Banky radí vypnout Antivirus a začít s konsolidací fiskální politiky

0
140
Antivirus
Foto: FinTag.cz

„Česká ekonomika kvůli svým strukturálním problémům nemůže a nebude růst tak rychle, jako roste zadlužování veřejných financí,“ řekla při představení květnové makroekonomické prognózy České bankovní asociace [ČBA] hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Spolu s kolegy z ČBA se shodla, že je na čase vypnout podpůrný program Antivirus.

Jedním z hlavních limitujících faktorů ekonomiky Česka je těžkopádný trh práce a nedostatek pracovních sil. Podle Heleny Horské se program Antivirus v době největšího náporu pandemické krize osvědčil.

„Pomohl odstínit trh práce od covidového šoku. Naplnily se tak i ty optimistické odhady, že nezaměstnaných kvůli covidu nepřibyde více než 80 tisíc. Poptávka po pracovních silách začíná znovu sílit. Jakmile tedy plně otevřeme ekonomiku, je na místě ukončit program Antivirus,“ uvedla.

Důvod podle ní je, aby byl trh práce co nejdříve vystaven běžným okolnostem. A nezůstával v pozici, jak řekla, těžkopádného a neflexibilního Golema. Obdobný názor vyjádřil ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník.

Antivirus by měl skončit tento měsíc,“ řekl.

Nynější poptávku po lidech akceleruje otevření služeb

Podle ekonomů ČBA firmy projevují zájem o nové zaměstnance už nyní kvůli zvýšené domácí a zahraniční poptávce. Trend s největší pravděpodobností posílí i otevření služeb, z nichž v poslední době odešlo mnoho pracovníků. Případně zůstávalo doma právě díky podpoře z programu Antivirus.

„Ukončení Antiviru může znamenat přechodné zvýšení počtu nezaměstnaných, ale obecně nečekáme výraznější nárůst nezaměstnanosti,“ řekla Horská s dovětkem, že je na místě rozvolnit trh práce, ať ukáže, co dokáže.

Nezaměstnanost v ČR v dubnu činila 4,1 procenta. Avšak hlad po nových pracovnících v rozhovoru pro FinTag.cz nedávno potvrdil hlavní ekonom České spořitelny [ČS] David Navrátil. I podle něj se program v praxi osvědčil, ale jeho přínos, kdy jsou z něj měsíčně vypláceny asi čtyři miliardy korun, není pro trh práce za současné situace již klíčový.

David Navrátil: Víc makat už nemůžeme, musíme modernizovat

Helena Horská v této souvislosti upozornila na statistiky, podle kterých ze zhruba 108 tisíc nepracujících Čechů je zhruba 42 tisíc ochotno pracovat. Avšak to platí jen tehdy, pokud jim zaměstnavatelé nabídnou flexibilní pracovní podmínky. Jako je například práce z domova nebo zkrácený úvazek aj.

„Pokud si firmy stěžují, že nemají lidi, tito lidé by pro ně mohli být zčásti řešení,“ řekla a důraz položila na zaměstnávání žen.

Hlavní ekonom Komerční banky [KB] Jan Vejmělek upozornil, že nepružný pracovní trh a nedostatek pracovníků je chronickou nemocí české ekonomiky. Lidé chybějí v průmyslu, zdravotnictví, sociálních službách i v dalších oborech. Kritická situace je i v oblasti řemesel.

Antivirus chce vypnout i ministryně Maláčová

Pro neprodlužování programu Antivirus se v minulých dnech vyjádřila také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD]. O programu bude vláda jednat v následujících týdnech.

„Já budu pro vypnutí programu Antivirus. Teď, v momentě rozvolňování už bych ho vypínala. Jakmile se obnoví provoz, už ho nepotřebujeme. Uvolnil by se pohyb na trhu práce. Nechala bych to dál už na vývoji,“ řekla ministryně České tiskové kanceláři [ČTK].

O jeho prodloužení rozhodovala vláda naposledy před necelým měsícem. Program protáhla do konce května, kdy by měl snad skončit. Sněmovna mezitím schválila obdobu programu, takzvaný kurzarbeit. Ten je však nastaven v principu jinak než Antivirus. Zatímco Antivirus brání propouštění, kurzarbeit má podporovat zaměstnanost.

Program Antivirus je prodloužen. Kurzarbeit má být příští rok

I přesto odbory a zaměstnavatelé požadují proplácení podpor z programu Antivirus do konce června. Podpora funguje od loňského 12. března [první nouzový stav, pozn. red.]. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí do 10. května z programu peníze získalo přes 73 600 firem pro více než jeden milion zaměstnanců v objemu 42,8 miliardy korun.

Fiskální politika Česka je bez vize, jak snižovat dluh

Poměrně skepticky se ekonomové ČBA, jakkoli se při představování nové makroekonomické prognózy označili za spolek optimistů, vyjádřili na adresu současné fiskální politiky.

„Bohužel nikdo z nás neočekává nějakou jasnou konsolidaci veřejných rozpočtů ani v příštích letech,“ uvedla Helena Horská.

Podle jejího názoru ani silný očekávaný ekonomický růst a zvýšená inflace nebude stačit na to, aby pokrývaly rychle rostoucí zadlužování českého státu.

