Doba důchodového pojištění a výše výdělku určuje nárok na starobní penzi při dosažení penzijního věku. Kontrola evidované doby důchodového pojištění stejně jako kontrola přihlášení k nemocenskému pojištění by proto měla být běžnou činností každého zaměstnance.

K důchodovému a nemocenskému pojištění hlásí každého zaměstnance jeho zaměstnavatel u okresní správy sociálního zabezpečení [OSSZ] nejdéle do osmi dnů od počátku pracovní smlouvy. Výjimka jsou výdělky do 3 500 korun u dohody o pracovní činnosti [DPČ] a do 10 tisíc korun při dohodě o provedení práce [DPP]. Tyto smlouvy zaměstnanci neukládají povinnost odvodu na sociální pojištění [ani zdravotní pojištění] a zaměstnavatel je proto k OSSZ nepřihlašuje.

„Pokud zaměstnání zaměstnanci nezaložilo účast na důchodovém pojištění, prakticky to znamená, že se taková doba zaměstnání neprojeví v počtu získaných let důchodového pojištění,“ uvádí Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ].

Jak zažádat o důchod? A to i ten předčasný? I jak si přivydělat?

Stejně tak zaměstnavatel svého zaměstnance po skončení pracovního poměru u téže instituce odhlašuje, také do osmi dnů. Další z povinností zaměstnavatele je každý rok vypracovat a předat evidenční list důchodového pojištění [ELDP]. Jedno vyhotovení si uchovává, jedno zasílá OSSZ a jedno předává zaměstnanci vždy po uplynutí kalendářního roku. Anebo po skončení pracovního poměru.

„Až na základě odevzdaného evidenčního listu důchodového pojištění je získaná doba důchodového pojištění evidována pro nárok na budoucí důchod,“ říká ČSSZ.

Při žádosti o důchod může zaměstnanec sice chybějící doby důchodového pojištění doložit stejnopisy evidenčních listů. Skutečnost je ale taková, že ne všichni si ELDP uchovávají desítky let své pracovní činnosti. Navíc tento postup podle ČSSZ prodlužuje i samotné vyřízení žádosti o důchod.

Kontrola doby důchodového pojištění je běžná věc

Účast na důchodovém a nemocenském pojištění by si měl každý zaměstnanec pravidelně kontrolovat. Při posuzování nároku na důchod totiž úřady zjišťují nejenom dosažení státem stanoveného věku pro odchod do penze, ale také splnění potřebné doby důchodového pojištění. Jinak řečeno, jak dlouho žadatel o starobní nebo invalidní důchod skutečně důchodové pojištění odváděl. V praxi se totiž stává, že při posuzování nároku na důchod pracovníci OSSZ zjistí chybějící evidenční listy důchodového pojištění i to, že zaměstnance k důchodovému pojištění jeho bývalý zaměstnavatel vůbec nepřihlásil.

„Došetřování dob důchodového pojištění zpětně za několik let je časově velmi náročná činnost a ne vždy se doby pojištění podaří došetřit,“ upozorňuje ČSSZ.

Získaná doba pojištění má podle ní vedle celoživotních výdělků zásadní vliv na to, zda vůbec při dosažení důchodového věku vznikne nárok na důchod či nikoli.

Kontrola na ePortál ČSSZ či jednou za rok v přehledu

Zkontrolovat si přihlášení k účasti na důchodovém i nemocenském pojištění si může každý online formou na ePortálu ČSSZ. Praktické je podle úřadu do evidence nahlížet několik týdnů po nástupu do nového zaměstnání a po jeho skončení. Jak už bylo zmíněno v úvodu, na přihlášení a odhlášení má zaměstnavatel osmidenní lhůtu.

Důchodová komise navrhne jednu starobní penzi pro všechny

Na ePortálu ČSSZ získá každý pojištěnec také celkový přehled o dobách důchodového pojištění, které ČSSZ eviduje. Komplexní informace o dobách důchodového pojištění vyhotoví na požádání i ČSSZ. Jde o takzvaný osobní list důchodového pojištění, na kterém se uvádějí také náhradní doby důchodového pojištění [doba v evidenci u úřadu práce, péče o osobu blízkou, aj.]. Bezplatně jej vyhotoví pracovníci ČSSZ jednou za rok a požádat o něj může kdokoli opět prostřednictvím ePortál ČSSZ.

„Po jeho vyhotovení ho budete mít k dispozici na ePortálu ČSSZ nebo si ho můžete nechat zaslat do datové schránky či poštou,“ uvádí správa.

K přihlášení do ePortálu ČSSZ můžou klienti nově využít i elektronické služby státu prostřednictvím bankovní identity. I na takový přístup už si někteří pojištěnci zvykli. Jde o rychlý způsob kontroly bez nutnosti návštěvy OSSZ.

Chyby se řeší se zaměstnavatelem, potom s ČSSZ

Na závěr stojí za připomenutí, že pokud zaměstnance zjistí, že není přihlášený k důchodovému nebo nemocenskému pojištění, nemusí jít vždy o chybu. První krok má směřovat k zaměstnavateli, který vysvětlí důvody neúčasti na pojištění. Často jde o situace, kdy zaměstnání neukládá povinnost účasti na důchodovém pojištění [DPČ, DPP]. V opačném případě by se měl zaměstnanec co nejdříve spojit s OSSZ v místě zaměstnání.

Chybějící dobu důchodového pojištění pak řeší žadatelé o důchod třeba i čerpáním takzvaného předdůchodu z doplňkového penzijního spoření [DPS].

Předdůchod z penzijního spoření lze čerpat již pět let před penzí

Ovšem za podmínky, že si v něm uspořili minimálně stanovenou částku. U dvouletého předdůchodu to v letošním roce vychází minimálně na 249 199 korun. U pětiletého pak až na 622 998 korun.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here