Poradce pro zahraniční politiku ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov se vysmál evropským návrhům plánu na ukončení války na Ukrajině. Kreml podle jeho slov preferuje původní návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Informuje o tom bruselský server Politico. Odvolává se na Jurije Ušakova, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku. Ušakov novinářům v Moskvě řekl, že návrh na mírový plán ze strany EU Moskvě „vůbec nevyhovuje“ a není „konstruktivní“. Plán Donalda Trumpa je podle jeho slov pro Rusko „přijatelnější“.
Rozdíl mezi preferovanými cíli obou stran zůstává obrovský a do značné míry neslučitelný, píše Politico. Moskva prosazuje urovnání, které zafixuje a rozšíří její územní zisky, zatímco Kyjev a evropská hlavní města trvají na zajištění suverenity Ukrajiny.
Putin tento týden telefonicky hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem o mírovém plánu USA. Tomu řekl, že Trumpův první návrh mírového plánu byl „dobrým základem pro budoucí dohodu“.
„Vladimir Putin poznamenal, že tyto návrhy ve verzi, kterou jsme viděli, jsou v souladu s diskusemi na rusko-americkém summitu na Aljašce a v zásadě mohou být základem konečného mírového urovnání,“ potvrdili tuto informaci zástupci Kremlu.
Přístup USA Ukrajinu zaskočil
O víkendu se o mírovém plánu USA pro Ukrajinu jednalo ve švýcarské Ženevě. Jednání se účastnili zástupci USA, Kyjeva a evropských zemí. Společně vypracovali aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro ukončení tři a tři čtvrtě roku trvající války. Ten se údajně výrazně liší od původního plánu USA.
Avšak ani Trump, ani americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio neuvedli podrobnosti o tom, jaké změny předloží k jednání Rusku. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul přesto včera prohlásil, že „všechny problematické otázky plánu ve vztahu k EU a také ty týkající se NATO byly z plánu odstraněny“. Podle něj jde o „zásadní úspěch pro Evropany“.
Americký plán nabízí mír. Ukrajina přijde o území, Rusko o peníze
Politico dále uvádí, že americká administrativa „s uzávěrkou“ plánu na Den díkůvzdání [27.11.] stupňuje tlak zejména na Ukrajinu. Pokud země plán nepřijme, Trump jí hrozí zastavením pomoci a ukončením zpravodajských informací. To podle Politico zaskočilo jak Ukrajinu, tak její evropské spojence.
Co zdůrazňuje Kyjev a Zelenskyj
Kyjev nakonec konstatoval, že bude se svými partnery dále pracovat na kompromisech v amerických mírových návrzích. A to tak, aby Ukrajinu posílily, ne oslabily, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
NYT: Ukrajina je znovu plajte. Jsou tu ruská aktiva. Peníze EU došly
Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a mírového plánu musí být ukrajinské členství v Evropské unii a NATO. Stefančuk za nepřekročitelnou hranici při jednání o ukončení války dále označil ukrajinské požadavky, které se týkají:
- Aby se formálně neuznala okupace ukrajinského území.
- Nebyly stanoveny limity co do počtu členů ukrajinských ozbrojených sil.
- Aby nebyla žádná omezení ohledně toho, jaké spojence si Ukrajina do budoucna vybere.
Podle Zelenského musí Rusko za válku rozpoutanou proti Ukrajině zaplatit, a rozhodnutí týkající se použití zmrazeného ruského majetku je klíčové. Agentura Bloomberg s odvoláním na dobře informovaný zdroj včera večer uvedla, že z amerického plánu na ukončení války na Ukrajině zmizelo devět bodů. Plán byl údajně zúžen z 28 na 19 bodů, poznamenala. O jaké body jde, ale neuvedla.
Jednání o míru na Ukrajině zůstávají intenzivní
Původní plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o velkou část svého území. To včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Ukrajina podle plánu také početně omezí svou armádu na maximálně 600 000 vojáků. Rovněž se zaváže, že nevstoupí do Severoatlantické aliance.
V neděli americký ministr zahraničí Rubio označil jednání ve švýcarské Ženevě za významný pokrok. Ale i uvedl, že před finalizací návrhu je „ještě třeba udělat kus práce“.
