„Další útok bude mnohem horší! Nedovolte, aby se to stalo znovu,“ varoval včera [28.1.] Írán americký prezident Donald Trump. „Do Íránu míří robustní armáda. Pohybuje se rychle, s velkou silou, nadšeně a jasným záměrem,“ vyjasnil.
Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Trump znovu vyzval Írán, aby se vrátil k jednacímu stolu a uzavřel dohodu, v níž se zaváže, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Trump Írán upozornil, že flotila v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln je větší, než kterou poslal před několika týdny do Venezuely.
„Stejně jako v případě Venezuely je připravena, ochotna a schopna rychle provést svou misi, a to rychle a násilně, pokud to bude zapotřebí,“ uvedl dále Trump.
Jde o druhé za sebou rychle jdoucí varování Trumpa do oblasti Blízkého východu. O den dříve americký prezident odmítl, aby se v Iráku, který sousedí s Íránem, znovu stal premiérem Núrí Málikí.
„Doslechl jsem se, že skvělá země Irák by mohla udělat velmi špatné rozhodnutí opětovným dosazením Núrího Málikího do funkce premiéra,“ uvedl Trump.
Podle něj pokud bude zvolen Málikí, jehož politiku a ideologii označil za strašlivou, Spojené státy již nebudou Iráku „pomáhat“. Bez této pomoci podle něj nemá země šanci na úspěch, blahobyt ani svobodu. Své prohlášení americký prezident zakončil slovy „Udělejme Irák opět skvělým“, tedy obdobou svého sloganu „Udělejme Ameriku opět skvělou“.
Trump v Davosu: Když se bude dařit USA, bude se dařit celému světu
Parlament v Iráku loni v prosinci zvolil svého předsedu. Teď se v zemi volí prezident, jenž jmenuje premiéra. V zemi je to tak, že předsedou parlamentu je sunnita, předsedou vlády šíita a prezidentem Kurd. Problém u Málikího spočívá v jeho minulosti, kdy čelil obviněním z korupce. Dále z toho, že přispíval ke střetům mezi různými etnickými a náboženskými skupinami. A pak proto, že v době jeho druhého mandátu obsadil značnou část území Iráku Islámský stát, jehož představitelé tam vyhlásili chalífát.
Co na to říká Írán
V Iráku se dlouhodobě střetávají zájmy USA a Íránu. Zástupci Íránu na aktuální, včerejší výhružku Donalda Trumpa zareagovali prostřednictvím své mise při Spojených národech. Teheránská mise uvedla: „Írán je připraven k dialogu založenému na vzájemném respektu a zájmech, ale pokud na něj bude vyvíjen nátlak, bude se bránit a reagovat jako nikdy předtím!“
Íránci Americe připomněli: „Když se USA naposledy pustily do válek v Afghánistánu a Iráku, promrhaly přes 7 bilionů dolarů a přišly o více než 7 000 amerických životů.“
Od invaze do Iráku uběhlo 20 let. Vojáky noční můry neopouští
Írán hrozí i Evropské unii. Tu varoval před „ničivými důsledky“, pokud by zařadila íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. To tento týden navrhl Evropské unii italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Dnes ale EU jeho návrh přijala.
„Musíme dál podporovat íránskou občanskou společnost,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a dodala: „Co se týče útoku na Írán ze strany USA, tak si myslím, že region nepotřebuje další válku.“
Naopak Jemenské povstalecké hnutí Húsíjú uvedlo, že obnoví útoky na lodní dopravu v Rudém moři. Irácká milice Katáib Hizballáh, kterou Írán podporuje, pak pohrozila, že útok USA proti Íránu by způsobil „totální válku“ v regionu. A zapojil se i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten pohrozil, že udeří na Írán nebývalou silou, pokud Teherán udělá chybu a zaútočí na Izrael.
Írán politickou vraždu na svém území neodpustí, říká poslanec Jiří Kobza
V Íránu dál převládá nespokojnost veřejnosti s tamějším režimem. Masivní protesty propukly loni na konci prosince. Podle agentury AP při nich doteď zemřelo nejméně 6 159 lidí. Jiné odhady mluví o desítkách tisíc zemřelých. Protesty vyvolal propad kurzu íránské měny rijál. To se promítá do běžného života obyvatel země, kde se základní zboží stává pro většinu lidí čím dál méně dostupné.
Cena ropy indikuje další možný konflikt
Další vojenský zásah proti Íránu jako aktuální riziko [loni došlo ke zničení íránského jaderného zařízení v rámci americké vojenské operace Půlnoční kladivo, pozn. red.] vnímají i finanční trhy. Zejména pak komoditní trhy skrze ceny ropy. Ta se dnes dostala na nejvyšší úroveň od konce září 2025, to na necelých 70 dolarů za barel [cca 1 425 Kč]. Důvodem je právě napětí kolem Íránu, který ropu produkuje, ale také kontroluje Hormuzský průliv, jímž se přepravuje ropa z Perského zálivu.
Cena ropy dnes atakovala hranici 70 USD za barel
[Zdroj: x Station 5]
Problém ale není v produkci ropy Íránem. Ta je snadno nahraditelná. Írán produkuje 3,3 milionu barelů denně. Háček je v možném zablokování Hormuzského průlivu Íránem, na jehož severním břehu teď posiluje vojenské kapacity na své základně Džask. Odtud může Írán cílit na lodě proplouvající průlivem.
„Hormuzským průlivem denně prochází více než 20 milionů barelů ropy,“ říká pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček s tím, že tímto průlivem se dopravuje okolo 20 procent vytěžené ropy na světě a 35 procent ropy přepravované po moři.
Írán loni po amerických a izraelských úderech průliv nakonec neuzavřel. Pokud by tak učinil nyní, podle agentury Bloomberg by ceny ropy překonaly i hranici 100 dolarů [cca 2 035 Kč] za barel. Podle Tylečka ale není pravděpodobná dlouhodobá blokáda průlivu, protože tím by Írán poškodil zájmy celého Perského zálivu.
–DNA–
Možná to nejsou nejnovější informace. Trump řekl, že k invazi nedojde, když Írán přeruší jaderný vývoj. Ten ale Írán má pro mírové účely – pro jaderné elektrárny. A nejnověji řekl, že důvodem nezaútočení Spojených států je, že Írán nahromadil mnoho zbraní. Hůtiové také prohlásili, že když Spojené státy zaútočí, oni zaútočí na jejich vojenské lodě.