Lidé s volnými penězi jsou v problému, říká Petr Šimčák

„Když proděláme deset procent, tak ta bolest je až třikrát větší než ta radost, když deset procent vyděláme,“ říká v podcastu FinTag.cz ředitel investic Amundi Petr Šimčák. A přidává rady, jak ochránit peníze před inflací.

V podcastu FinTag.cz se Petr Šimčák vrací do let 2008 až 2009, kdy propukla finanční krize. Tehdy – stejně jako dnes – centrální banky zaplavily finanční trhy likviditou. Ale zatímco americký FED dokázal v následujících letech normalizovat úrokové sazby, Evropská centrální banka [ECB] to nezvládla. V Evropě se tak v následujících letech staly nulové, a dokonce i záporné sazby normálem.

„A teď jsme znovu ve fázi, kdy centrální banky zase extrémně vypomohly ekonomice a finančním trhům. Ale už ne jen centrální banky, ale i jednotlivé státy, čímž vyhnaly ceny investičních aktiv, které už tak byly ceněny vysoko kvůli nízké inflaci a úrokovým sazbám, znovu nahoru,“ vysvětluje v podcastu.

Co se týká reakce na současnou situaci a budoucího vývoje pak říká: „Když to řeknu zdánlivě alibisticky, tak my máme neutrální výhled na akcie. Obecně se ale teď ta diskuze vede spíše o tom, jak udělat portfolia konzervativnější.“

Vůbec v nejméně vhodné situaci jsou pak dle jeho slov v současné zlomové době ti, kteří drží hotovost či dluhopisy. To kvůli inflaci. Pro „obyčejného smrtelníka“ je dle jeho názoru teď vůbec nejdůležitější, aby před ní dokázal ochránit svůj majetek. Dokázal inflaci pobít.

„Reálná ochrana majetku je v době vyšší inflace, což je náš scénář, že ta bude vyšší po nějakou dobu, v akciích, nemovitostech a v reálných aktivech, méně pak v nízkovýnosných dluhopisech,“ tvrdí.

Řešení pro konzervativní investory podle něj mohou být i rizikové firemní dluhopisy, v jejichž případě nyní Amundi připravuje nový podílový fond. Zde varuje před u nás hojně nabízenými burzovně neobchodovanými firemními dluhopisy.

Zelená ekonomika a ESG

Petr Šimčák v podcastu FinTag.cz hodnotí i aktuálně ohlášené jednotné evropské zelené dluhopisy. Podle něj nejde o nic převratného už kvůli tomu, že tyto dluhopisy budou nabízet nízký výnos.

„Zde jde jen o to, že jsou v souladu s nějakou společenskou poptávkou,“ říká.

Dodává, že tato společenská poptávka samozřejmě bude mít i své dopady do byznys modelů mnoha firem a přinese obrovské přerozdělování kapitálu a majetku. V souladu s poptávkou jsou pak dle jeho názoru stále více uplatňovány principy ESG.

„Kdyby společnost a ekonomika uměla správně a férově alokovat externality, ocenit externality do nákladů, tak jsem přesvědčen, že bychom se o nějakém ESG vůbec nebavili. Podnikání, byznys, investování by měly v sobě tu udržitelnost již přímo vtělenou, ale tak to není,“ tvrdí.

Dle jeho slov ESG není například to, že by investiční společnosti nemohly kupovat těžařské firmy. Tvrdí, že ESG investování není zelené investování, ale je spíše o risk managementu a určitě nevede k nějakým mimotržním portfoliím.

Skupina Amundi posílí investice do nízkouhlíkové ekonomiky

Zároveň ale dodává, že mnoho investičních společností drží takzvaná negativní stanoviska. V případě Amundi to například znamená, že neinvestuje do firem, jejichž byznys stojí na uhlí či tabákových výrobcích.

Peníze ztrácejí na hodnotě, říká Petr Šimčák

Podle Petra Šimčáka už dnes “bohužel” neplatí to, co platilo v minulosti. Totiž, že v době zvýšené inflace, zhruba nad tři procenta, vždy stačilo, aby člověk uložil peníze na peněžním trhu, nebo třeba i v bance a úrok mu pokryl nejen inflaci, ale i mu něco zbylo.

