Evropská komise [EK] chce v rámci obnovy evropských ekonomik poskytnout unijním zemím 750 miliard eur [cca 20,7 bil. Kč]. Půl bilionu eur [cca 13,8 bil. Kč] z celkové částky, kterou si EK plánuje vypůjčit na finančních trzích, unijní země mají dostat jako dotace. Zbylých 250 miliard eur [cca 6,9 bil. Kč] formou úvěrů.

ČR by měla z mimořádného balíku 750 miliard eur dostat 19,2 miliardy eur [cca 550 miliard korun]. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou výše 8,6 miliardy. Zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.

Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur [cca 30,3 bil. Kč]. EK tak navrhuje rozpočet, jehož objem přibližně odpovídá v únoru členskými zeměmi neschválenému návrhu.

„Evropská unie navrhuje fiskální balíček v objemu 750 miliard eur. 500 miliard eur by šlo z veřejných rozpočtů a 250 miliardy by si unie půjčila. Párty na trzích tak může pokračovat. Výnosy italských dluhopisů reagovaly poklesem na nejnižší úroveň za poslední dva měsíce,“ okomentoval návrh EK na síti Twitter ekonom Komerční banky František Táborský.

Euro na návrh EK zareagovalo posílením. Oproti dolaru vyšplhalo na nejvyšší hodnotu od konce března. Jeho kurz atakoval hladinu 1,1030 USD/EUR. Komise hodlá podle unijních činitelů začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období, tedy od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let. Rozpočet, jímž bude unie ručit za výpůjčku peněz na finančních trzích, chce EK naplnit kromě dosavadních zdrojů příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. Ve hře je i clo na neekologicky vyráběné produkty mimo unijní země.

Covid-19 urychlí příchod nových zelených daní a poplatků

Členské státy si podle činitelů komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.

„Plán obnovy z těžké výzvy, které nyní čelíme, vytváří šanci. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí,“ uvedla dnes Ursula von der Leyenová [na obrázku] při prezentaci návrhu komise v Evropském parlamentu.

Unijní odvody států do rozpočtu EU se navýší

Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK také zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu. Mezi ně patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 procenta unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou procenta dvě.

Příspěvky do unijního rozpočtu se zvýší pro všechny země

Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covid-19. Podle zdrojů agentury Reuters jim má připadnout 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci. Návrh je dál vstřícný k Francii, Polsku, Německu, Rumunsku a Portugalsku. Tyto země návrh vítají a tlačí EK i do navýšení pomoci. Naopak jiné [menší] unijní země, mezi nimi například i Rakousko, tento postupu odmítají. Chtějí, aby unie země postižené krizí podporovala hlavně zvýhodněnými úvěry.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz varuje před dluhovou unií

K návrhu EK se vyjádřil i premiér Andrej Babiš [ANO]. Podle něj je suma 750 miliard eur, o kterou komise navrhuje rozpočet navýšit, obrovská. Dosahuje téměř tří čtvrtin stávajícího sedmiletého rozpočtu. Rozpočtový návrh EK vnímá jako příliš velké zadlužení EU.

„Nevíme přesně, jaký bude splátkový kalendář, jen, že tuto sumu všechny členské státy budou splácet 30 let po roce 2027. Celkový objem rozpočtu navržený komisí je podle mého názoru příliš velký,“ uvedl s tím, že peníze by se měly rozdělovat mezi unijní státy podle stejného klíče, jako to bylo dosud.

Zásadně odmítá například to, aby ve vzorci hrála velkou roli nezaměstnanost. Unijní státy, kterým se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to neměly být podle něj sankcionovány. Domnívá se také, že by vzorec měl místo hrubého domácího produktu pracovat s hrubým národním důchodem.

„Je spravedlivější měřit prosperitu státu bez dividend, které odtekly do zahraničí,“ upřesnil.

Letošní propad eurozóny o osm až dvanáct procent

Dodejme, že prezidentka Evropské centrální banky [ECB] Christina Lagardeová uvedla, že propad hospodářství eurozóny banka odhaduje na osm až dvanáct procent.

„Lepší představu budeme mít za několik dní, až na počátku června zveřejníme své údaje, ale je pravděpodobné, že se budeme nacházet mezi středně vážným a vážným scénářem,“ uvedla Lagardeová k výhledu eurozóny během diskuse prostřednictvím internetu.

Evropská centrální banka má oficiální výhled hospodářského růstu a inflace eurozóny zveřejnit příští týden, kdy bude Rada guvernérů, složená z členů Výkonné rady a z guvernérů centrálních bank členských zemí, rozhodovat o politice ECB.

V březnu ECB spustila kvůli koronavirové krizi program na nákup dluhopisů a dalších aktiv v objemu 750 miliard eur [20,3 bilionu Kč]. Podle agentury Bloomberg je možné, že program bude příští týden na schůzce Rady guvernérů zvýšen.

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here