
„Peking znovu ukazuje, že dokáže velmi rychle mobilizovat obrovské množství kapitálu na podporu ekonomiky. Háček je v tom, že čínské ekonomice dnes nechybějí peníze, ale především důvěra domácností a firem v ekonomiku,“ uvádí na FinTag analytik BH Securities Timur Barotov.
Čína opět zesiluje podporu své ekonomiky. Osm velkých státních bank a pojišťoven má získat dohromady až 54 miliard dolarů, to je více než 1,1 bilionu korun. Z toho 45 miliard dolarů [cca 944 mld. Kč] poskytne čínské ministerstvo financí prostřednictvím speciálních státních dluhopisů. Zbývající peníze dodají státní firmy skrze nově emitované akcie.
„Jde o další pokračování rozsáhlého posilování čínského finančního systému, které začalo už v minulých letech,“ říká Timur Barotov.
Sankcemi na Írán útočí Amerika i na Čínu. Zbraní jí je dolar
Na první pohled jde o klasickou expanzivní politiku. Banky posilněné o nový kapitál více půjčí firmám a domácnostem, pojišťovny více zainvestují na finančních trzích. Stát tím nepřímo podpoří ekonomiku i kapitálový trh. Timur Barotov je však toho názoru, že Čína má v současnosti odlišný problém.
„Nabídka peněz neboli likvidita není hlavní překážkou v růstu, háček je na straně poptávky,“ vysvětluje.
Čínské domácnosti a firmy si kvůli nejisté ekonomické situaci i nadále méně půjčují a utrácejí. Růst čínských bankovních úvěrů v červenci zpomalil na rekordně nízkých 5,1 procenta meziročně.
„Peking proto banky posiluje hlavně preventivně, aby byly připravené ustát případné ztráty a mohly dál financovat ekonomiku v případě, že se znovu rozjede poptávka po financování,“ dodává analytik.
Čína podporuje banky, infrastrukturu i burzu
Nový kapitál podle něj ale neskončí jen v úvěrech. Pět státních pojišťoven má získat dohromady asi 10,5 miliardy dolarů [cca 220 mld. Kč]. Takové posílení komerčních pojišťovacích skupin může přinést, jak uvádí odhady, až 15 miliard dolarů [cca 314 mld. Kč] dodatečných investic do čínských akcií.
„Peking tedy jedním opatřením posiluje finanční instituce a současně nepřímo vytváří dalšího kupce pro domácí burzu. Čína navíc aktivně tlumí posilování čínské měny, aby dále podpořila export,“ myslí si Barotov.
Také ale dodává, že čínské akciové trhy patří k těm kolísavějším. A jejich závislost na politických rozhodnutích vlády prezidenta Si Ťin-pchinga je zcela zřejmá.
Dopad čínských státních stimulů na čínské akciové trhy

„Peking má stále větší tendenci podporovat výrobu, infrastrukturu a strategické technologie namísto přímé stimulace spotřebitelské poptávky,“ říká Barotov.
Čína v srpnu meziročně vyvezla o 25 % víc. Roste i německý export
Cílí tím na posílení exportu, který patří dlouhodobě k hlavním motorům čínské ekonomiky. A je to logické, když domácí spotřeba zaostává, Čína dál spoléhá na zahraniční poptávku.
Proč v Číně klesá spotřeba domácností
Jeden z hlavních důvodů opatrnosti čínských spotřebitelů podle Barotova stále spočívá v tamním realitním trhu. Investice do nemovitostí jen za prvních sedm měsíců letošního roku znovu propadly o 19,2 procenta meziročně. Hodnota prodejů nových rezidenčních nemovitostí klesla o 13,2 procenta.
„Maloobchodní tržby přitom za stejné období vzrostly jen o 1,2 procenta,“ doplňuje.
Spolu s nemovitostmi se dál propadají prodeje aut a některých domácích spotřebičů. Barotov tvrdí, že pro skutečné oživení domácí poptávky by bylo potřeba přesvědčit čínské domácnosti, aby se přestaly obávat budoucnosti a začaly utrácet.
„To se nyní nezdá být nejvyšší prioritou čínské vlády. Čína vytváří zajímavý úkaz, kdy ekonomika kombinuje slabého spotřebitele se sílící výrobou a investicemi do domácí infrastruktury. Sama Čína pak rozhodně nesedí se založenýma rukama. Proaktivně investuje do strategicky důležitých odvětví v ekonomice zítřka,“ uzavírá Barotov.
–RED–







































