V ČEZu zahájili kroky k zestátnění. Minoritáři souhlasí s postupem

147
CEZu
Ilustrační foto: Redakce FinTag

Energetická Skupina ČEZ založí novou dceřinou společnost, do níž by měla v prvním čtvrtletí roku 2027 začlenit vybrané nevýrobní podniky ČEZu. Část této firmy následně prodá. Z takto utržených peněz vyplatí své drobné akcionáře.

Založení dceřiné společnosti, kterou na včerejší [1.6.] valné hromadě Skupiny ČEZ schválili akcionáři, je první krok pro zestátnění ČEZu. Následující plán na plné zestátnění jeho výrobní části pak stvrdili více než 90 procent přítomných hlasů.

Plán na zestátnění ČEZu: Ze současné struktury podniku se do nové společnosti, která zatím nemá název, vyčlení prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jednat se tak bude například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO či firmy z tradingu. Energetická skupina si v nové dceřiné firmě ponechá 51% podíl. Zbylou část výhledově skupina nabídne investorům či přímým kupcům. Utržené peníze pak využije na odkup vlastních akcií ČEZ od svých drobných akcionářů.

Včerejší reakce akcí ČEZU na oznámení způsobu zestátnění 
Cena akcií společnosti ČEZ se od začátku loňského roku do současnosti, červen 2026, pohybuje v pásmu zhruba od 1 130 Kč do 1 370 Kč, přičemž v průběhu roku 2025 a na jaře 2026 stabilně osciluje kolem hodnoty 1 250 Kč. / Zdroj: xStation 5

Vyčleněná společnost nebude svázaná s uhelnými a jadernými elektrárnami. Čímž podle představenstva ČEZu pak lépe dosáhne i na jiné zdroje financování. Místopředseda představenstva Pavel Cyrani upřesnil, že toto zlepší finanční flexibilitu celé skupiny. Ocenění dceřiné společnosti se teprve uskuteční.

„Myslím, že přichází logický a pro menšinové akcionáře nejpřijatelnější a nejprůhlednější krok ze všech komplikovanějších ohledně případného zestátnění, včetně vytěsnění,“ okomentoval navržený plán minoritní akcionář a energetický expert Michal Šnobr.

Na síti X shrnul i nastínil další postup:
  1. ČEZ založí dceřinou společnost a vkladem aktivit ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ESCO či trading.
  2. ČEZ se pokusí na trhu nebo přímým oslovením zájemců prodat třeba až 49 % podíl v tomto většinově regulovaném byznysu. Nepochybuji, že při EBITDA 50+ mld. Kč může být oceněno na EV 500 až 700 mld. Kč. O hodnotě 49 % této entity rozhodne, jaký dluh bude do této entity převeden.
  3. ČEZ získá z prodeje prostředky do bilance ČEZ. Ani na vteřinu nebude finanční hodnota ČEZ2 – regulované části mimo bilanci ČEZ. Tím se ukáže hodnota celého ČEZ. ČEZ2 regulovanou část povede Pavel Cyrani dnešní místopředseda představenstva ČEZ – pravá ruka CEO ČEZ Daniela Beneše.
  4. Získané peníze poslouží pro odkup vlastních akcií ČEZ, tak, aby se stát dostal nad 90 % podíl v ČEZ.
  5. 90+ % akcionář ČEZ tj. stát vytěsní zbylé akcionáře = 100 % ČEZ bude vlastnit stát a ČEZ bude vlastnit 51 % v regulované části ČEZ2 – regulovaná část.

Podle analytiků by se prodej menšinového podílu mohl pohybovat okolo 200 miliard korun. Vedoucí analytik investiční platformy XTB Jiří Tyleček pro FinTag potvrdil, že by měly získané peníze stačit na možný výkup minoritních akcionářů.

Personální změny, které se týkají zestátnění ČEZ

Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Premiér Andrej Babiš [ANO] dříve uvedl, že kabinet chce proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.

ČEZ uvolnil místo jedničky v TOP 20 Škodě Auto. Posílili zbrojaři

I z tohoto důvodu akcionáři zvolili pět nových členů dozorčí rady a čtyři odvolali. Novým členem dozorčí rady ČEZ se včera stali poslanec za SPD Radim Fiala, vrchní ředitel sekce státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll, Josef Kotrba ze Svazu energetiky, náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž a vrchní ředitel právní sekce a majetku státu na ministerstvu financí Petr Bejček.

Odvoláni byli hejtman Libereckého kraje Martin Půta [Starostové pro Liberecký kraj], Václav Kučera, Radim Jirout a Roman Binder.

Co se děje? Ceny akcií Skupiny ČEZ klesly. Prodávají zahraniční investoři

Podle analytiků by chystané zestátnění ČEZu mohla zastavit pouze výrazná změna situace na trhu. Dále se analytici shodují v tom, že z pohledu české energetiky se jedná o největší změnu za mnoho let, ale na běžného spotřebitele ale změna struktury energetické skupiny nemá žádný přímý dopad

Nejnižší dividenda ČEZu od roku 2019

Akcionáři ČEZu, který v loňském roce vydělal 27,4 miliardy korun, včera schválili i výši dividendy ve výši 42 korun na akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 23 miliard korun. Sát jako většinový akcionář dostane zhruba 16 miliard korun.