Naftna industrija Srbije je pod sankcí. Srbsko je bez ruské ropy
Prezident Trump v neděli kritizoval Kyjev za „nulovou vděčnost Americe“. Nicméně se vyjádřil i k jednání ve švýcarské Ženevě, a to optimisticky.
„Je opravdu možné, že v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou dochází k velkému pokroku??? Nevěřte tomu, dokud se to nestane. Ale možná se děje něco dobrého. BŮH ŽEHNEJ AMERICE!,“ napsal včera v příspěvku na sociálních sítích.
–RED–









































Podle mého názoru je to takto, když se tedy vychází od obecného ke konkrétnímu.
1) Jakmile se jednou vystřelí, není cesty zpět. Vývoj událostí se začne řítit jen vpřed ke stavu budoucímu a od něj zase k dalšímu budoucímu.
2) Válka ve své horké fázi je hlavně ekonomickou záležitostí. Ne politickou. Politika se s ní jen veze.
3) Budoucí stav je vždy takový, že nejlépe zapadá do globálního chápání věcí.
Proto, když se to s ohledem na body jedna až tři vezme konkrétně, bude se válčit tak dlouho, dokud jedné, druhé, případně oběma nedojdou síly. Síly v obecně chápané. A výsledkem bude, že nakonec někdo utře nos, ostatní přímí účastníci budou naštvaní výsledkem a ti opodál stojící budou rozladěni už jen tím, že věc vůbec vznikla a že podle ní museli korigovat své záměry, což jim plánování pořádně komplikovalo. A všichni kolektivně se budou dušovat, stejně jako v minulosti, že budou hlídat, aby se to neopakovalo. Jenže to nebudou moci dodržet, neboť svět se vyvíjí a my s ním a u nových situací platí, že včerejší je včerejší a dnešní je dnešní. To ovšem neznamená, že vzdělaný politik, vzdělaný v oblasti politiky si pro řešení věcí dnešních nemůže vzít poučení z průběhu věcí včerejších. Naopak. Musí! Protože logika věcí včerejší je také logikou věcí dnešních, jelikož se to týká lidí a ti jsou po dlouhé generace vcelku stále stejní, což je dáno biologicky. Ne nadarmo se říká, jaký otec, takový syn a jaká matka taková Katka.
Moc bych se divil, kdyby tomu v případě Ukrajiny bylo nakonec jinak.
Včera v 11 hodin se rozzuřený ukrajinský „vůdce“ opět objevil a prohlásil, že hlavním cílem ruského útoku byla Kyjevská oblast. Primárním úderem byla energetika. Tvrdil také, že došlo k silným náletům v Dněpropetrovské, Charkovské, Černihivské a Čerkaské oblasti.
Jako obvykle Zelenskyj neuvedl, zda Rusko zasáhlo vojenské cíle. Tyto informace však sdělil Sergej Lebeděv, koordinátor nikolajevského podzemí. Ukazuje se, že Rusové „nerozbíjeli jen energetiku“, ale také mnoho dalších zajímavých věcí, například systémy protivzdušné obrany, logistická centra a dokonce i rozhodovací centra! Velitelská zařízení na předměstích byla „drtivě“ ničena takovým způsobem, že militantům proběhl celý život před očima. Není známo, zda někdo přežil. Vojenský expert a historik protivzdušné obrany Jurij Knutov nevyloučil možnost, že prezident Vladimir Putin mohl nasadit „nejpokročilejší střelu“ k zásahu cílů. Jde o pátou generaci raket určených k odpalování z letounu Su-57. „Jejich exportní verze byla nedávno předvedena v Emirátech. Bombové šachty letounu byly otevřené a podle mého názoru byla vystavena střela Ch-58 určená k ničení radiolokátorů,“ připomněl vojenský analytik.
Současně má Rusko nové typy raket i pro supermanévrovatelný stíhací letoun Su-35. Aby Rusové otestovali jejich účinnost, samozřejmě potřebují vidět, jak se chovají v praxi. Každá zbraň prochází úpravami, když je to nutné. Tak se stává tou nejpokročilejší na světě, uzavřel Knutov.