Kontrola správy sociálního zabezpečení v letech 2015 až 2018 ukázala na nedostatky při vyměřování pojistného osob samostatně výdělečně činných [OSVČ] a v kontrolách zaměstnavatelů. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] se závěry nesouhlasí.
NKÚ ve své kontrole prověřil správu pojistného na sociální zabezpečení v letech 2015 až 2018. V těchto letech se vybralo na pojistném téměř 1,8 bilionu korun a pojistné představovalo třetinu příjmů státního rozpočtu. Na správu pojistného [mzdy i běžné výdaje, pozn. red.] vynaložila ČSSZ v těchto třech letech na 7,6 miliardy korun.
ČSSZ kontroluje všechny, hříšníkům se více nevěnuje
Závěry z kontroly tříletého hospodaření správy pojistného na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti, které u nás vykonává ČSSZ spadající pod resort Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV], vytýkají úřadu nedostatky ve dvou jejích činnostech. První z nich je vyměřování pojistného u OSVČ, druhou pak pravidelná plošná kontrola odvodů na sociální zabezpečení u zaměstnavatelů.
„ČSSZ prováděla každoročně kontroly zaměstnavatelů plošně a ne cíleně. Kontroly plánovala tak, aby prověřila každého zaměstnavatele jednou za tři roky,“ popisuje ve své kontrolní zprávě NKÚ.
ČSSZ vytýká hlavně to, že se měla zaměřovat hlavně na rizikové zaměstnavatele, jež neplní své zákonné povinnosti. Jako jsou například přihlašování a odhlašování nových zaměstnanců, správné výpočty odvodů či odesílání evidenčních listů důchodového pojištění. Častěji by správa sociálního zabezpečení podle NKÚ měla kontrolovat i zaměstnavatele, u kterých v minulosti zjistila vážné nedostatky. To ale správa nedělala.
„Takto nastavený systém vedl k tomu, že 76,6 procent kontrol nezjistilo jakýkoliv nedostatek. Plošné kontroly navíc neměly ani preventivní efekt,“ upozorňuje úřad.
Se závěry kontroly se ČSSZ neztotožňuje
Se závěry však nesouhlasí zástupci ČSSZ. Podle nich je povaha práce úřadu dost odlišná od kontrolní činnosti jiných orgánů veřejné moci. Tradičně a po léta se totiž provádí kontroly v pravidelných intervalech u všech zaměstnavatelů, a to hlavně kvůli jistotě jich samotných i jejich zaměstnanců v budoucím nároku na důchod. Anebo z důvodu úspěšného vyřízení dávek nemocenského pojištění.
ČSSZ ve své zprávě argumentuje: „Provádění kontrol ze strany OSSZ je zcela v souladu s právním řádem ČR. Četnost kontrol neupravuje žádný právní předpis, ačkoliv se NKÚ odvolává na zákon o majetku státu ČR, který však četnost kontrol výslovně neupravuje.“
Nerovnoměrné rozložení práce úředníků a byrokracie
Další výtka ze strany NKÚ k orgánům správy sociálního zabezpečení směřovala k nerovnoměrné vytíženosti jejích zaměstnanců. Rozdíly v objemu spravované agendě se mezi okresními správami sociálního zabezpečení lišily až trojnásobně. Přitom šlo vždy o pracovníky na stejné pozici vykonávající totožnou práci.
Problém je dle závěru NKÚ také vyšší administrativní náročnost správy pojistného, kterou se však ČSSZ nezabývá.
„Důvodem této náročnosti je především to, že agenda důchodového pojištění OSVČ se provádí v lokálních počítačových aplikacích u jednotlivých okresních správ. Ty ale nejsou vzájemně propojeny,“ upozorňuje NKÚ.
Podle něj je chyba, že se tuto část agendy doposud nepodařilo začlenit do centrálního systému.
„I když to ČSSZ plánovala už v roce 2014,“ dodává kontrolní úřad.
Spisovou dokumentaci zaměstnavatelů tak okresní správy vedou stále v listinné podobě, jak jim ostatně nařizuje metodický pokyn ČSSZ.
„Pokud tedy zaměstnavatel změní sídlo, předávají si okresní správy všechny jeho dokumenty mezi sebou fyzicky,“ píše se v závěru zprávy NKÚ.
K vyšší administrativní náročnosti přispívá absence předávání si informací o vyměřovacích základech OSVČ mezi ČSSZ a Finanční správou ČR [FS ČR].
„Zákon jí přitom umožňuje takovou dohodu uzavřít,“ tvrdí NKÚ.
Pokud tedy OSVČ nedodala okresní správě přehledy s potřebnými údaji, musejí si je zaměstnanci okresní správy vyžádat od finančního úřadu sami. NKÚ vysvětluje i zvýšenou efektivitu výdajů na správu pojistného. Podle něj je to jen kvůli tomu, že příjmy z pojistného rostly rychleji než výdaje na jeho správu.
„V letech 2015 až 2018 vzrostla výše pojistného o 21 % na jednoho plátce,“ uvádí NKÚ.
ČSSZ má i jiné úkoly než jen výběr pojistného
Ani kritika této oblasti není podle vyjádření ČSSZ oprávněná. Jejím úkolem totiž není pouze výběr pojistného, nýbrž i provádění důchodového a nemocenského pojištění. Úkoly správy sociálního zabezpečení jsou tak dle ní mnohem širší, čemuž odpovídá nastavení procesů a personální systém postavený na vzájemné zastupitelnosti.
„Díky čemuž se ČSSZ dokázala vypořádat s celou řadou mimořádných situací včetně ekonomických křivek a například i současné pandemie,“ píše ve svém prohlášení.
Jak zažádat o důchod? A to i ten předčasný? I jak si přivydělat?
Dodává, že musí zajistit včasnou výplatu dávek důchodového a nemocenského pojištění a současně vybírat i pojistné.
„Dlouhodobě ČSSZ tyto činnosti zajišťuje kontinuálně, bez výpadků, nadstandardně, přestože musí často prioritizovat a reagovat na četné změny právní úpravy a velmi krátké legisvakanční lhůty,“ dodává.
–VRN–