„To byla doba, kdy ještě někoho zajímalo, že máte peníze, a nechcete je utratit. Dneska už je ale doba, kdy to nikoho nezajímá. Důvod je, že těch peněz v oběhu je skutečně hodně. Takže klesá i jejich hodnota,“ vysvětluje.

Upozorňuje i na to, že inflace pomáhá dlužníkům z dluhů. A nejenom státům, ale i domácnostem, které si dnes mohou sjednat hypotéku za nižší úrok, než je inflace. V tomto ohledu ocenil přístup České národní banky [ČNB], která se rozhodla proti inflaci zakročit zvyšováním úroků.

„To je velice důležité. A myslím, že si jen málokdo uvědomuje, jak moc důležité to je,“ říká.

Podle něj rostoucí inflace dnes dostává mnoho lidí s volnými penězi do problémů, jak je ochránit. Jednoznačná volba jsou dle jeho názoru investice do akcií. Zároveň ale zdůrazňuje nutnost diverzifikace. Zde se odvolává na známé investorské pravidlo tří třetin. V jeho podání to značí – třetina akcie, třetina nemovitosti a třetina dluhopisy a rezerva. V tomto ohledu říká, že kdyby on sám v portfoliu žádné nemovitosti [mohou být i nemovitostní fondy, pozn. red.] neměl, investoval by do nich i za současné situace. I když, jak říká, příliš dobrý pocit by z toho neměl. A to kvůli současným cenám na realitním trhu.

Přístup Čechů k investování

Přístup Čechů k investování se za poslední roky dle jeho názoru významně zlepšil. Přesto mu v něm oproti některým jiným národům chybí více koncepčnosti a informovanosti. V základu ale Češi dle jeho slov „prožívají“ investování stejně jako ostatní národy.

„Když proděláme deset procent, cítíme 2x až 3x větší ´bolest´ než radost z toho, že někde vyděláme deset procent. A to je stejné všude na světě,“ vysvětluje psychologii investování.

Přístup Čechů k investování a přístup jiných národů se podle něj velmi liší podle struktury úspor. Avšak v základu se příliš neliší z toho psychologického hlediska. Je to věc informací, nikoli povahy.

Úplným začátečníkům v investování pak radí začít s penzijními fondy. Jejich jednoznačné benefity jsou pak ve státním příspěvku, daňových úlevách, příspěvku od zaměstnavatele a nízkých nákladech.

„V momentě, kdy má tohle člověk splněno, může přejít na podílové fondy. V tom světě podílových fondů máte nádhernou variabilitu, až z toho můžete trpět paralýzou rozhodování,“ pochvaluje si.

On sám využívá jak penzijní, tak podílové fondy. Co se týče aktuálního vývoje, vyjadřuje spokojenost s akciovými fondy, už méně pak s fondy, kde má uloženou krátkodobou a střednědobou rezervu, a které investují do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu.

„Tam je samozřejmě ten výnos za současných podmínek podstatně nižší, ale stále je vyšší než úroky z peněz, které bych nechal ležet v bance,“ uzavírá.

Daniel Tácha

—

Ing. Petr Šimčák, CFA je ředitel investic ve společnosti Amundi Czech Republic Asset Management od letošního dubna. Do té doby ve společnosti působil na pozici zástupce ředitele pro obchod. Zodpovídal za privátní bankovnictví a institucionální klienty. Do společnosti Amundi přešel v roce 2017, kdy ta koupila od UniCredit Bank za 3,55 miliardy eur investiční společnost Pioneer Investments. V ní Petr Šimčák dlouhé roky působil jako ředitel pro obchod a marketing.

Petr Šimčák vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, obor Finanční podnikání [1996] a Psychologie [2015]. Absolvoval mnoho prestižních vzdělávacích kurzů, včetně školení Euromoney training v Paříži, či kurzů České finanční akademie, a to v oboru Portfolio managementu, Risk managementu, Alokace aktiv, Behaviorálních financí, Analýzy dluhopisů, akcií a derivátů. V roce 2006 získal certifikát CFA [Chartered Financial Analyst]. Kariéru v oblasti investic začínal jako zástupce šéfredaktora jednoho z prvních tuzemských médií o investicích, časopisu Fond Shop.