„Pro letošní rok počítáme náklady na obsluhu státního dluhu lehce přes 130 miliard korun a příští rok budeme nad 150 miliardami korun,“ uvedl dnes [24.9.] pro FinTag člen Národní rozpočtové rady [NRR] profesor Luboš Komárek.
Upřesnil, že úrok u 10letého státního dluhopisu je už nyní nad pěti procenty [5,20 % až 5,30 % p. a., pozn. red.]. A dodal, že v minulosti si stát půjčoval levněji, ale ty výhodnější, levnější dluhopisy, postupně „vypadnou“ z portfolia státních dluhových cenných papírů.
„A to znamená, že stát pak začne kupovat ty dražší,“ řekl při dnešním představování Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí NRR.
Současně vyloučil, že by jen silný hospodářský růst, jak to slibuje vláda Andreje Babiše [ANO], dokázal sám o sobě „vymazat“ zadlužení Česka. Takový růst by podle jeho výpočtů musel činit každý rok 27 procent. A ještě by musel trvat nepřetržitě do roku 2076.
„Je iluzorní si myslet, že ta jedna koruna, kterou vydá stát, se nám okotí a budou z ní dvě nebo tři. Tak to skutečně nefunguje. To je jenom ve výjimečných případech. Například, když skončí nějaká válka,“ vysvětlil dále.
Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala
Dodal, že „z dluhů nelze vyrůst“. Lepší je podle něj dluhy nedělat. A i upozornil na růst základních úrokových sazeb kvůli reálně hrozící další inflační vlně, které zvyšují úroky u státních dluhopisů.
Zkráceně: Národní rozpočtová rada ve své aktuální Zprávě varuje před dalším uvolněním fiskální politiky. Navíc v situaci, kdy náklady na obsluhu státního dluhu nejenom rostou, ale i se oproti minulým letům prodražují.
Zadlužování Česka pokračuje v rychlém tempu
Podle předsedy NRR Mojmíra Hampla byl loňský rok posledním rokem, kdy existovala nějaká snaha o konsolidaci veřejných rozpočtů.
„Byl to rok s nejvyšším růstem hrubého domácího produktu ve výši 2,6 procenta od roku 2022. A rok, kdy jsme stále ještě cítili dozvuky konsolidačního balíčku,“ uvedl Hampl.
Avšak i zdůraznil, že loni jsme zaznamenali nejvyšší celkový konsolidovaný dluh vládních institucí v historii. A upozornil na to, že tento rekord překonáváme i letos a budeme ho s největší pravděpodobností překonávat i v budoucích letech. Dodal, že již návrh státního rozpočtu na letošní rok byl podle NRR sestaven v rozporu se zákonem.
„V součtu roky 2025 a 2026 představují pro NRR významnou expanzi, která nemá srovnání v historii. To je naše klíčové poznání, za kterým si stojíme a je doložitelné daty,“ řekl.
Výsledkem všech uvedených trendů je podle něj už v letošním roce mimo jiné zhoršení indikátorů dlouhodobé udržitelnosti. Zatímco náraz na dluhovou brzdu [55% výše poměru dluhu vůči HDP] byl loni ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti NRR projektován na rok 2037, letos se posunul na rok 2034.
A i podle Mojmíra Hampla samotný hospodářský růst neodstraní kombinaci slabé příjmové strany státního rozpočtu, rozvolnění národních fiskálních pravidel, rostoucích výdajů na důchody, zdravotnictví, dlouhodobou péči, dluhovou službu aj., jež hlavně přispívají k neudržitelnosti veřejných financí.
Zadlužení roste, kraje a obce stále sedí na penězích
Předseda NRR Hampl se pro FinTag vyjádřil k dlouhodobému problému, kdy na jedné straně rok co rok rychle rostou deficity státních rozpočtů a s tím i náklady na obsluhu státního dluhu, ale na druhé straně generují kraje a obce přebytky. Aniž by ty navíc dokázaly proinvestovat. Loni například celkový objem peněžních prostředků na bankovních účtech obcí a krajů ke konci roku 2025 dosáhl rekordních 533,2 miliardy korun.
„To je zřejmá systémová nerovnováha, kdy centrální rozpočet se zadlužuje více a více, a přebytků na účtech krajů a obcí je také více a více. A to je nenormální a nezdravý vývoj,“ uvedl pro FinTag Hampl.
Obce a kraje drží ladem u bank 625 miliard korun. Praha v tom vyniká
NRR o tomto navrhovala vést diskuzi již v roce 2024. Podle Hampla ale ani jednorázový transfer části těchto peněz od municipalit do státního rozpočtu nic neřeší. Navíc tato věc by narážela na ústavní zákony, upozornil. A také si nedovede představit, jak řekl, že vláda přijde a vezme obcím a krajům peníze z účtů, které na nich mají.
Vezměme peníze obcím a krajům a dejme je státu, navrhuje NRR
„To ale neznamená, že je tato nerovnováha v pořádku. Je potřeba systémové řešení, znovu se podívat na rozpočtové určení daní a udělat systémovou změnu. Je třeba jít znovu do rozpočtového určení daní,“ doplnil pro FinTag.
Vyjádřil se i k tomu, proč většinu těchto přebytků municipality rok co rok drží na účtech komerčních bank: „A pak když vidíme, jaké je úročení ve státní pokladně, tak nevíme, proč obce a kraje jsou u komerčních bank. Očekáváme, že tady se do toho vloží už na konci letošního roku Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka. A iniciují změnu.“
NRR: Náklady na obsluhu státního dluhu porostou
Ze Zprávy NRR jasně vyplývá, že v Česku od loňska dochází k výraznému zhoršení strukturálního salda sektoru veřejných financí. V roce 2024 toto saldo dosáhlo hodnoty -1,8 % HDP, celkové hodnoty -2,0 % HDP. Loni už ale došlo ke zhoršení obou ukazatelů. Strukturální saldo dosáhlo úrovně -2,2 % HDP. Celkové saldo pak hodnoty -2,1 % HDP.
A zatímco podle NRR zákonný limit předpokládal pro rok 2026 maximální přípustné saldo -1,75 % HDP, očekávaná skutečnost pro letošní rok je -2,5 % HDP. Přičemž podle návrhu státního rozpočtu na příští rok saldo vyskočí až na -3,5 % HDP, to podle predikce ministerstva financí. Podle predikce NRR poroste dokonce na -3,7 procenta HDP.
„Strukturální deficit v roce 2027 tak pravděpodobně bude horší než během pandemických let 2020 až 2021. Meziroční změna strukturálního salda dle odhadů dosáhne cca jeden procentní bod. Což je nejhorší hodnota od doby pandemie covidu,“ stojí ve Zprávě NRR.
Důvod aktuálního stavu podle zprávy navíc nespočívá pouze v rozvolnění fiskálních pravidel. Svou roli sehrává i rozdílný přístup k výdajům na obranu. U nich Rada ve své Zprávě mimo jiné uvádí, že i ty jsou ve své zvýšené podobě „zásadním dlouhodobým zdrojem nerovnováhy“ v celkově deficitním hospodaření sektoru veřejných institucí. K dalším takovým položkám patří například důchodový systém.
–DNA–
