Maďarsko, Lotyšsko a Česko: Kamarádi s nejvyšší inflací v EU

1002
EU
Foto: Redakce FinTag.cz

Průměrná inflace v zemích EU v únoru činila 9,9 procenta, inflace v Česku pak 18,4 procenta. Vyplývá to z dat evropského statistického úřadu Eurostat. Jeho čísla se přitom liší od údajů, které uvádí u české inflace Český statistický úřad.

To ale nic nemění na tom, že zatímco průměrná inflace v zemích EU se dostala pod deset procent, inflace v Česku je bezmála dvojnásobná. Hůře než Česko si stojí už jen Maďarsko a Lotyšsko. Zatímco v Maďarsku činila inflace v únoru 25,8 procenta, v Lotyšsku 20,1 procenta. Česko už tak podle měření evropských statistiků v inflaci překonalo tradiční rekordmany, jako je Estonsko a Litva. Ve srovnání se zeměmi eurozóny vychází evropská statistika pro Česko ještě hůře. Inflace v eurozóně klesla v únoru z lednových 8,6 procenta na 8,5 procenta.

„Česká inflace je poměrně široce rozložená v rámci celého spotřebitelského koše, nicméně jako hlavní příčinu lze uvést prudce rostoucí náklady na bydlení. Ty jsou meziročně podle tohoto evropského srovnání vyšší o 34,2 procenta a hůř je na tom už jen Lotyšsko. Důvodem jsou především vysoké ceny plynu, elektřiny a tepla,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle něj v Česku rychleji než ve většině zemí EU zdražuje i údržba bytů, nábytek, koberce a další vybavení. Tradiční prvenství v rámci celé EU má Česko ve zdražování oblečení, i když většina tohoto zboží přichází nepřekvapivě z Asie.

Z rostoucí inflace těží hlavně stát, říká ekonom Petr Dufek

„Ani silná koruna, ani dramatický pokles přepravních nákladů v tomto směru spotřebitelům nic zatím nepřinesly a spíše zřejmě jen rozšířily marže obchodníků a dovozců,“ vysvětluje Petr Dufek.

Inflace pod kontrolou v EU není

Byť tempo meziročního růstu cen v EU zpomalilo proti lednu o desetinu na 9,9 procenta inflace a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent, tak takzvaná jádrová inflace dál roste. I toto srovnání významně vychází v neprospěch Česka. Zatímco průměr jádrové inflace v zemích EU činí 5,6 procenta, v Česku tato inflace očištěná o ceny potravin, energií a další regulované ceny se již od loňského července pohybuje v intervalu 13 až 14 procent. A jak říká Petr Dufek, rozhodně neklesá.

To není zrovna pozitivní vysvědčení, protože je to inflace očištěná o ceny potravin, energií a tabákových výrobků. Znamená to, že silné inflační tlaky navzdory recesi a zlepšujícím se nákladovým podmínkám i nadále v ČR přetrvávají,“ vysvětluje.

Inflační data zkraje roku ukazála, že inflace pod kontrolou není

Jsou tu ale i pozitivní zprávy. Zatímco země jako Česko, nově i Slovensko, kde je dokonce jádrová inflace vyšší než obecná míra inflace, Lotyšsko nebo Maďarsko dlouhodobě bojují s inflací nad 15 i přes 20 procent, v Lucembursku činila inflace v únoru 4,8 procenta. Belgie hlásí 5,4 procenta. A dokonce i Španělsko má inflaci kolem šesti procent.

Centrální banka dál nedělá nic

Česká národní banka [ČNB] dlouhodobě drží základní úrokové sazby na sedmi procentech. A politika prezentovaná jejím guvernérem Alešem Michlem spočívá v přesvědčení, že Česko potřebuje stabilní sazby, silnou korunu a odpovědnou fiskální politiku. Přesto se stále častěji už i ozývají hlasy z bankovní rady ČNB o možné potřebě za daných podmínek sazby zvýšit. Tento týden to zmínila viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Přičemž jako proinflační riziko označila zejména růst mezd a platů.

„Současná prognóza ČNB počítá s růstem mezd o 8,5 procenta. Pokud by se tento odhad výrazněji zvýšil, dejme tomu více nad deset procent, pak se obávám, že by to skutečně byl důvod k tomu ty sazby dále zpřísnit,“ řekla Zamrazilová poslancům sněmovního rozpočtového výboru ve středu [15.3.], když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února.