Dividenda 42 korun na akcii je podle analytika XTB Tomáše Maxy nejnižší za poslední roky, naposledy byla nižší v roce 2019, kdy činila 34 korun na akcii. Jeden z minoritních akcionářů podal protinávrh na vyplacení dividendy ve výši 50 korun na akcii. Představenstvo s tím nesouhlasilo.

Elektrická vedení nad pozemky brání výstavbě. Jinak to nejde, tvrdí ČEZ

Schválený návrh byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Ten činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Stejný podíl ČEZ vyplácel i loni. Dividenda bude splatná v obvyklém termínu od 3. srpna.

Dividendu začal ČEZ vyplácet od roku 2000 po dokončení jaderné elektrárny Temelín. Dosud svým akcionářům vyplatil 499,5 miliardy korun, tedy skoro půl bilionu. Stát z toho měl 349,7 miliardy korun. Dosud nejvyšší dividendu 145 Kč za akcii společnost vyplácela v roce 2023. Důvodem byl vysoký očištěný čistý zisk, který ČEZ zaznamenal při energetické krizi roku 2022. Podnik tehdy na návrh státu vyplácel plný zisk 78 miliard korun.

–ČTK/RED–

K aktuálnímu dění v ČEZ se dnes vyjádřil i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda: Přední americká investiční banka Morgan Stanley dnes dramaticky navýšila svoji očekávanou cenu akcií ČEZ. Ty by podle ní měly v ročním horizontu stát 1250 Kč za kus. To je sice pod nynější cenou akcií ČEZ, která činí 1265 Kč za kus, avšak je to dramaticky více, než s čím Morgan Stanley počítala dosud. Americká banka totiž ještě včera stanovovala svoji očekávanou – cílovou – cenu pro akcie ČEZ na úrovni 880 Kč. Navýšení o 370 Kč na akcii „přes noc“ je mimořádné. Vždyť v období od roku 2019 dosud Morgan Stanley zvýšila svoji cílovou cenu na ČEZ nejvýrazněji v září 2022, kdy ji však zvýšila pouze o 190 Kč, a to z 820 na 1010 Kč, tedy o zhruba 23 procent. Nynější navýšení je v rozsahu 42 procent.

Morgan Stanley současně s markantním navýšením cílové ceny ČEZ mění i doporučení na tyto akcie. Zatímco dosud investorům radila je podvážit, tedy mít jich v portfoliu nižší podíl, než je tržní průměr, což prakticky znamená doporučení „prodat“, nyní očekává, že podají průměrný výkon. Tedy porostou podobně jako zbytek energetického oboru, který banka celkově považuje od sklonku loňska za investičně atraktivní, alespoň v porovnání s trhem jako celkem. To v praxi odpovídá doporučení „držet“.

ČEZ se v očích Morgan Stanley zbavuje nálepky potenciálně problémového titulu, kterou nesl nepřetržitě od začátku ledna 2023. Na americkou banku zjevně dobře zapůsobila včerejší valná hromada ČEZu, která dala jasnější kontury průběhu postátnění výroby elektřiny v ČEZ. Nové doporučení Morgan Stanley naznačuje, že banka očekává férové vypořádání menšinových akcionářů. Její nové doporučení ale přiláká dodatečnou poptávku, takže cenu akcií ČEZ může zvednout, i když samotná cílová cena je pod úrovní ceny nynější. Například velcí správci fondů, kteří mají zakázáno nebo nedoporučeno držet tituly hodnocené „k podvážení“, mohou totiž celosvětově začít ČEZ znovu nakupovat do svých indexových struktur.

Vyšší cena akcií ČEZ může představovat bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí prodraží chystané postátnění výroby elektřiny a výkup podílu menšinových akcionářů v rámci příslušného procesu.

1 komentář

  1. Na tomto je vidět, jak tragické hospodářské následky začíná přinášet hospodaření zelených komoušů. Vždy platilo, platí a bude platit, že stát je velmi špatný hospodář. Důkazy o tom, a právě ze západní Evropy, kdy tam po druhé světové válce došlo k rozsáhlému zestátňování, bych mohl obšírně doložit. A pokud do nějakého tržního segmentu stát nakonec vstupovat musí, je to něco jako poslední stupeň před hrozící katastrofou.
    Pokud to někomu ani nyní jasné není, když i na příkladu automobilky VW (pamatuji doby, kdy se veřejně chlubila svými plány se stát největší automobilkou Evropy) je to vidět doslova jako při pitvě, tak by se měl dočasně dobrovolně vzdát, třeba na dvě volební období, to by mohlo stačit, svého práva jít k volbám. A místo toho jít třeba na pivo. Nic lepšího mne nenapadá, jak z toho marasmu ven. Jinak do jednoho skončíme podle rčení, spolu kradli (o politiku a ekonomiku se nezajímali), spolu visí (skončili chudí jak kostelní myši).

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here