Deficit státního rozpočtu je teď v dubnu minus 192 mld. Kč

Od současné vlády ekonomové změnu kurzu neočekávají, a vláda, která vzejde z letošních voleb, se zadlužováním veřejných financí bude moci věnovat až v roce 2022. Což znamená, že reálné dopady na ozdravení veřejných financí lze očekávat až v roce 2023.

Horská přesto vyjádřila pochyby, že součástí řešení konsolidace veřejných financí bude posouvání „pomyslné zdi“ v podobě dluhové brzdy [55% zadlužení vůči DPH, pozn. red.] o další procenta výše.

„A to je problém. My nemůžeme kvůli produkčním omezením a trhu práce růst tak rychle, jak rychle nám rostou dluhy ve veřejných financí,“ uvedla s poukazem na to, že náklady na obsluhu státního dluhu se velmi záhy mohou vyšplhat i ke sto miliardám korun ročně.

Dodala, že konsolidace veřejných financí musí být provedena chytře, aby nepodvázala ekonomický růst.

Podle Miroslava Zámečníka vláda při řešení krize covid-19 prokázala fiskální negramotnost. To se projevilo špatným cílením příjemců podpory, ale i zrušením superhrubé mzdy v nejméně vhodnou dobu.

„Já vůbec nejsem proti fiskálním stimulům, proti tomu jsem nikdy neprotestoval. Avšak udělal se tady strašně nešikovný daňový balíček. Navíc je u něj jen verbálně deklarováno, že je na dva roky, ale v legislativě to uvedeno není,“ řekl.

V obdobném duchu se pro FinTag.cz ostatně vyjádřil v podcastu také David Navrátil. V něm mimo jiné říká, že rychlé zadlužování současná vláda dle jeho názoru podceňuje. Což pro české domácnosti a firmy znamená nezanedbatelnou zátěž do budoucích let.

ČNB může [rozumně] zvýšit sazby už nyní

Ekonomové ČBA se shodli, že problém ekonomiky v budoucích měsících nebude poptávka, ale schopnost ji uspokojit. To a další faktory se přitom už nyní projevuje v rostoucí inflaci, která například v dubnu oproti březnu poskočila o 0,5 procenta. A čeká se její další růst.

Inflace v dubnu oproti březnu vyletěla o půl procenta

Jan Vejmělek upozornil na to, že inflace v Česku je již pátým rokem nad inflačním cílem České národní banky [ČNB].

„ČNB bude muset reagovat, a možná už ti jestřábi tam nabývají na většině. Do konce roku počítáme dvojí zvýšení sazeb. A letošní průměrnou inflaci tipujeme na 2,5 procenta,“ uvedl.

Miroslav Zámečník vyjádřil přesvědčení, že kvůli rychle rostoucí inflaci by členové bankovní rady ČNB mohli zvednout úrokové sazby už na svém dalším zasedání. Nemuselo by jít podle jeho názoru o razantní zvýšení, ale situaci je třeba podle něj začít řešit.

Helena Horská by z hlediska očekávaného zvyšování základních úrokových sazeb byla ale opatrnější: „To, že rostou šestinásobně náklady na kontejnerovou dopravu nelze řešit zvyšováním úroků…  Nicméně souhlasím s tím, že poptávkové tlaky se tady objevují.“

Přijdou nové ceníky

Ekonomové upozornili, že s otevřením ekonomiky přijdou i nové „postcovidové ceníky“ například ve službách a nejen v nich. U nich přitom ještě není jasné, jak budou vypadat. Horská přesto očekává, že dojde ke zdražení. Podle ní však půjde o zdražení přechodné.

Jistá si tím ale není: „Může se jednat o zdražení, které dá základ novému trendu. V tomto ohledu vůbec ČNB nezávidím. […] Posilující kurz koruny nám tu inflaci bude držet pod kontrolou, ale to zase nebude jednoduché pro exportéry. ČNB musí brát ohled i na to, jak bude posilovat česká koruna, a ta bude posilovat nejspíš hodně dramaticky.“

Roli ve věci inflace podle ekonomů ČBA sehrává i odložená spotřeba domácností v době lockdownů. Tedy hlad po spotřebě. Zde Helena Horská upozornila na nárůst úspor domácností a firem v době lockdownů. Ten je však, jak zdůraznila, velice nerovnoměrný.

„Bohužel ty nízkopříjmové skupiny jsou spíše bez úspor. Naopak ty movitější domácnosti úspory zvýšily a je možné, že je dají třeba do nemovitostí a budou dál krmit tu finanční inflaci, jak já říkám,“ řekla s tím, že ještě větší rozdíly než u domácností v míře úspor panují u firem a živnostníků.

Jak vidí budoucí vývoj ČBA

Na závěr dodejme, že ČBA ve své květnové makroekonomické prognóze zvýšila [oproti únoru, pozn. red.] odhad růstu HDP Česka na letošek o sedm desetin procentního bodu na 3,3 procenta. Naopak odhad pro rok 2022 mírně upravila směrem dolů na 4,3 procenta. Zde se shodla s aktuálním odhadem ČNB, která avšak letošní odhad růstu snížila [pro mnohé překvapivě] na 1,2 procenta. Jinak vycházejí odhady Ministerstva financí ČR. To odhaduje letošní růst na 3,1 procenta a růst v roce 2022 na 3,7 procenta. Docela jinak pak vycházejí odhady Evropské komise. Ta tipuje pro Českou republiku letošní růst HDP na 3,4 procenta a růst v roce 2022 na 4,4 procenta.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here