Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června v deficitu 183,6 miliardy korun. Meziročně tak stoupl o 31,2 miliardy. Po zahrnutí příjmů a výdajů na projekty EU činil schodek 203,6 miliardy, to je meziročně o 52,9 mld. korun víc.
Ministerstvo financí ČR [MF ČR] uvedlo, že překročení poloviny plánovaného schodku [letos 310 mld. Kč] je na konci pololetí běžné. Podle něj vyplývá především z předfinancování řady oblastí, jako jsou školství, sociální služby, výzkum a vývoj a sport. Přičemž na druhé straně příjmy státního rozpočtu dosahují ve většině případů vyšších výnosů až v druhé polovině roku.
„Červen ukazuje hlavní český fiskální problém. Stát má strukturálně příliš vysoké výdaje vůči příjmům. Nejde o jednorázový výkyv, který by šlo svést pouze na časování plateb, rozpočtové provizorium nebo evropské fondy. Jedná se o varování, že konsolidace veřejných financí zůstává nedostatečná,“ okomentoval aktuální vývoj plnění státního rozpočtu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Saldo státního rozpočtu za leden až červen 2026
Podle něj vláda může argumentovat, že část nynějšího schodku se v druhé polovině roku opticky zlepší. Například předsunutá platba za státní pojištěnce se má později zúčtovat. To podle něj ale nemění podstatu věci.
„Český rozpočet je i v době ekonomického růstu stále hluboko v deficitu. Jestliže stát nedokáže výrazně snižovat schodek ani v období, kdy roste zaměstnanost, mzdy a spotřeba domácností, bude mít mnohem menší prostor ve chvíli, kdy ekonomika znovu zpomalí,“ vysvětluje Kovanda.
Všechna národní fiskální omezení padnou, varuje rozpočtová rada
Pololetní výsledek hospodaření státního rozpočtu podle jeho názoru „není havárií státní kasy, ale je nepříjemným testem reality“. Ukazuje, že vyšší daně, růst mezd ani evropské peníze samy o sobě české veřejné finance neuzdraví.
„Bez tvrdší kontroly běžných výdajů, reformy mandatorních položek a omezení politicky líbivého přidávání zůstane rozpočet závislý na dluhu. A dluh je jen odložená daň, kterou zaplatí domácnosti a firmy v budoucnu,“ dodává.
Sama ministryně financí Alena Schillerová [ANO] tentokrát výjimečně vývoj hospodaření státního rozpočtu ponechala bez komentáře.
Příjmy a výdaje státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu na konci června podle údajů MF ČR meziročně vzrostly o čtyři procenta [+40,7 mld. Kč]. Růst daňových výnosů byl 7,6 procenta [+38,0 mld. Kč]. Vzrostl i výběr pojistného [+6,4 %, +25,6 mld. Kč] a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů [+36,5 %, +22,2 mld. Kč] navýšené v dubnu o 17 miliard korun z Národního plánu obnovy.
Inkaso daní meziročně stouplo jak u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daně z příjmů právnických osob i daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky. V tomto případě o 8,1 procenta [+7,2 mld. Kč]. Státu meziročně stouply i příjmy z daně z přidané hodnoty [+3,5 %, +6,9 mld. Kč]. A vzrostly i příjmy ze spotřebních a energetických daní.
Příjmy státního rozpočtu za leden až červen 2026
Rostly i celkové výdaje státního rozpočtu, meziročně o 71,9 miliardy korun [+6,2 %]. Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů [+4,3 %, +46,1 mld. Kč] tažený především financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti [+22,6 mld. Kč]. Do výdajů promluvila i dočasně navýšená platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce [+15,5 mld. Kč] a odvody do rozpočtu Evropské unie [+12,9 mld. Kč].
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+4,4 %, +20,2 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+3,9 %, +14,0 mld. Kč]. Rychle stoupají i výdaje na podporu v nezaměstnanosti [+3,1 mld. Kč]. Čerpání ostatních dávek podle MF ČR nevybočuje od vývoje předchozího roku.
Výdaje státního rozpočtu za leden až červen 2026
Do výdajů na platy a souvisejících výdajů vyšších o 8,9 procenta [+6,4 mld. Kč] se v letošním roce promítají změny v odměňování vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů platné od 1. ledna 2026 a zvýšení objemu prostředků na platy u ostatních skupin státních zaměstnanců o 10 % od 1. dubna 2026, uvádí MF ČR.
