje pojišťovna letošní výsledek veřejného zdravotnictví.

„Několik let jsme marně upozorňovali na to, že tato politika deficitních úhradových vyhlášek je neudržitelná,“ pojmenoval příčinu současného stavu zdravotnictví generální ředitel VoZP Josef Diessl.

• Přemýšlím, jak to říci otevřeně, úplně a natvrdo, říká David Šmehlík

Nyní už, jak dodal, jsou vyčerpány rezervy zdravotních pojišťoven vytvořené v době před covidem-19, kdy se hospodářství dařilo a byla vysoká inkasa na pojistném. A vykázanou péči hradí pojišťovny poskytovatelům průběžně z prostředků vybraných na pojistném.

„A příjmy z pojistného jsou nižší než samotné výdaje za poskytnutou péči,“ dodává Diessl.

Letos skončí zdravotnictví v minus 14 mld. korun

S vyjádřením Josefa Diessla o tom, že nastavování úhrad za péči je nezodpovědné nesouhlasí Ministerstvo zdravotnictví [MZd ČR]. Právě tento resort po rozpadu funkčního dohodovacího řízení má několik let po sobě poslední slovo v každoročním nastavení úhrad za péči pro následující období.

„Podmínky stanovené úhradovými vyhláškami dopadají na všechny zdravotní pojišťovny stejně. A přestože v posledních letech byly koncipovány vstřícněji vůči poskytovatelům zdravotních služeb za účelem jejich stabilizace, ostatní zdravotní pojišťovny se v takových problémech, jako vidíme u VoZP, nenacházejí,“ odmítá argumenty zástupců VoZP za MZd ČR jeho tiskový mluvčí Ondřej Jakob.

• Každé rezervy se časem vyčerpají, říká Kalousek k VZP ČR

Dodává, že důvody současné finanční situace VoZP tak budou především v nastavení individuálního hospodaření pojišťovny.

VoZP přesto ve svém tiskovém prohlášení uvádí, že všech sedm tuzemských zdravotních pojišťoven se potýká se schodky. Nikoli pouze VoZP. Například největší Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR] loni ukončila rok v minus 4,98 mld. korun. A letos se její schodek navýší na 7,7 mld. korun.

Podle Diessla jsou na tom velmi dobře hlavně nemocnice

Jednu z příčin současného stavu zdravotních pojišťoven spatřuje Diessl v tom, že se přesunuly nemalé objemy peněz do lůžkové péče, tedy nemocnic. Ty nyní podle něj drží na svých účtech vysoké finanční prostředky. Což se však děje na úkor ambulantní péče, tvrdí.

„Stávající trend – pokud bude pokračovat – nevyhnutelně povede k systematickému oslabování a v konečném důsledku k likvidaci soukromého ambulantního sektoru, který přitom tvoří základ sítě zdravotní péče pro obrovské množství pacientů,“ cituje VoZP z dopisu vedoucí lékařky jedné ze šumperských očních ordinací, který adresuje jejímu generálnímu řediteli.

• AIFP: Nejdražší nejsou v Česku léky, ale nemocnice

Na jedné straně podle Diessla stojí vyčerpané rezervy pojišťoven, na druhé pak miliardové přebytky na účtech velkých nemocnic. I tady ministerstvo zdravotnictví ale nabízí svůj pohled na současnou situaci.

„I v době navyšování rezerv VoZP hospodařila významně hůře. Což se plně projevuje právě v současnosti, kdy dochází k rychlejšímu vyčerpávání zůstatků na jednotlivých fondech i v porovnání s jinými zaměstnaneckými pojišťovnami,“ řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví.

Sloučení VoZP s jinou pojišťovnou jako jedno z řešení

Scénář, kdy by se měla kvůli narůstajícím závazkům po splatnosti VoZP sloučit s některou z jiných zdravotních pojišťoven, označil Diessl pouze jako jedno z řešení. To především v případě, jak říká, že stát, respektive MZd ČR i letos uplatní politiku deficitního financování zdravotnictví.

„Zdůrazňuji, že v této fázi vedou obě pojišťovny jen nezávazná jednání. Při nich analyzují možné dopady fúze,“ vyjádřil se k možnosti sloučit VoZP se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra ČR.

• Ne Kabátek z VZP ČR, ale Kostka ze ZP MV ČR bral loni nejvíc

Zároveň dodává, že ani tento krok ale nezachrání veřejné zdravotnictví před stále se prohlubujícími deficity hospodaření.

• Jen sloučení pojišťoven zdravotnictví nezachrání, míní jejich Svaz

„Navíc, jak už jsem v minulosti několikrát řekl, sloučení zdravotních pojišťoven je nesmírně komplikovaný, zdlouhavý a drahý proces. A systém veřejného zdravotního pojištění je v tak neutěšeném stavu, že vyžaduje nesrovnatelně závažnější a hlubší změny. Než je případná fúze dvou ze sedmi pojišťoven,“ dodává generální ředitel VoZP.

–VRN/ČTK–