Od ledna do konce srpna letošního roku v Česku vyhlásilo bankrot 4 265 fyzických osob podnikatelů. Oproti stejnému období loni to bylo o 15 procent více. Letos se zároveň podalo 4 433 návrhů na bankrot. To značí meziroční růst o 14 procent.
Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau podle dat portálu Informaceofirmach.cz.
„Za prvních osm měsíců roku zbankrotovalo o 563 více podnikatelů než za stejné období minulého roku. Byl to také nejvyšší počet bankrotů fyzických osob podnikatelů v tomto období od roku 2021, kdy jich bylo o 92 více,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Výrazně vyšší počet bankrotů za osm měsíců roku byl podle ní naposledy v roce 2020, kdy jich bylo o 870 více než letos.
„Platební morálka podnikatelů při splácení úvěrů se mírně zhoršuje. Přičemž objem úvěrů letos roste rychleji než objem vkladů. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje třetím rokem po sobě, stále však ještě nedosahuje úrovně z let 2020 a 2021,“ doplnila.
V srpnu v Česku bankrot vyhlásilo 505 fyzických osob podnikatelů. Bylo to o 72 méně než v červenci a prozatím nejnižší počet za jeden měsíc v letošním roce. Dále bylo podáno 506 insolvenčních návrhů, to je o 79 méně než v červenci. Počet návrhů na bankrot byl v srpnu druhý nejnižší od začátku letošního roku.
Nejvíce bankrotů hlásí Moravskoslezský kraj
Letos bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji [560], ve Středočeském kraji [514] a v Praze [491]. Nejméně bankrotů soudy vyhlásily v kraji Vysočina [144] a Karlovarském kraji [158].
Nejvýrazněji se jejich počet oproti období od ledna do srpna loňského roku zvýšil ve Středočeském kraji [+29 %]. Podobnou dynamiku vykazuje Jihočeský kraj [+27 %]. V Karlovarském kraji se jejich počet zvýšil o 24 procent. Meziročně o zhruba pětinu se zvýšil počet bankrotů v Libereckém kraji a Ústeckém kraji.
Stát vyplácí dotace, aby si podnikatelé kupovali elektrické Tesly a Volva
Počet bankrotů podnikatelů vzrostl ve všech krajích. Nejméně to bylo v Královéhradeckém kraji, a to pouze o čtyři procenta. V Jihomoravském kraji se počet bankrotů zvýšil o šest procent a v kraji Vysočina o sedm procent.
„Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů v Ústeckém kraji, a to 88. V Moravskoslezském a v Karlovarském kraji připadlo na 10 tisíc aktivních podnikatelů shodně 87 bankrotů,“ uvádí Kameníčková.
Průměr za celou Českou republiku byl 58 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů. Nejlépe na tom byla Praha s 37 bankroty. V kraji Vysočina a ve Zlínském kraji připadlo shodně 45 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů. Pořadí krajů z hlediska ohrožení podnikatelů bankrotem se v čase výrazněji nemění.
Nejvíce bankrotů připadá na stavebnictví
Zatímco obchodních společností letos zbankrotovalo nejvíce v odvětví obchodu, mezi podnikateli bylo letos nejvíce bankrotů ve stavebnictví [1017]. Dále se nejvíce bankrotovalo v obchodu [725] a zpracovatelském průmyslu [569].
Nejvíce se jejich počet meziročně zvýšil v administrativních a podpůrných činnostech, a to o 45 procent. Značný růst vykázalo i odvětví nakládání s nemovitostmi [32 %] a ubytování a stravování [26 %]. Jediným oborem, ve kterém se za období od ledna do srpna počet bankrotů podnikatelů meziročně snížil [19 %], byly informační a komunikační činnosti.