Schodek rozpočtu je 170,2 miliardy. Odvody do EU stouply o 54 procent
Stejně jako to, že kapitálové výdaje státu v objemu 106,5 miliardy korun [+32,0 %, +25,8 mld. Kč] bývají na počátku roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku.
Obsluha státního dluhu představovala na konci června pro státní rozpočet výdaj v objemu 50,7 miliardy korun [+6,1 %, +2,9 mld. Kč].
Dluh sektoru vládních institucí
V souvislosti s aktuálním hospodařením státního rozpočtu není bez zajímavosti další čerstvá [1.7.] zpráva, tentokrát Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Podle něj saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v prvním letošním čtvrtletí v deficitu odpovídajícímu úrovni 3,5 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 44,1 procenta HDP.
Dluh sektoru vládních institucí
Schodek hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí roku 2026 dosáhl 72,3 miliardy korun. To je v meziročním srovnání zhoršení o 1,6 miliardy korun. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 82,7 miliardy korun. Ten se zlepšil meziročně o 17 miliard korun. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v přebytku 12 miliard korun. To v meziročním srovnání znamená zhoršení o 19,9 miliardy korun.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 5,1 procenta a dosáhly 40,2 procenta HDP. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 4,9 procenta a dosáhly 43,7 procenta HDP.
Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 292,6 miliardy korun na 3 827,9 miliardy korun. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 43,3 procenta na 44,1 procenta HDP.
–RED–
Čerstvě vydaná prestižní studie UBS Global Wealth Report 2026 odhalila, jak dramaticky pohnula geopolitika, inflace a válečná ekonomika s majetkem běžných lidí i elit za posledních pět let (2020–2025). Výsledky jsou pro západní Evropu studenou sprchou.
Zde je tvrdé a přímočaré srovnání klíčových hráčů na mapě dnešního konfliktu:
USA & Čína: Globální duopol, který drží pozice
USA (+10,0 %): Jediná velká západní ekonomika, která v reálném majetku na dospělého spolehlivě vyrostla. AI boom na Wall Street a energetická soběstačnost dokázaly přetlačit inflační tlaky. Průměrný majetek zde činí 696 277 USD.
Čína (+4,6 % za rok 2025): Její plošný růst sice stabilizoval, ale o to drsněji koncentruje bohatství na samotném vrcholu. Chrlí druhou největší armádu milionářů na světě a registruje 562 dolarových miliardářů.
Fakt: USA a Čína dnes společně kontrolují přes 50 % veškerého soukromého bohatství na planetě.
Rusko: Válečný paradox (+37,0 %)
Zaznamenalo druhý nejvyšší nárůst reálného bohatství na světě.
Jak je to možné? Sankce uzavřely cestu ruskému kapitálu ven. Miliardy oligarchů už netečou do Londýna nebo na offshore účty, ale nuceně se koncentrují a investují uvnitř země (domácí akcie, reality, projekty). Válečné výdaje a kritický nedostatek lidí navíc vyhnaly nahoru mzdy.
Polsko: Dravý motor východního křídla
Celý region východní Evropy zaznamenal za samotný rok 2025 masivní skok o 28 %. Polsko je v reportu jasným tahounem.
Důvod? Vysoké procento vlastnického bydlení. Růst cen nemovitostí Poláky spolehlivě ochránil před inflací, a jakmile se situace stabilizovala, čisté jmění domácností prudce poskočilo.
Velká Británie: Největší propadák (-23,2 %)
Absolutní poražený pětiletého cyklu mezi rozvinutými zeměmi. Kombinace brexitových strukturálních problémů, oslabené libry a extrémně tvrdé lokální inflace doslova sežrala reálnou hodnotu úspor tamní střední třídy.
Francie & Německo: Stará Evropa tvrdě narazila
Francie (-4,5 %): Reálný propad majetku. Dopady energetické krize po odstřižení od levných ruských zdrojů se projevily plnou silou na kupní síle rodin.
Německo: Sice drží pozici domova pro 2,65 milionu dolarových milionářů, ale realita střední třídy je alarmující. Kvůli tomu, že Němci žijí většinou v nájmech a inflace jim znehodnotila úspory, spadlo Německo v mediánovém majetku (53 485 USD na dospělého) až na 30. místo na světě.
Realita je vždy tvrdá záležitost. Polsko opět hraje znepokojivy vabank. Německo chtělo těžit po sjednocení, ale dvojité hry jsou nebezpečne. Sázky na cerneho kone už staly biliony eur a nema to konce a Nemecko čeká politická zmena, která, zásadně otřese EU.