Český statistický úřad [ČSÚ] zveřejnil na webu volby.cz seznam kandidátů a kandidátních listin pro letošní volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Vše je k dispozici pod záložkou: Jmenné seznamy a přehledy.
Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční ve dnech 3. a 4. října. Podle ČSÚ se zveřejněné registry až do voleb aktualizují podle pokynů registračních úřadů.
Volby do Poslanecké sněmovny PČR: Co se ví již nyní?
Ve volbách se o hlasy voličů uchází 26 politických stran, hnutí a koalic. Ty si zaregistrovaly celkem 287 kandidátních listin. Zákonem povolený maximální počet platných kandidátů na kandidátní listině, který se liší podle jednotlivých krajů, byl uveden na 128 z nich. Kandidátní listiny ve všech 14 krajích podalo celkem 18 kandidujících subjektů.
„O poslanecký mandát usiluje 4 473 kandidátů. V roce 2021 byl zájem větší. O mandát se tehdy ucházelo celkem 5 243 mužů a žen. Počet kandidujících se může do voleb ještě změnit, neboť někteří mohou být v zákonné lhůtě odvoláni. Případně mohou například sami odstoupit,“ uvedla 1. místopředsedkyně ČSÚ Eva Krumpová.
Doplnila, že údaje ČSÚ na volebním webu volby.cz průběžně aktualizuje podle informací registračních úřadů. Na prezentační webové stránce volby.cz kromě seznamu kandidátů uvádí i další údaje. Jde o statistické přehledy o počtech kandidujících podle krajů, věku, pohlaví nebo politické příslušnosti.
Průměrný věk kandidátů a další statistiky
Průměrný věk kandidátů v nadcházejících sněmovních volbách činí 49,2 let. Celkem 36 nejmladších kandidátů je ve věku 21 let. Dvěma nejstarším uchazečům o poslanecký mandát je shodně 90 let.
Z celkového počtu kandidátů představují ženy 31,3 procenta. Jejich relativní zastoupení se tak oproti předchozím sněmovním volbám snížilo o 0,3 procentního bodu.
Pro volby do Poslanecké sněmovny se v České republice vytvořilo 14 711 stálých volebních okrsků. Dále se vytvořilo 108 zvláštních volebních okrsků v zahraničí. Součástí prezentace ČSÚ na stránce volby.cz jsou i pokyny a video pro okrskové volební komise.
Zveřejněné registry kandidátů a kandidátních listin, jak znovu zdůrazňuje statistický úřad, se na webu volby.cz až do voleb průběžně aktualizují podle pokynů registračních úřadů.
Lezou po mě slimáci, když si představím, že byli za ANO ministři jako Vojtěch a Plaga. To bych už volil raději koaliční stranu ANO a nejspíše má volba stejně padne na Stačilo!. Eurohujery a rusofoby nebrat.
Do nedělní Partie Terezie Tománkové přišli zástupci osmi stran kandidujících do Poslanecké sněmovny. Diskutovalo se mimo jiné o tom, jak by po říjnových volbách mohlo vypadat složení vlády a zda by občané měli mít možnost sami rozhodnout, zda má Česká republika vystoupit z EU a NATO.
„20 procent pro koalici SPOLU, velký odskok od hnutí ANO. Vy říkáte, že v těchto volbách jde o všechno. A když odhlédnu od toho, že to vy politici říkáte při každých volbách, tak proč vám to máme věřit? V posledních dnech jsou vaši kolegové na dovolených a na program stále čekáme,“ začala debatu moderátorka otázkou na ministra kultury Martina Baxu (ODS). Ten reagoval tím, že podle něj opravdu jde o všechno, protože hnutí ANO se údajně nebrání být ve vládě s SPD, které chce „referendum o vystoupení z EU a je to strana, která fandí Putinovi“. ANO ale údajně ohledně spolupráce s SPD zatím nevyjednává, sdělil Karel Havlíček, první místopředseda hnutí ANO, a k nastolenému tématu dodal, že by referendum o vystoupení z EU a NATO určitě neschválili: „Jasně jsme řekli, že to je pro nás tenká červená linie, a to ani vystoupení, ani samozřejmě referendum. Tečka.“
Podle předsedy SPD Tomio Okamury má strana zájem s ANO vládu sestavit, ale na dotaz, jestli by bylo SPD ochotné se vzdát priority referenda, odpověděl tak, že se jí zbavit nemohou, a vyjmenoval další body programu. „Divím se, že to někomu vadí. SPD nenavrhuje, že my vystoupíme z EU. My říkáme, že pakliže si občané sesbírají podpisy a občané budou chtít vyvolat referendum, tak je to jejich demokratické právo, aby si rozhodli o své budoucnosti ve své zemi,“ sdělil Okamura.