Aktuální listopadová makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR [MF ČR] potvrdila pozitivní vývoj českého hrubého domácího produktu [HDP]. HDP by měl letos vzrůst o 2,4 procenta a v příštím roce o 2,2 procenta.
Podle srpnové predikce MF ČR očekávalo růst HDP v letošním roce 2,1 procenta. Podle aktuálního dokumentu domácí ekonomika letos těží z rostoucí spotřeby domácností díky nárůstu reálných příjmů. Pozitivně k růstu přispívá i akumulace zásob a veřejných výdajů. Veřejné investice, včetně prostředků z evropských fondů, podporují investiční aktivitu. Naopak soukromé investice zůstávají i nadále utlumené. Problém je i zahraniční obchod, jenž se negativně promítá do celoročního růstu HDP.
Predikce MF ČR 11/2025: Přehled hlavních ekonomických ukazatelů
[Zdroj: MF ČR]
Inflace se drží mírně nad úrovní dvou procent. Zatímco růst cen služeb zůstává zvýšený a vysoce volatilní jsou ceny potravin, tak ceny zboží klesají díky levnějším energiím a pohonným hmotám. Měnová politika, posilující koruna a pokles cen ropy působí protiinflačně. Naopak tlak na růst cen vytvářejí rostoucí mzdy a náklady na služby včetně cen nemovitostí. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,4 procenta a v roce 2026 mírně klesnout na 2,3 procenta, uvádí MF ČR.
Říjnová inflace příliš nepotěšila. Meziměsíčně přidala 0,5 %
Trh práce zůstává napjatý, ČR se díky tomu dlouhodobě drží v trojici zemí EU s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti by se měla letos podle MF ČR pohybovat kolem 2,7 procenta. V roce 2026 by měla mírně vzrůst na 2,8 procenta vlivem zpožděného dopadu vývoje v průmyslu a celní politiky USA.
Růst mezd zůstává podle predikce nadprůměrný. Přispívá k růstu reálných výdělků v letošním roce o 4,3 procenta. V roce 2026 se očekává růst reálných mezd o 3,4 procenta.
Veřejné finance a obchodní bilance
Schodek veřejných rozpočtů by měl letos klesnout na 1,9 procenta HDP. Strukturální saldo zůstává letos i příští rok pod hranicí 2 procenta HDP. Zadlužení veřejných financí by mělo v letošním roce dosáhnout 43,9 procenta HDP a vzrůst na 45,3 procenta HDP v roce 2026.
Běžný účet platební bilance skončil ve 2. čtvrtletí 2025 přebytkem ve výši 0,8 procenta HDP. Za meziročním zhoršením bilance vnější rovnováhy stálo mimo jiné snížení přebytku bilance zboží. K tomu přispěl růst dovozu určeného ke spotřebě a vyšší objem dováženého materiálu.
Pro další vývoj běžného účtu budou podle MF ČR vedle domácí poptávky směrodatná i zavedená cla na dovozy do USA. Ta omezí export zemí Evropské unie. Pro letošní rok tak MF ČR očekává snížení přebytku běžného účtu na 0,8 procenta HDP. V roce 2026 se kladné saldo za přispění oživující investiční aktivity dále zmírní na 0,3 procenta HDP.
Jak to bude v roce 2026
V roce 2026 ministerstvo očekává pokračování růstu HDP. Ten potáhne domácí poptávka a oživení firemních investic. Nárůst domácí poptávky současně podpoří dovoz, zatímco vývoz bude nadále limitován obchodními bariérami. Což bude mít negativní dopad na celkové saldo zahraničního obchodu.
Český HDP překvapil solidním výkonem. Proč? To se zatím neví
Pozitivní impulz pro růst ekonomiky v příštím roce přinese německý fiskální a daňový balíček. MF ČR počítá, že podpoří růst i v dalších zemích EU včetně Česka.
„Očekáváme, že tento impuls přispěje do růstu českého HDP rozsahem 0,2 procentního bodu,“ uvádí zástupci MF ČR.
Mezi hlavní rizika a nejistoty predikce patří geopolitické napětí, obchodní bariéry, možné problémy v dodavatelských řetězcích a volatilita cen energií. Významný vliv na budoucí ekonomický vývoj může mít i vývoj hospodářských politik v EU, to zejména v oblasti obrany a fiskálních stimulů.
–RED–
