Trhy stojí na křižovatce. Zatímco výsledky firem jsou silné a finanční podmínky uvolněné, technická analýza i sezónnost upozorňují na riziko korekce. V srpnu se navíc spojí aktuální nízká volatilita s historicky slabým měsícem.
Americké akcie v červenci opět posílily – S&P 500 přidal přibližně tři procenta, Nasdaq rostl ještě více. Indexy táhly vzhůru velké technologické firmy jako Nvidia nebo Microsoft.
Alphabet, Meta, Microsoft, Apple jedou. Tesla a Amazon už méně
Zároveň se však na trhu rozhořelo spekulativní šílenství. To se projevuje rekordními objemy call opcí, růstem memetických akcií i návratem SPAC [Special Purpose Acquisition Company] akvizic.
[SPAC se vytvářejí za účelem fúze, výměny akcií, akvizice aktiv, nákupu akcií, reorganizace nebo podobné obchodní kombinace s jedním nebo více podniky, pozn. red.]
I přes určité napětí na trzích burzy v červenci ale i zaznamenaly 23 dní za sebou s pohyby pod jedno procento. To znamená mimořádně nízkou realizovanou volatilitu [6,4 %]. Historicky takové období „klidu“ často předchází náhlému výkyvu. Například růst výnosů japonských dluhopisů může být spouštěčem globálního přecenění rizika.
Ethereum slaví 10 let. Objemy pod jedním procentem
Na kryptoměnovém trhu se oslavovalo. Ethereum dosáhlo 10 let a z „programovatelných peněz“ se vyvinulo v páteřní infrastrukturu moderních financí. ETH za poslední tři měsíce posílilo o 147 procent, i když ve srovnání s bitcoinem začíná ztrácet relativní sílu. A nutno dodat, že sílu bitcoinu ani nikdy nemělo.
Instituce jako BlackRock, Deutsche Bank nebo Robinhood aktivně využívají Ethereum pro stablecoiny, tokenizované akcie či mezinárodní platby. Pozornost si získávají také Layer 2 řešení [Optimism, zkSync], která zajišťují škálování bez kompromisů.
Co se čeká v srpnu
Srpen bývá historicky nejslabším měsícem pro index Dow Jones a jedním z nejhorších i pro S&P 500 a Nasdaq. Srpen a září jsou obecně nejproblematičtější měsíce v postvolebních letech, jakým je i rok 2025.
Technické signály oslabení přibývají – Nasdaq 100 uzavřel pod 20denním klouzavým průměrem, S&P 500 poprvé za více než dva měsíce vykázal pokles přes procento. Index volatility VIX vyskočil nad 20 bodů a nervozita na trhu roste.
Analytici z Goldman Sachs varují, že jejich indikátor spekulace [STI] dosáhl nejvyšších hodnot mimo bublin z let 1998–2001 a 2020–2021. Z makroekonomického pohledu však ekonomická data překvapila pozitivně a inflace v USA i nadále zůstala nízká navzdory tarifům. Jinak řečeno, prozatím stoupá jen mírně.
Na druhé straně dlouhodobě oslabuje dolar a dochází k přesunům kapitálu. Příliv do akcií a dluhopisů byl v červenci rekordní, zatímco hotovost opouštějí investoři ve snaze hledat výnosy.
Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag
Podle tohoto článku by si jeden mohl myslet, jak jsou na tom americké finance dobře. Krátkodobý výkyv vlivem inkasa za nezákonné kontraproduktivní navýšení cel, je jasný. Příjmy Spojených států z cel byly v prvním pololetí vyšší než za celý loňský rok. Přesáhly 87 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč), zatímco loni se vybralo zhruba 79 miliard USD. Ukazují to výpočty agentury AFP, která se opírá o údaje amerického ministerstva financí. Jen letos v červnu dosáhly čisté příjmy z cel 26,6 miliardy dolarů, což je téměř čtyřikrát více než v lednu. Výrazný nárůst je patrný od dubna, kdy začala platit první cla na dovoz do USA. Trump zavádí cla mimo jiné proto, aby snížil obchodní deficit, s kterým se Spojené státy dlouhodobě potýkají. Prezident se odvolává na pravidla volného obchodu, která některé země podle něj porušují. Nejznámější akciový index S&P 500 uzavřel první pololetí 2025 na novém historickém rekordu, přičemž od začátku roku si připsal 5,7 % a od dubnového minima až 25 % To ukazuje rozptýlení z rizik, která investoři vnímali u amerických akcií. Opětovné nadšení je cítit iu technologických akcií, kdy index Nasdaq 100 také překonal maximum, přičemž zažil ještě silnější návrat. Z dubnového poklesu vzrostl až o 33 % a od úvodu roku o 8,1 %. Spojené státy mají také nízkou inflaci, a to 2,8 %.
Hitem mezi investory jsou letos akcie zbrojařských společností, vesmírných společností a firem zapojených do umělé inteligence. Akcie Nvidie letos vzrostly o dalších 14,2 %, když obrovské výdaje na budování AI infrastruktury neutuchají. Akcie konkurenční AMD vzrostly dokonce o 18,5 %. Mezi lídry umělé inteligence se zařadila i softwarová společnost pro analýzu dat Palantir, jejíž akcie vzrostly až o 81 % a za 2,5 roku až o 2 000 %.
