Poslanci dosluhující vládní koalice dnes ve Sněmovně při volbě jejího předsedy předvedli jako obvykle třaskavou směs populismu, demagogie a podpásových útoků. Terčem zmíněných poslanců byl šéf SPD Tomio Okamura.
Toho do funkce předsedy Sněmovny navrhla nově vznikající vláda Andreje Babiše [ANO]. Poslanci vládní koalice mluvili dlouho a zapáleně. Podle nich člověk jako Tomio Okamura nemůže být v čele Sněmovny. A to z rozličných důvodů. Třeba je méně slušný, než jsou oni sami, myslí si.
Je zajímavé, že mnohé z toho, co vyčítali Okamurovi, platilo v různých podobách pro ně samé. Pokud například poslanec TOP 09 Jan Jakob mluvil o tom, že Tomio Okamura v čele Sněmovny představuje postavení osobních zájmů nad zákon v zemi, pak není možné si nevzpomenout například na bitcoinovou kauzu či Dozimetr. Sestavený projev měl Jan Jakob pěkně. Problém však spočívá v tom, že v něm účelově manipuluje a překrucuje realitu. V jeho podání je bílá černá a černá bílá.
Fialova vláda nejspíš porušila vlastní zákon o rozpočtové odpovědnosti
Ostatně tak dnes ale k naší smůle mluvili všichni zástupci dosluhující vlády. A tak třeba stále ještě premiér Petr Fiala [ODS], který staví svou politickou argumentaci na pokoutně natočených a nízkých videích na letištích, je jen dál trapný a nízký. Což ale nejspíš on sám neví. A tak mu „nic“ nebrání v převracení hodnot a osočování jiných z trapnosti.
The New York Times: Volby v Česku rozhodla ekonomika a Ukrajina
Každého dobrého hospodáře, který Fialu a jemu podobné slyší, musí bolet u srdce, když ví, že jeho a další desítky jemu podobných budeme královsky platit po dobu dalších minimálně čtyř let. Budeme platit ty, kteří se ve své kariéře „dopracovali“ k jediném cíli – tlouci agresivně hubou, aby si udrželi prominentní politické funkce.
Tomio Okamura je dokonce byznys-fašista
Nechme stranou ty tuny všelijaké špíny, které poslanci dosluhující vlády nakydali na „chudáka“ Tomia Okamuru, ale ohraďme se proti jejich tvrzení, že je Tomio Okamura nacista nebo fašista. I to dnes bohužel mnohokrát zaznělo ve Sněmovně. Jakýsi poslanec o Okamurovi hovořil dokonce jako o byznys-fašistovi. Toto je nové dno české politiky!
Kde je premiér Petr Fiala? A co tam dělá? Ptá se Miroslav Kalousek
A ke škodě nás všech to ukazuje i to, do jakého suterénu jsme se propadli za poslední roky my všichni Česku. Ústa plná pěkných slov, ale za nimi nic. A pak už jen urážení a dehonestace oponentů. To se neděje jenom ve Sněmovně, ale v celé společnosti. Avšak obviňovat někoho z nacismu či fašismu, když na jejich kontě jsou miliony zmařených životů a fatální škody, je „konečná“. I to ale přežijeme, pokud víme, jak s tím nakládat.
Co napsal britský Spectator
Pomoci nám v tom může i příklad z přece jen zavedenějších demokracií, než je ta naše. Argumentační nouzi, kterou nahrazují nadávky a očernění, případně rovnou úmysl dehonestovat oponenta označením nacista či fašista, nedávno rozebral Patrick West ve svém komentáři v britském konzervativním listu The Spectator.
V něm mimo jiné tvrdí: „Označit protivníka nálepkou fašisty znamená z něho udělat nenapravitelného původce zla. Označit někoho za nacistu je poslední slovo zoufalců, ale často i jejich první a jediný argument.“
Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř
Podle něj je to samozřejmě osvědčená taktika, zvlášť krajní levice, ale dnes už i vládnoucích elit. A tvrdí, že to má svou logiku. Druhá světová válka totiž byla asi vůbec poslední epizodou moderní historie, kdy bylo jasně rozlišeno dobro od zla. A připomíná i to, že o nutnosti denacifikace se rozhovořil ruský prezident Vladimir Putin, když napadl Ukrajinu. Čímž de-facto nastavil zrcadlo i praktikám našich pánů poslanců z tábora dosluhující vlády. Svůj k svému… Ale Patrick West volí ve svém komentáři i takové dvě pěkné věty, které se vztahují k situaci nejen ve Velké Británii.
„Třeba já se někdy ráno raději hned schovávám pod peřinu. Nechci totiž poslouchat ze zpráv další nekonečně nesnesitelné řeči Labouristů o tom, že napadáme žadatele o azyl, a tak jsme všichni nacisti,“ píše ve svém textu.
Strach a svrab ve vlaku do Prahy. Nastoupili “chirurgové z dovozu”
Bylo by namístě, aby i politici z tábora naší dosluhující vlády přestali mlátit prázdnou slámu a soustředili se na témata, která prospějí lidem v Česku. To proto, aby se většina z nich každé ráno hned nemusela schovat pod peřinu, aby je nemusela poslouchat. Což je, jak ukázal dnešek ve Sněmovně, nad lidské síly. Přejme si, aby i oni pochopili, že už je po volbách a lidé mají jejich šíření lží a nenávisti plné zuby. Jakkoli se zbaběle a pokrytecky schovávají za boj o [svou] demokracii.
Daniel Tácha
—
P.S.: Dnešní jednání Sněmovny ukázalo další zajímavé jevy. Například to, že je docela možné, že poslanci připravované vlády Andreje Babiše nedají hlas kandidátovi STAN Vítu Rakušanovi na místopředsedu Sněmovny. A tak určitou šanci na zvolení má Pirátka Olga Richterová. Ne že by snad byla dělná, ale v roli „vedoucí“ Sněmovny se osvědčila již v minulém volebním období. Však ji také Hřib Zdeněk dnes ve Sněmovně vychválil do nebes. Mimochodem ten se bez nálepky nacista nebo fašista v poslední době snad vůbec neobejde. O čem to svědčí, ti bystřejší ale už jistě moc dobře vědí.
Já bych čekala, že nám vládní koalice představí svého kandidáta v takovém světle, že o jeho kvalitách nebude pochyb. To se nestalo. Zatím musím brát v úvahu to, co slyším. To, že něco během minuty řekl pak Okamura, není směrodatné. Čekám tedy oponenturu, ale nepřichází, Takže za mně zatím jen politický handl.