Vláda včera [30.4.] schválila návrh, jímž se zruší daň z nabytí nemovitosti ve výši čtyř procent z celkové kupní ceny. Daňové odpočty úroků zůstanou zachovány i u nových hypoték, avšak jen do konce roku 2021. Návrh vlády bude projednán ve standardním legislativním procesu.

Návrh má více cílů. Prvním je zlepšit dostupnost bydlení ve vlastním pro mladé lidi, kterým v okamžiku po nákupu domu či bytu zbyde více peněz v hotovosti.

„Kupujícím díky návrhu zůstane více peněz než předtím. A budou je mít především hned, ne až za dvacet či třicet let po splacení úvěru,“ říká vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová v souvislosti s tím, že výměnou za zrušení daně z nabytí nemovitosti lidé přijdou o možnost si úroky z hypoték odečíst z daní.

Bydlet ve vlastním je v Česku luxus. Hodně drahý luxus

Dalším cílem je také povzbudit trh s nemovitostmi, který je negativně ovlivněný koronavirovou krizí a podpořit dostupnost vlastního bydlení.

„Potvrdilo se, že trpělivost růže přináší. Je to skvělá zpráva pro topící se realitní trh a především pro mladé rodiny, které tímto povzbudíme k pořízení si vlastního bydlení. Čtyři procenta z kupní ceny bytu dnes v Praze znamenalo klidně 200 až 300 tisíc korun navíc,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová, která ještě loni pro Fintag.cz uvedla, že zrušení daně z nabytí nemovitosti bude úkolem až příští vlády.

Daň z nabytí nemovitosti je určitě téma, říká Alena Schillerová

Podle ministryně se samotnou daní zanikne i povinnost podávat formuláře k jejímu nabytí. Díky méně papírování tak dle jejích slov bude moci resort snížit počty úředníků o přibližně 500 míst, což ušetří řádově stamiliony korun.

Daň z nabytí nemovitosti: Jak to bude nyní

Vládní návrh zákona ruší daň z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětným účinkem. Daň již nezaplatí nikdo, kdo nemovitost nabyl nejpozději v prosinci 2019.

„Platí zpětná účinnost návrhu a daň z nabytí tak nezaplatí nikdo, kdo nabyl nemovitost nejpozději v prosinci 2019. Není tedy žádný důvod vyčkávat s převody,“ upřesnila ministryně Alena Schillerová.

Návrh dále upravuje prodloužení časového testu pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení z 5 na 10 let. Prodloužení časového testu bude účinné pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021. Cílem opatření je omezit prostor pro spekulanty na realitním trhu.

Druhá změna se týká zrušení možnosti uplatňovat si odpočty úroků z nově uzavřených smluv o úvěru na bydlení jako nezdanitelné části základu daně. Odpočty úroků si bude moci ještě uplatňovat každý kupující, který nabyde nemovitost nejpozději v prosinci 2021. To znamená, že pro nemovitosti nabyté v období od prosince 2019 do prosince 2021 platí, že kupující nebude hradit daň z nabytí a současně mu bude umožněno uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně po toto období.

„Těm, kdo již daň z nabytí zaplatili, necháme samozřejmě uplatňovat odpočty dál. To samé platí i pro ty, kteří zaplatili dřívější daň z převodu nemovitostí. A nově si odpočty úroků z hypotéky budou uplatňovat i ti, kdo si pořídí bydlení nejpozději do konce roku 2021,“ vysvětluje Alena Schillerová.

Dodává, že refinancování dříve uzavřených hypoték samozřejmě bude v zákoně ošetřeno tak, aby nebylo posuzováno jako nový úvěr.

Jak to bude zpětně

Podle MF ČR budou mít z návrhu zákona zpětně prospěch všichni, jejichž daň byla splatná od 31. března 2020. Ti již nebudou mít povinnost daň z nabytí zaplatit. To se týká všech poplatníků, kteří dokončili svůj vklad na katastr v průběhu prosince 2019 nebo později.

„Jedná se o množinu lidí, kterým jsme v rámci liberačního balíčku odsunuli úhradu daně z nabytí až do konce srpna. Nyní tuto daň nemusí platit vůbec. Těm, kteří ji už v předstihu zaplatili, vznikne přeplatek, o jehož vrácení mohou požádat,“ říká ministryně Schillerová.

Podle úřadu zrušením nabytí daně z nemovitostí dojde i ke zpřehlednění daní v této věci. Doposud tuto daň například nemuseli platit ti, kteří si pořídili nové bydlení či lidé, takzvaní prvomajitelé. Nemuseli ji platit i ti, co si koupili bytovou jednotku v rodinném domě. Nerovnosti byly podle MF ČR i v odpočtech úroků. Ty Alena Schillerová vysvětlila takto.

Uplatnění odpočtu úroků z hypotečních úvěrů nabízí úlevu těm, kteří pro financování bydlení využijí úvěrů od finančních institucí, zatímco znevýhodňuje ty, kdo mají naspořeno z vlastního nebo jim například půjčí rodiče. Tím se fakticky podporuje život na dluh,“ říká.

V praxi ovšem tento argument české ministryně financí obstojí jen stěží, respektive neobstojí vůbec. Odpočtem úroků z úvěru si dlužník uleví ponížením daňové povinnosti o 15 procent. Tedy 85 procent z nich uhradit musí. Například při ročním součtu zaplacených úroků ve výši 40 800 Kč [3 400 Kč za měsíc], což je zcela běžné, si sníží daňovou povinnost o 6 120 korun. 34 680 korun je tedy suma, kterou bance za rok uhradil. To je ve srovnání s půjčkou od rodiny či úhrady bydlení z vlastních úspor spíše nevýhoda než výhoda.

Dopady do rozpočtu

MF ČR se vyjádřilo i k fiskálním dopadům zrušením daně z nabytí nemovitostí. Kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by státní rozpočet přišel po zbývající část roku 2020 o výnos ve výši 10,6 mld. Kč a v následujících letech o výnos ve výši 13,8 mld. Kč. Naopak pozitivní dopad zrušení uplatňování odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení na veřejné rozpočty je odhadován ve výši cca pět miliard korun.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here