Antverpští obchodníci dohadují kontrakty s diamanty po staletí. Teď ale mají problém. Banky je kvůli regulaci proti praní špinavých peněz odmítají financovat. A ruší jim i účty. Mnozí se proto přesouvají do Londýna, Dubaje a Tel Avivu.
Diamanty zůstávají stále ještě nejlepším přítelem movitých žen a sportovců, kteří příliš nevědí, jak naložit se svými penězi. Banky už jsou ale opatrnější.
„Podléhají stále přísnější regulaci, a tak dávají ruce pryč od v mnoha ohledech rizikových obchodníků s diamanty v Belgii. A kdyby jen to, antverpským obchodníkům přestávají poskytovat úvěry i ruší bankovní účty,“ píše ve svém článku Antwerp’s diamond industry battles banks over shuttered accounts bruselský list Politico.
Diamanty jsou v severním belgickém přístavním městě po staletí významným obchodním odvětvím. Ve městě se k podnikání v tomto odvětví registruje na 1 600 společností. Městem prochází osmašedesát procent světového obchodu se surovými diamanty. To hlavně prostřednictvím firem soustředěných v okolí tamního hlavního nádraží.
Financial Action Task Force
Problémy vyvstávají z nařízení Financial Action Task Force [FATF]. Jde o globálního hlídacího psa v boji proti praní špinavých peněz. FATF definuje obchod s diamanty jako „vysoce rizikový“. Argumentuje obtížně zjistitelným původem kamenů a jejich vysokou cenou „v malém objemu“. Což je podle regulátorů úrodná půda pro všechny kriminální živly.
„Obchodníci s vysokými částkami, tedy s drahými kovy a kameny jsou považování za klienty rizikové kategorie. To vyplývá z regulačních směrnic, nikoliv z bank samotných,“ říká ředitel londýnského Centra pro finanční podvody & bezpečnostních studií při Royal United Services Institute Tom Keatinge.
Zároveň ale dodává, že i když regulátor označí sektor za rizikový, banka stejně provede svoje vlastní ohodnocení. To je však nákladné a časově velmi náročné. Hledět pouze na ziskovost klienta se tak dle něj bankám nevyplatí.
„A tak banky raději klientův účet zablokují. To je zcela pochopitelné,“ vysvětluje, v čem tkví jádro pudla.
Vinu ale dává jednoznačně obchodníkům. Ti by měli dle jeho názoru vyvinout maximální úsilí, aby přesvědčili banky o své bezúhonnosti.
„Když to neudělají, nemohou se pak divit, že jim banka zablokuje účet,“ tvrdí.
Belgické banky odstřihly nejednoho obchodníka
Spor se vede o to, zda antverpští obchodníci dokáží splnit všechny přísné požadavky bank. A je zřejmé, že ne každý to zvládne. Příkladem budiž vlastník antverpské firmy Swati Gems Shashin Choksi, jemuž belgické banky odmítly spolupráci. Nyní tak využívá služeb Bank of India. Prakticky to znamená vyšší poplatky a opožděné platby.
„Jak můžete obchodovat, když nemáte účet v bance? Když od vás něco koupím, musím vám to zaplatit,“ říká obchodník sídlící v kanceláři Světového centra pro diamanty.
„Pokud je to víc než 3 000 eur, nesmím to zaplatit v hotovosti, jen bankovním převodem. V obchodu s diamanty ale 3 000 eur neznamená vůbec nic. Ze všech mých loňských faktur to splňovaly jen dvě nebo tři. V ostatních případech to bylo víc. A na to musím mít bankovní účet,“ dodává s odkazem na limit hotovostních transakcí platný v Belgii.
Nová pravidla mu podle něj přinášejí nemalé existenční problémy. Zdůrazňuje, že v Antverpách se navíc nic neskrývá. Vše je v účetnictví a transakce lze sledovat pomocí kontroly v rámci nařízení „Kimberley certification process“. To úřady vyžadují kvůli skandálům v minulosti, včetně obchodu s notoricky známými „krvavými diamanty“, s jejichž pomocí se financovalo v 90. letech násilí v Africe.
„Všude v okolí jsou kamery. A nikdy nezachytily přicházejících osoby s pytli peněz a odcházejících se zbraněmi. S krvavými diamanty se tu neobchoduje. To se dělo v polovině 90. let a ještě dříve,“ říká obchodník s tím, že to, co se děje nyní, není fér.
