Dynamické penzijní fondy ve 3. čtvrtletí hlásí výnos 12,76 %

3239
penzijni
Ilustrační foto: Pixabay.com

Asociace penzijních společností ČR [APS ČR] zveřejnila výsledky penzijních fondů za třetí čtvrtletí. Pěkný výnos mají hlavně účastnické penzijní fondy v doplňkovém penzijním spoření [DPS] s agresivní investiční strategií.

Účastnické penzijní fondy DPS s takzvanou dynamickou investiční strategií zhodnotily peníze svých účastníků za první tři čtvrtletí letošního roku o 12,76 procenta. Ty nejvýkonnější pak i o více než 20 procent.

„Za současné situace, kdy pociťujeme dopady pandemie a kdy se inflace meziročně zdvojnásobila, je to výborný výsledek. Také je to odpověď na otázku, jak si do budoucna významně přilepšit ke starobnímu důchodu, na který nemají dobré vyhlídky bohužel už ani dnešní čtyřicátníci,“ říká prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

Pozůstalost z penzijního spoření bývá i bez státního příspěvku

Perfektní zhodnocení ale již nenabídly účastnické fondy s takzvanou vyváženou investiční strategií. Ty za letošní první tři kvartály zhodnotily peníze účastníků v průměru jen o 3,56 procenta. Což je méně, než činí současná inflace, která v říjnu dosáhla 5,8 procenta. A podle analytiků i dál poroste, až se do ní naplno promítnou zvýšené ceny energií a potravin.

I tak jsou ale dynamické a vyvážené fondy doplňkového penzijního spoření spolu se státním příspěvkem a nízkými náklady na správu podle Aleše Poklopa při současné rostoucí inflaci nejracionálnější cesta, jak se zajistit na stáří.

Možnost změnit penzijní fond tu stále je

APS ČR bohužel ve své zprávě již neuvedla, o kolik zhodnotily peníze svých účastníků takzvané transformované fondy ve starém penzijním připojištění [PP]. To jsou fondy, v nichž si spoří na penzi drtivá většina Čechů, a které ze zákona nemohou investovat do rizikovějších aktiv. To proto, aby neutrpěly při špatném vývoji finančních trhů ztrátu. Podle mluvčího asociace Jana Sedláčka neuvedení výnosu u těchto fondů má svůj důvod.

„Výsledky ve transformovaných fondech nejsou vázány na hodnotu penzijní jednotky jako je tomu v účastnických fondech. Zhodnocení je proto oznamováno vždy na začátku roku za rok uplynulý. Zcela finální výsledky jsou pak k dispozici po jednání valných hromad, typicky v květnu,“ uvedl pro server FinTag.cz.

Buďto investoři jste, nebo nejste! A většina lidí jimi není

Co lze ale říci je to, že transformované fondy investují do konzervativních investičních nástrojů a tomu odpovídá i jejich roční výnos. Ten se bez státního příspěvku běžně ročně pohybuje v úrovni jednoho procenta. Ve výsledku tyto fondy téměř nikdy neporazí inflaci a ta jejich účastníky při dlouhodobém spoření v řádu desítke let tak připraví i o podstatnou část jejich státních příspěvků.

Což nepřímo potvrzuje i APS ČR, když uvádí: „Doporučujeme alespoň část z měsíční úložky investovat do dynamických nebo vyvážených fondů nového penzijka. Tyto fondy investují na akciových trzích a vydělávají účastníkům nejvíce. Naproti tomu konzervativní fondy a také transformované fondy starého penzijka, které musí ze zákona investovat převážně do dluhopisů, nemohou z tohoto důvodu současnou inflaci porážet.“

Jak přistoupit ke změně fondu a volit investiční strategii

Také je třeba uvést, že změna typu penzijního fondu se vyplatí pouze těm účastníkům, kteří nemají blízko do penze. Jinak řečeno je vhodná pro ty, kteří mají do penze déle než pět let. Těm by se měla změna vyplatit i v případě, že nesáhnou po dynamickém účastnickém fondu, ale po vyváženém fondu.

Lucie Simpartlová: Ve starém penzijku lidé přicházejí o peníze

Účastnické fondy se mohou ale dostat i do ztráty. Do vyšší pak hlavně ty s dynamickou investiční strategií, tedy ty, které investují hlavně do akcií. Na druhé straně při dlouhodobém spoření – deset, dvacet a více let – lze s velkou pravděpodobností očekávat, že případnou ztrátu dorovnají v letech růstu. Riziko ztráty je pak podstatně menší u účastnických fondů s méně agresivními investičními strategiemi. A strategie se dají v čase měnit. Ideálně pak před odchodem do penze, kdy účastník penzijního spoření nestojí o překvapení v podobě „brutální ztráty“ zrovna ve chvíli, kdy jeho spoření končí.

„Jednoduše lze říct, že čím delší spořicí horizont, tím dynamičtější by portfolio mělo být. Pokud si penzijko zakládám ve 30 či 40 letech, určitě dává smysl rozložit portfolio do mixu dynamických a vyvážených fondů s těžištěm v těch dynamických,“ upřesňuje Jan Sedláček.

A dodává: „Kdo si penzijko zakládá, nebo přestupuje v 50ti letech, tam už by mělo být vahadlo ve prospěch vyvážených fondů. Vše je ale individuální, klient by měl skladbu portfolia vyladit se specialistou z penzijní společnosti.“

Trocha statistiky na závěr

V transformovaných fondech, do kterých se již téměř 10 let nedá vstupovat, podle APS ČR stále zůstává 3 002 739 účastníků. Prostředky v nich ve 3. čtvrtletí 2021 vzrostly o 2,476 miliardy korun na 461,961 miliardy korun. Celkově tak mají ve starých a nových fondech účastníci 556,535 miliardy korun.

Doplňkové penzijní spoření mělo k 30. září letošního roku 1 410 461 osob [mezikvartálně +38 366 účastníků]. Objem prostředků vzrostl v těchto fondech o 4,467 miliardy korun na celkových 94,574 miliardy korun. Předdůchod z doplňkového penzijního spoření k 30. 9. 2021 pobíralo celkem 4 017 osob, jeho průměrná výše činila 12 607 korun.

Předdůchod z penzijního spoření lze čerpat již pět let před penzí

Příspěvek od zaměstnavatele v doplňkovém penzijním spoření, který v průměrné měsíční výši činí 1 040 korun, pobíralo celkem 357 089 účastníků. Což je čtvrtletní nárůst o 12 956 účastníků. Příspěvek zaměstnavatele v penzijním připojištění, který je v průměru 956 Kč, pobíralo na konci 3. čtvrtletí 2021 celkem 748 370 účastníků. Účastníků mladších 18 let bylo 94 605, tedy o 4 527 více než v předchozím čtvrtletí.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here