Česká republika získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru [EHP] a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu let 2026 a 2027.
Vyplývá to z dnes [4.11.] slavnostně podpisy stvrzeného Memoranda o porozumění mezi ČR a donorskými státy – Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Memorandum se váže k již čtvrtému programovému období Fondů EHP a Norska. Za 20 let fungování těchto fondů z nich Česko získalo jedenáct miliard korun. Podporu získalo 1 900 projektů. ČR se stala příjemcem peněz z Fondů EHP a Norska v roce 2004 při svém vstupu do EU.
„Je to velmi významná věc. Ta suma 5,5 miliardy korun je největší alokace v dosavadní historii programu a může podpořit spoustu užitečných projektů v kultuře, výzkumu, životním prostředí a podobně,“ řekl náměstek ministra financí a někdejší člen bankovní rady centrální banky Tomáš Holub.
Agrofert prohrává spory o dotace. Soudy jeho argumenty neberou
Podle něj jde o vítaný doplněk příjmů z fondů EU. Upřesnil, že podporu získají projekty zaměřené především na kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, výzkum a inovace, podporu zelené transformace, veřejné zdraví, vzdělávání nebo začleňování a posílení postavení Romů. Část peněz se použije na projekty související s výzvami, které vznikly v důsledku invaze na Ukrajinu.
„Naše spolupráce s partnerskými státy v rámci Fondů EHP a Norska se jednoznačně osvědčila a považuji za velice přínosné pro všechny zúčastněné strany, že jsme se dohodli na jejím pokračování,“ uvedl Holub.
Dotace v praxi. Stát rozdává stovky milionů firmám na kreativce
Podle něj se nyní dojedná a nastaví konkrétní zaměření programů a specifikování parametrů jednotlivých výzev. V nich budou následně úspěšní žadatelé z veřejného i soukromého sektoru čerpat peníze na své projekty.
Jak vnímají programy donoři
Prostřednictvím fondů přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko na projekty v zemích EHP, který tvoří Evropská unie a tyto tři přidružené státy. Podpořené projekty mají přispívat ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP a k posilování spolupráce. Podpora z fondů míří zejména do států, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004. Z takzvaných starých členských zemí ji mohou čerpat Portugalsko a Řecko.
„Fondy EHP představují jeden ze základních pilířů partnerství Islandu s ČR a podporují spolupráci založenou na sdílených hodnotách a vzájemném prospěchu. V průběhu let naše spolupráce přinesla významné výsledky v mnoha různých oblastech a posílila vazby mezi našimi institucemi a národy,“ sdělil zástupce velvyslance Islandu Ágúst Már Ágústsson.
Stát vyplácí dotace, aby si podnikatelé kupovali elektrické Tesly a Volva
„V uplynulých letech se v rámci grantů EHP uskutečnily projekty s širokým a trvalým dopadem v celé ČR. Dnešní dohodou na tyto úspěchy navazujeme. Zvláště nás těší, že Fondy EHP přispívají k zachování pozoruhodného kulturního dědictví České republiky,“ uvedl velvyslanec Lichtenštejnska Simon Biedermann.
V předchozím třetím období Fondy EHP a Norska pro roky 2014 až 2021 podpořily 848 projektů. Podpora se zaměřila na projekty ve vědě a výzkumu, životním prostředí, vzdělávání, kultuře, spravedlnosti, lidských právech a zdraví. Mezi podpořenými projekty bylo vybudování památníku romského holokaustu v Letech u Písku, centrum PORT, které nabízí profesionální pomoc obětem sexuálního násilí a obtěžování, nebo program KAPPA, který podpořil na 350 výzkumníků.
Reakce Fondy EHP a Norska ze SFŽP ČR
Dnešní podpis Memoranda ocenil resort životního prostředí, kde Státní fond životního prostředí ČR [SFŽP ČR] zprostředkovává rozdělení podpory z takzvaných Norských fondů v programech zaměřených na životního prostředí. Dokonce inicioval založení takzvaného Green Hubu, jenž rozšiřuje mezinárodní spolupráci na další přijímací státy.
„Předešlé období programu Norských fondů považujeme za velmi úspěšné a těší nás, že implementace programu byla znovu svěřena Fondu. Pozitivní hodnocení jsme zaznamenali nejen od našich kolegů z Norské environmentální agentury, která bude i nadále partnerem programu, ale také od zástupců z dalších přijímacích států. Ti projevili zájem nejen o výsledky našich projektů, ale zajímají je možnosti bližší spolupráce,“ uvedl ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.
Podle zástupců Fondu byl v uplynulých letech program různorodý. Významným přínosem Norských fondů bylo zavádění inovací do oblasti ochrany ekosystémů a biodiverzity. Nově se vede diskuze o možnosti podpory technologií zaměřených na zachytávání, transport a ukládání oxidu uhličitého. Důvod je i v tom, že v této oblasti se dají načerpat bohaté norské zkušenosti.
–ČTK/DNA–