Novým trendem jsou vesmírné akcie, od kterých mají investoři velká očekávání. Akcie AST SpaceMobile se zvýšily o 134 %, Astronics o 110 %, Kratos o 74 %, Viasat o 72 %, Elbit Systems o 69 % a RocketLab o 42 %.
Zisky z dolarových plateb stále více nabourává spolupráce ASEAN, GCC a Číny. Ta se posunuje nad rámec transakčních vazeb a posílí koordinaci a spolupráci v úsilí společně prosazovat otevřený regionalismus a skutečný multilateralismus. Pro státy Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu (GCC) je diverzifikace partnerství strategickou nutností. Země Perského zálivu, jako jsou Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie, bohaté na energie a kapitál, a posilují vazby s Čínou prostřednictvím iniciativ, jako je iniciativa Pás a stezka (BRI). Postupují však opatrně, aby si neodradily západní patrony. Americká vojenská přítomnost v západní Asii zůstává pevně zakořeněná a Tel Aviv nadále funguje jako prodloužená větev americké moci. Do roku 2030 se předpokládá, že 65 % z odhadovaných 750 milionů obyvatel ASEAN bude tvořit střední třída. Navzdory geopolitickým rizikům summit v Kuala Lumpuru signalizuje jasný rozchod se západní ekonomickou ortodoxií. Blok ASEAN-GCC-Čína si neklade za cíl napodobovat integraci ve stylu EU, ale vytvořit flexibilní, pluralitní ekonomickou koalici zakotvenou v prioritách globálního Jihu – a založenou na vzájemném respektu. Tato ekonomická triáda se může stát modelem pro spolupráci jih-jih. Její trvanlivost však závisí na regionální stabilitě. Státy spojené s USA se mohou pokusit podkopat třístranné úsilí vojenskými závazky nebo technologickými embargy. Washingtonská strategie omezování dopadů Číny staví ASEAN přímo do ohniska. Stejně jako v případě cel amerického prezidenta Donalda Trumpa se však agresivní ekonomická omezení mohou obrátit proti nim a zatlačit historické americké partnery hlouběji do euroasijské sféry.
Existuje mezi státy také stále více smluv bilaterálních nebo trojstranných, které chtějí obchodovat bezcelně a platit v národních, tedy fiat měnách. To vše omezuje obchodování v dolarech, což znamená oslabení dolarového toku do americké státní kasy.
Kroky pana Trumpa zapadají do obnovy nechvalně známé doktríny Monroe, podle níž si USA osobují právo dominovat celé západní polokouli. Pokud budou USA nadále používat dolar jako zbraň, nevyhnutelně to povede k té samé „dedolarizaci“, které se Trump obává. Veřejný dluh Spojených států překonal 34 biliónů dolarů. Americká ratingová agentura Fitch Ratings v roce 2023 snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Spojených států z nejvyššího stupně AAA na stupeň AA+. Podle názoru agentury Fitch dochází v posledních 20 letech k neustálému zhoršování standardů správy věcí veřejných, včetně fiskálních a dluhových záležitostí. Veřejný dluh Spojených států drží zahraniční věřitelé ze třiceti procent. Z největší části ho financuje Japonsko, Čína a Velká Británie.
Summit BRICS+, který se konal v Brazílii letos v červenci, nevykazoval žádné viditelné známky zastrašení zvýšenými cly. Naopak, takové zjevné projevy amerického ekonomického nátlaku mohou vést více zemí k aliancím, které se snaží zpochybnit dominanci jakékoli jednotlivé globální mocnosti. Převažuje snaha mnohým zemí, včetně východoasijských, izolovat se od Spojených států a jeho dluhového dolaru. Dále – Indie nenakoupí F-35 ale bude si vyrábět stále modernizovaný Su-57, Brazílie, Indie a Čína stále budou nakupovat ruské uhlovodíky. Rusko je největším dodavatelem ropy do Indie s podílem 35%. Brazílie a Čína má mezi svými protiopatřeními zablokování vývozu vzácných zemin do Spojených států. Časem budou Spojené státy úpět a budou upravovat dovozní cla například.
Zároveň USA odstoupily z klíčových mezinárodních dohod a institucí nebo je podkopaly. Odstoupily z Pařížské dohody o změně klimatu, WHO, Komise OSN pro lidská práva a UNESCO.
Zdá se, že Trump věří, že tyto organizace nemohou fungovat ani přežít bez přítomnosti USA a jejich finančních příspěvků. Ve skutečnosti USA ztratí svůj hlas a své vůdčí postavení na těchto mezinárodních fórech. Prostor, který uvolní, zaplní jiní, zejména Čína. Peking si již vydobyl obrovský vliv v institucích OSN, protože je nyní druhým největším přispěvatelem do OSN.
Vzhledem k tomu, že Washington také šikanuje Evropu a tím poškozuje západní solidaritu, bude mít absence USA v těchto organizacích ještě menší dopad. Čím více se svět naučí obejít se bez USA v těchto mezinárodních orgánech, tím více se bude erodovat mezinárodní vliv Ameriky. Tato rozhodnutí USA také urychlí rozptýlení vlivu na globální úrovni, jak se budou rozvíjet další centra vlivu.
Někdy v říjnu, po dovolených, američtí zákonodárci zákonem bloknou skoro všechny pravomoci skopové hlavy Trumpa – to se lze dočíst, a vývoj trhne oponou. Narůstá mu elektorát odpůrců mezi oběma státostranami. Tehdy nejpozději, budou vysoká cla revidována a tedy příjmy z cel se sníží a postižené země patrně také obnoví dodávky vzácných zemin do Spojených států. A američtí lékaři nepochybují o tom, že má Trump snížené kognitivní schopnosti. Například na otázku někdy v podstatě neodpoví a ztrácí se v nerelevantních výrocích.
EU je podivno samo, a salámovou metodou vegetují – nejdříve vyšlou prosebnou delegaci do Číny, pak na ní vymýšlejí sankce. EU se zničí sama už jen uzbrojováním se, imigrační politikou (Německo dává ročně na podporu imigrantů přes 50 miliard eur například.) a tlačením na neufinancovatelný Green Deal. V zemích EU je nízká porodnost. Pokud by se přestalo platit výpalné EU i NATU, začal by se ignorovat Green Deal a omezil se odtok zisků z naší země na Západ – bylo by úplně na všechno – neodpustím si – i na Klokánky, a důchodci by mohli v 60 letech do důchodu a pomoci vychovávat vnoučata a ještě by se mohli „koupat v šampáňu.“ Tak jednoduché to je. Za rok i nás začnou drtit masivní uhlíkové odpustky – otevře to mnohým spoluobčanům oči, protože jejich peněženky budou mluvit jasně a postoj antiBabiš ustoupí. Občané opustí myšlenku, že EU je reformovatelná, jak si nejspíše myslí i liberál Babiš. Toto a zvyšování výdajů na zbrojení rozhodně posílí pozice koalice Stačilo! a koalici pana Okamury. Pravda nevítězí, zbývá až na konec, když se všechny jiné možnosti prošustrují, jak řekl osmašedesátník Vaculík.
Převzato: Trump v noci na dnešek dále neochvějně hlásal, že Rusko má už čas pouze do 8. srpna, a pak uvalí 100% cla na kupce jeho ropy, a nebo na ruský export od USA. Současně však vyslal za Putinem svého dvorního vyjednávače Steva Witkoff, a ten má podle očekávání analytiků přivézt z Kremlu zpět do Bílého domu nějaký blíže neurčený menší dárek Moskvy Washingtonu, určený k tomu, aby se Trump mohl z ohlašovaných sankcí nějak důstojně vymanévrovat. Podle důvěrných zdrojů uvnitř washingtonské nejvyšší administrativy potřebuje Trump takový výsledek zítřejšího jednání s Putinem o slibovaném celním ultimátu, který by mohl dobře prodat svým republikánským voličům. A to znamená výsledek, že slibovaná cla nebudou minimálně v úplném rozsahu uvalena, protože jinak dojde v USA v jejich důsledku k citelnému zdražení spotřebního zboží a potravin v předvánočním období. A dokonce je nejisté, zda některé pro obyčejné Američany citlivé předvánoční komodity vůbec budou na americkém trhu k dostání v cenových relacích, které si mohou dovolit.
Indie hraje proti Trumpovým 100% clům na kupce ruské ropy složitou geopolitickou hru. Včera v úterý 6. srpna do Dillí přicestoval na státní návštěvu miláček současných washingtonských proti-čínských jestřábů filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší, a při společném jednání s indickým premiérem Nárendrou Módí oba státníci náležitě zdůraznili historickou, právě probíhající, první společnou námořní hlídku 3 válečných lodí Indie s několika malými vojenskými kocábkami chudých Filipín ve vodách okolo sporných ostrovů v Jihočínském moři, na než si dělají nárok jak Filipíny s podporou USA, tak Čína. Módí tak současně dráždil Čínu za údajné vyvolávání krizí v oblasti sporných ostrovů, současně prudil USA za poslední podporu nepřátelského Pákistánu, a současně tvrdil, že tento měsíc dorazí do Číny na jednání Šanghajské organizace pro spolupráci, a v diplomatických kuloárech k tomu nechal včera i spekulovat, že čínský ministr zahraničí Wang Yi brzy obdrží pozvání do Dillí ke koordinaci společných (protiamerických) postojů.
Trumpa chytil amok: pohrozil EU navýšením cel na 35 % v případě, že Uršula z Bruselu nepošle obratem do USA slíbených 600 miliard USD v investicích, přitom takový balík peněz EU prostě nemá. A vzápětí Trump vylezl na střechu Bílého domu, kde zkontroloval prvky PVO zabezpečení a oznámil, že na Indii uvalí masivní cla. Indie na webu ministerstva zahraničí totiž uvedla, že bude nadále nakupovat ruskou ropu.
Omlouvám se za dlouhé příspěvky.