Viceguvernérka Zamrazilová shrnula proinflační rizika

Dalším zdrojem obav z vlivu na inflaci je podle viceguvernérky zahraničí. Poukázala na to, že Evropská centrální banka v prosincové zprávě posunula směrem nahoru výhledy inflace pro letošní i příští rok. A současně oddálila plnění inflačního cíle na závěr roku 2025.

„Takže je tady reálné riziko, že budeme dovážet inflaci ze zahraničí,“ řekla.

Petr Dufek v této souvislosti odkazuje i na slova šéfky ECB z tohoto týdne, kdy ECB zvedla sazby o půl procenta. Ta spolu s jinými důvody stále vysokou inflaci vysvětlila i rozšiřujícími se maržemi výrobců a obchodníků.

–DNA–

2 KOMENTÁŘE

  1. Řeknu vám, co si o tom myslím. Morálně volní vlastnosti, vlastnosti vyplývající ze způsobu uvažování a způsobu myšlení, které jsou úzce spjaty s etnikem a rasou, jsou klíčové v tom, jak následně vypadá způsob života ve společnosti a tedy i jak vypadají některé dílčí jevy v hospodářství. Popíši vám dvě pozorování.
    1) Banky byly vždy ty instituce, ke kterým se chodilo prosit o peníze a které tím pádem, aby toto mohly dělat, je potřebovaly zase od jiných, které už dopředu prosily, dejte si je k nám, dostanete od nás úrok. Když pak pozvolna docházelo k lití peněz do ekonomik, takže peněz bylo na mezibankovním trhu dost, tak Česká spořitelna zavedla, že když si k ní člověk dá peníze na svůj účet, tak za to, že mu to umožní (dát si peníze na svůj účet), musí bance ještě něco zaplatit. Věc na západě nevídaná. S kteroukoliv pracovnicí v jiné bance jsem mluvil, tak mi říkala, jak se jejich vedení těší na ten příliv lidí, kteří k nim přejdou. Platit bance za to, že si k ní dám svoje peníze. Bylo to krátce po těch kraších bank a kampeliček a do spořitelny si peníze následně přesunuli hodně důchodci (z nich už dnes už drtivá většina nežije), takže se ostatní banky nedočkaly a po půl roce, kdy si rvaly vlasy na hlavě, že na to nepřišly také, to zavedly všechny. Takže i já jako blbec, jsem platil.
    2) Trh v kapitalismus je zhmotnělý risk a k výdělku neodmyslitelně patří také občasný prodělek. Doník v podnikání zkrachoval třikrát a stejně se stal prezidentem USA. Tak tomu bylo vždy. Když po tučných letech u Bohemia Energy jeden jejich klient těžce prodělal u dodavatele poslední instance (mimochodem já také, ale vyřešil jsem to tehdejším fixem – tím jsem se částečně následně zhojil ), tak tento klient na kameru veřejně prohlásil, že jde k ČEZu a že se od něj do konce života už nehne. Tedy takového zákazníka k dojení mít, navíc věřím, že takto uvažovali téměř všichni, tak to je lepší jak bank ve sportce. To mi můžete věřit!!!
    3) Vždy když vysvětlují, že když projedu i se započítáním amortizace automobilu cca 120,-Kč, ale na levnějším tankování u té levnější benzínky ušetřím cca 22,-Kč a toto že se mi setsakramentsky finančně vyplatí, tak nikdy nejsem schopen docílit toho, aby se na mne po každé nedívali jako na blbce.
    Ono to vypadá jako takové relativní drobnosti, ale není tomu tak. I velkou povodeň vytvořily drobné kapičky vody, které spadly z nebe. A když se tyto drobnosti slijí do celku, tak to pak má vliv i na to, jak se u obchodníků tvoří a současně u obyvatelstva akceptuje cenotvorba. Následně, když to pak číselně hodíte a papír a zařadíte do nějaké kategorie, například do kategorie inflace (i když to je zpočátku spíše jen zdražování), tak vám vyjde číslo. A v jiné společnosti (s jinak nastaveným mozkem – uvažováním), třeba na západ od nás, vyjde zase jiné číslo. Prostě banka s tím nemůže mnoho nadělat! Ta lidi, naštěstí!, nepředělá. Naštěstí!!! Mně stačí, že se mě snaží předělat zelení komouši.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here