Globální trhy pokračují v růstu. Hlavními tahouny od začátku roku jsou zlato a akcie. Nicméně investoři nyní začali mírně stahovat peníze z akciových ETF a obrovský přísun peněz zaznamenaly krátkodobé peněžní fondy.
Nejnovější data o tocích kapitálu odhalují výrazný posun v preferencích investorů. Ti se v současné nejistotě uchylují k bezpečnějším aktivům. Do peněžních fondů šlo v posledních čtyřech týdnech úctyhodných 266 miliard dolarů [cca 5,5 bilionu Kč]. Přičemž jen minulý týden to bylo 66,1 miliardy dolarů [cca 1,4 bilionu Kč].
I dluhopisy přitáhly významný kapitál, to ve výši 17,9 miliardy dolarů [cca 354 mld. Kč]. Zlato, které zároveň láme cenové rekordy, zaznamenalo se vstupem 3,4 miliardy dolarů [cca 70,5 mld. Kč] svůj čtvrtý největší týdenní příliv v historii.
Naopak globální akciová ETF poprvé po čtyřech měsících klesla, investoři z nich přesunuli 3,2 miliardy dolarů [cca 66 mld. Kč]. Avšak jako zajímavý signál se jeví první souvislý příliv do amerických hodnotových akcií od listopadu loňského roku, který činil 0,5 miliardy dolarů [10,4 mld. Kč].
Zlato: Rekord na ceně, rekord v přílivu peněz
Zlato si i nadále udržuje pozici největšího vítěze letošního roku s impozantním nárůstem o 38 procent. Aktuálně překonává globální akcie s výnosem 25 procenta, ale i bitcoin se ziskem 23 procenta. Jeho současná síla je přitom podložena nejen spekulacemi na budoucí vývoj sazeb v USA, ale i zmíněným masivním přílivem kapitálu do fondů zaměřených na toto aktivum.
Slabá data podpořila „holubičí“ náladu
Hnacím motorem trhů v uplynulém týdnu se stalo především očekávání brzkého uvolnění monetární politiky americkým FEDem. Slabá ekonomická data v USA, konkrétně pokles spotřebitelské důvěry a slabší trh práce, ukázala, že americká ekonomika začala ochlazovat. Ani inflační data ale neodhalila obávaný efekt Trumpových cel.
Vliv dovozních cel do inflace v USA proniká v omezeném rozsahu
Což celkově posílilo takzvanou „holubičí náladu“ a očekávání rychlejšího snižování úrokových sazeb. Sázky na snížení sazeb následně vzrostly, a tak trh nyní téměř plně očekává tři snížení sazeb do konce letošního roku, a to v září, říjnu a prosinci. Poprvé od června se očekává více snižování sazeb v roce 2025 než v roce 2026.
V USA táhnou inflaci služby, ne cla. Ta snižují rozpočtový deficit
Díky tomuto optimismu ohledně sazeb a neutuchající poptávce po umělé inteligenci [AI] posílily akciové trhy a indexy S&P 500 spolu s Nasdaq se vyšplhaly na nová rekordní maxima. Dow Jones se dokonce poprvé v historii dostal nad hranici 46 000 bodů. Růst byl přitom částečně tažen takzvaným short squeeze, tedy vynuceným nakupováním spekulantů sázejících na pokles. A dále velkými pohyby u zavedených společností, jako byl nárůst Oracle o 40 procent. Ty jistě umocnil rostoucí objem obchodů s opcemi. V neposlední řadě americký dolar oslabil a uzavřel pátý z posledních šesti týdnů v minusu. A tím se dostal na nejnižší úroveň od července.
Diverzifikace je klíčová. Platí to nejen pro fondy
Zajímavým jevem je rozdílné chování akcií v různých regionech. Zatímco ve Spojených státech vedou takzvané „růstové“ akcie, typicky technologické společnosti, ve zbytku světa, konkrétně v Evropě a Japonsku, dosahují lepších výsledků „hodnotové“ akcie. Například z komoditního sektoru nebo bankovnictví.
Tento kontrast názorně ukazuje, jak je v současném prostředí důležitá diverzifikace napříč regiony, sektory a investičními styly pro generování nadprůměrného výnosu, takzvané alfy.
Trhy opět šplhají po „zdi obav“
Aktuální rallye na trzích se odehrává navzdory významným rizikům, která společně tvoří jakousi „zeď obav“. Jejich hlavními stavebními kameny jsou především pochybnosti o budoucí návratnosti obrovských investic do umělé inteligence.
Dále panují obavy z toho, zda americká ekonomika nakonec dosáhne měkkého přistání, a riziko, že zvyšování dlouhodobých výnosů může potlačit pozitivní dopad snižování sazeb FEDem. Trhy se však vrátily do svého post-pandemického módu. To značí, že mají tendenci růst i přes přítomnost těchto rizik a nejistot.
Co dál: Výhled a rizika
Do budoucna jsou oči všech investorů upřeny na nadcházející jednání FEDu. Zda se plně očekává první snížení sazeb o 25 bazických bodů, ale ani snížení o 50 bodů zcela nevylučují. Celkově se očekává přibližně pět snížení sazeb do poloviny roku 2026. Historicky je kombinace uvolněné monetární politiky a zrychlujícího se růstu pro akciové trhy příznivá. To potvrzuje známé rčení „nebojujte s FEDem“.
Zásadní roli nadále sehraje AI. Ta dál hýbe trhem. A to přesto, že se názory na její budoucí potenciál stále extrémně odlišují. A tak i když akcie spojené s AI zažívají euforii, zbytek trhu už vykazuje jisté známky napětí a zranitelnosti. Riziko prudší korekce tedy roste. Důvodem je i takzvaný „zákon velkých čísel“, kdy je pro obří technologické společnosti, které již zaznamenaly trojciferné zisky, čím dál těžší udržet stejné tempo růstu.
Novo Nordisk propouští. Trh s léky na hubnutí mu v USA bere Eli Lilly
Přes silný výkon a rekordy je nálada na trhu překvapivě odlišná. Přičemž retailoví investoři a mladší generace jsou spíše negativně naladěni. Jedinou výjimkou, která stále věří v pokračování růstu, jsou profesionální hedgeové fondy. A ty masivně přidávají na riziku. Historicky tento rozpor mezi výkonem a sentimentem však často signalizoval další růst.
Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag
