Míra zadlužení vládních institucí mezičtvrtletně klesla o 0,3 %

21
dluh
Vývoj veřejných financí intenzivně řeší i prezident Petr Pavel. Ten se včera [30.9.] sešel na Pražském hradě s vybranými ekonomy. Setkání se zúčastnil předseda představenstva AVANT investiční společnost a ekonomický poradce prezidenta Vladimír Bezděk. Pozvání přijal i někdejší náměstek bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] Tomáš Holub. S prezidentem jednal i předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Setkání se zúčastnila ekonomka Jana Matesová, která je zastánkyní přijetí eura, a v médiích dlouhodobě vystupuje proti ekonomickým řešením hnutí ANO. Jednání se ale účastnil i sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Ten dříve působil v Národní ekonomické radě vlády [NERV], jejíž činnost vláda Andreje Babiše nyní pozastavila. / Foto: Tomáš Fongus

Dluh vládních institucí v Česku ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně nominálně stoupl o 215,1 miliardy korun na zhruba 3,84 bilionu korun. Míra zadlužení činila 43,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP].

Dnes [1.10.] to uvedl Český statistický úřad [ČSÚ]. Vládní dluh se zvýšil i v mezičtvrtletním srovnání, a to o 14,9 miliardy korun. Zároveň ale rostl i HDP, takže míra zadlužení oproti prvnímu čtvrtletí, kdy činila 44,1 procenta HDP, klesla [podrobněji v grafu níže, pozn. red.]. Pokles ale už neplatí pro meziroční srovnání. V něm zadlužení sektoru vládních institucí stoupla ze 43,7 procenta na 43,8 procenta HDP.

„Hospodaření sektoru vládních institucí ve druhém čtvrtletí roku 2026 skončilo v deficitu ve výši 33,3 miliardy korun, což v relativním vyjádření odpovídá úrovni 1,5 procenta HDP,“ sdělil ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Petr Musil.

Dluh sektoru vládních institucí
Míra zadlužení sektoru vládních institucí tak meziročně stoupla ze 43,7 procenta na 43,8 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 2,4 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP poměr dluhu snižoval o – 2,3 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 14,9 mld. Kč, samotná nominální změna dluhu činila 0,1 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 0,4 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke snížení míry zadlužení o 0,3 p. b. / Zdroj: ČSÚ

Výsledek hospodaření vládních institucí ve druhém čtvrtletí tohoto roku se meziročně zhoršil o 42,6 miliardy korun. Ve druhém kvartálu roku 2025 totiž skončilo jejich hospodaření přebytkem zhruba 9,4 miliardy korun. V prvním čtvrtletí tohoto roku činil deficit hospodaření přibližně 73,2 miliardy korun. To bylo 3,6 procenta HDP.

Zadlužení Česka stoupne podle MF ČR na téměř 46 procent HDP

Ústřední vládní instituce hospodařily ve druhém čtvrtletí se schodkem 107,1 miliardy korun. Meziročně vzrostl o 74,7 miliardy Kč. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v přebytku 60,7 miliardy korun. Jedná se o meziroční zlepšení o 19,6 miliardy Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení [zdravotních pojišťoven] skončilo přebytkem 13,1 miliardy korun, meziročně o 12,5 miliardy vyšším.

Příjmy a výdaje státních institucí

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 4,8 procenta a dosáhly 43,1 procenta HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky [+32,9 mld. Kč].

Už příští rok zaplatíme za obsluhu státního dluhu přes 150 mld. Kč

Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 9,5 procenta a dosáhly 44,6 procenta HDP. Objemově největší růst statistici zaznamenali především u vyplacených sociálních dávek [+27,5 mld. Kč]. Dále pak u náhrad zaměstnancům [+19,2 mld. Kč] a tvorby hrubého fixního kapitálu [+17,8 mld. Kč].

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here