Ceny průmyslových výrobců v listopadu stouply o 13,5 %. Bylo to nejvíce v historii Česka. O 20 % vzrostly i výrobní ceny v Německu. To bylo nejvíce od roku 1951. Očekává se další růst úrokových sazeb ČNB.
Z výše uvedeného plyne jednoznačný závěr. Zdražování bude pokračovat a spolu s ním poroste inflace. Analytici se proto shodují, že již tuto středu [22.12.] Bankovní rada České národní banky [ČNB] zvedne úrokové sazby. A nijak minimálně, ale zřejmě opět o 0,75procentního bodu. Základní úroková sazba by tak stoupla na 3,5 procenta. Šlo by o třetí nadstandardní zvýšení základní úrokové sazby o více než 0,25procentního bodu v řadě. Důvod je rostoucí inflace.
Pro výraznější růst sazeb se v posledních dnech již vyjádřilo několik členů bankovní rady. Guvernér Jiří Rusnok řekl, že ve středu bude třeba zvednout sazby pravděpodobně o více než půl procentního bodu. Viceguvernér Marek Mora uvedl, že se bude na středečním zasedání rozhodovat mezi zvýšením sazeb o půl procentního bodu nebo o 0,75procentního bodu. Naopak člen rady Aleš Michl avizoval, že bude hlasovat pro sazby beze změny stejně jako na předchozích zasedáních. Michl je dlouhodobě stejně jako například minulá vláda toho názoru, že ČNB nemá šanci inflaci ovlivnit, protože ta je globální.
Analytici potvrzují předpoklad růstu sazeb o 0,75 %
„Pro prosincové zasedání očekáváme zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta,” odhadl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Dodal, že se zpřísňováním měnové politiky skončí ČNB v únoru, kdy by sazby měly dosáhnout vrcholu ve výši čtyř procent.
„Na základě posledních rozhovorů s centrálními bankéři je podle mě nejpravděpodobnějším scénářem zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Zcela vyloučit však nelze ještě výraznější zvýšení sazeb,” uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Za nutností pokračovat ve výrazném zvyšování sazeb stojí podle něj kombinace prudkého růstu inflace, slabšího kurzu koruny a rychlejšího růstu domácí ekonomiky ve třetím čtvrtletí, a to především u spotřeby domácností. Za důležité pak považuje výši inflace v lednu. Pokud inflace zrychlí k osmi procentům a výše, tak bude bankovní rada dle jeho názoru v prvním čtvrtletí nucena sazby dále zvýšit. Čímž by se hlavní sazba mohla dostat na čtyři procenta a případně i lehce nad tuto úroveň.
„Vzhledem k bilanci rizik a dalším signálům z řad představitelů centrální banky se zdá být nejpravděpodobnější scénář, že ČNB zvýší sazby ve středu o 0,75 procentního bodu,” myslí si hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Důležitá bude lednová inflace
Partner PwC a expert na bankovnictví Petr Kříž je v odhadu zvýšení základní úrokové sazby ze strany ČNB střízlivější: „Osobně považuji po posledních výrocích členů bankovní rady za nejpravděpodobnější růst sazeb o 0,5procentního bodu, byť rada tento podzim prokázala, že umí překvapit. Další růst sazeb je pro zdolání inflace nezbytný, osobně bych k té polovině procenta ještě 0,25procentního bodu přidal.”
Podobně to vidí analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht: „Dále nahoru, i když pomaleji, by sazby ČNB měly jít i příští rok. Očekáváme ještě jedno zvýšení o 0,25procentního bodu a tedy vrchol hlavní úrokové sazby na 3,75 procenta.”
Důležitou roli podle něj sehraje, jak ČNB vyhodnotí lednovou inflaci. Nevylučuje přitom, že by se hlavní úroková sazba mohla vyšplhat ke čtyřem procentům.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že vývoj inflace v ČR není jen důsledek přechodného popandemického zvýšení cen energií či potravin, kterým například Evropská centrální banka [ECB] zdůvodňuje své přesvědčení, že výrazná inflace v eurozóně není trvalého rázu.
„Inflační situace v ČR je zkrátka historicky mimořádná a žádá si mimořádná opatření. ČNB bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce, v jehož prvním čtvrtletí by měla kulminovat na úrovni čtyř procent. Tam se stabilizuje a v horizontu zhruba jednoho roku započne svůj sestupný cyklus,” uvedl.
–ČTK/DNA–