Rozvody mezi podnikateli se vlečou hlavně kvůli rozdělení majetku
Bankrot nejvíce hrozí podnikatelům v odvětví dopravy a skladování. V něm za posledních 12 měsíců připadlo na 10 tisíc registrovaných subjektů 77 bankrotů. Ve stavebnictví to bylo 54 bankrotů a v odvětví stravování a ubytování 41 bankrotů.
„V těchto třech odvětvích jsou podnikatelé nejvíce ohrožení bankrotem delší dobu. Nejnižší míru bankrotu vykazuje odvětví informačních a komunikačních činností a profesní, vědecké a technické činnosti,“ popisuje Kameníčková.
V počtu bankrotů podnikatelů se zvyšuje podíl těch, kteří působili na trhu maximálně pět let. Naopak klesá podíl podnikatelů, kteří na trhu působili 31 let a více. Více než dvě třetiny podnikatelů s vyhlášeným bankrotem nevykazovaly žádný obrat.
–RED–
Univerzitní nedouk to však vidí jinak: „Česko musí zůstat na cestě k vyšší životní úrovni! (Fráze jako hrom.) Máme dnes vyšší mzdy i důchody (To i kdyby vzrostly jen o jedno %.), nižší nezaměstnanost (Ale deindustrializace se na nezaměstnanosti podepíše už příští rok.) a méně lidí ohrožených chudobou než Slovensko a Maďarsko (U nás se myslím uvádí, že je blízko chudoby třetina osob – tak kdo s tím může být spokojen? Ukazuje se to na porodnosti.). Žijeme déle (Po celá desetiletí se v Česku prodlužovala střední délka dožití. U žen se postupně vyšplhala až na 81,9 roku a u mužů na 76,1 roku věku. Dosáhli jsme tak na úroveň vyspělých západních zemí. Vloni se pozitivní trend náhle zlomil, mužům klesla naděje na dožití o 1 rok a ženám o 0,7 roku. ), platíme méně za benzín (Výkyv kvůli ideologickým brýlím, kdy se máme odřezávat od ruské ropy, se nedá oddiskutovat. Při výrazných výkyvech ceny ropy se navíc projevuje krátkodobá riziková přirážka obchodníků, rafinerií a čerpacích stanic. Cena se dále bude odvíjet od kurzu dolaru a ten má na krku dolarovou krizi. Už tam roste nezaměstnanost. Podle odborníků by se koncem roku 2025 mohla cena benzinu vyšplhat na 42 Kč.) a dokážeme lépe udržet růst cen pod kontrolou (Tenhle prolhaný hejsek ale chce urychleně přijmout euro a pak bychom nemohli hýbat kurzem a korigovat krize. Měli bychom povinnost podílet se na placení dluhů EU.). To jsou konkrétní výsledky, které dokazují, že naše cesta se vyplácí (Ovšem někteří demonstranti nosí hesla o boji s chudobou.). Maďarsko a Slovensko naopak ukazují, kam vede populismus a nezodpovědná politika: nižší příjmy, vyšší chudoba, dražší život,“ tvrdí Fiala (Zase ty ideologické brýle – Werich řekl, že hesla oblbují lidi. Fiala řekl, že nejvíce se bojí, kdyby se zaktivizovala politika V4. Orbán si vzal půjčku a tu dal na mandatorní výdaje. Opozice tam ubírá na síle. Slovensko, to ovšem složitější případ. Fiala zrušil pravidelná jednání se Slovenskem kvůli jinému ideologickému pohledu především na Ukrajinu.).
V porovnání třeba s Polskem jsme na tom špatně – to už aspiruje na členství v G-20 . „Po dalších čtyřech letech vlády Spolu nás budete srovnávat s kým, s Ugandou?“ rýpají další, a že Fiala si pečlivě vybral státy pro srovnání tak, aby Česko ve sledovaných ukazatelích vyšlo lépe. Už jen z Fialovy ekonomické násobilky jsou mnozí spoluobčané iritováni. Mnozí jsou z politiky nemocní a navštěvují psychiatry.