V obchodě s diamanty bude ještě hůř
Nařízení Financial Action Task Force není zdaleka jediné opatření, které dělá antverpským obchodníkům těžkou hlavu. Evropská unie již oznámila, že hodlá vytvořit nový orgán na vynucování přísnějších opatření proti praní špinavých peněz. Po belgických i ostatních bankách bude vyžadovat ještě aktivnější přístup v zachycování podezřelých transakcí.
„Vývoj nových evropských direktiv v posledních deseti letech jde stejným směrem. Šrouby se utahují. A tlak může vést ke konfliktu s klienty, kteří stále ještě obchodují za peníze v hotovosti,“ říká Rodolphe de Pierpont, mluvčí Febelfinu, který reprezentuje zájmy belgického finančního sektoru.
„Jestliže se klient chová stále stejně, jako se choval před 20 lety, pak musí nastat okamžik, kdy narazí. Je mi líto,“ dodává.
V případě, že evropská regulace projde, belgické banky s ní dle jeho slov jen těžko něco zmohou: „Belgické zákony nemohou být nad mezinárodními závazky. Belgie musí vyhovět unijní direktivě.“
Podle něj se banky k obchodníkům s diamanty chovají zcela férově. Obchodníci by ale mohli dle jeho názoru udělat více, aby vyhověli jejich požadavkům.
Obchodníci už si najali právníky
Michael Freilich, opoziční politik a belgický právník, který Antverpy zastupuje, naopak tvrdí, že jsou to právě banky, kdo nespravedlivě poškozuje odvětví obchodu s diamanty. Upozorňuje na chystaný zákon, podle kterého by obchodníkům s diamanty banku vybíral státní orgán pokaždé, pokud je „jejich banka“ třikrát odmítne. O to podle něj ale nikdo nestojí.
„V každém průmyslovém odvětví jsou podvodníci a v diamantech to není jiné. Ale není to horší než v ostatních odvětvích,“ říká.
Freilich dále tvrdí, že banky už dnes vytipovávají klienty podezřelé z ilegálních praktik a blokují jim bez vysvětlení účty. A zdaleka nejde jen o obchodníky s diamanty.
„Nyní se tato praxe rozšiřuje i na ostatní odvětví, jako je prostituce a hazard. Problém je, že pokud organizace nemůže mít bankovní účet, začne k pohybu peněz využívat jiné kanály. Ať už půjčky v hotovosti od obskurních lichvářů nebo platby on-line v krypto měnách, a tím se zcela vymknou jakékoliv vládní kontrole,“ varuje.
Podle něj tu jde i o pověst města. Poukazuje na to, že mnoho obchodníků s diamanty, které zná, z Belgie již odešlo. Zamířili především do Dubaje, Tel Avivu a Londýna.
„Naše země se vzdává jednoho ze zdrojů naší pýchy, obchodu s diamanty. Každý ví, že diamanty pocházejí z Antverp. A stále větší počet podnikatelů v tomto oboru tvrdí, že tu panuje antibyznysové klima,“ stěžuje si.
To potvrzuje obchodník s diamanty Choksi: „Obchodníci odcházejí, i když multimiliardový obchod s diamanty stále roste. To mě poškozuje, protože když odcházejí obchodníci, zboží odchází s nimi. Bez zboží si nevydělám na živobytí,“ říká.
Problém si pomalu uvědomuje i Evropská unie
Freilich se ve věci obrátil na Evropskou unii. A skutečnost je, že unijní bankovní orgán European Banking Authority [EBA] letos v lednu publikoval zprávu o takzvaném „neospravedlnitelném vyhýbání se riziku“ ze strany bank. Ve zprávě upozorňuje právě na odmítání poskytovat služby kategorii rizikových klientů.
„Tato skupina zahrnuje nejen obchodníky s diamanty, ale i ostatní činnosti, které operují s penězi v hotovosti. Jako jsou holiči a kadeřnice, ale také personál ambasád a žadatelé o asyl,“ tvrdí Freilich.
Shell prchá z Nizozemska do Británie kvůli daním a aktivistům
Ve věci obchodníků s diamanty pak cituje přímo ze zprávy EBA. V ní stojí: „EBA také zaznamenala, že obchodníci s diamanty tvoří značnou část respondentů, kteří tvrdí, že jim banky odmítly služby obchodních a spořicích účtů, také kreditní karty a hypotéky. A to bez řádného zdůvodnění.“
A nejen to: „Snaha chránit celé toto odvětví může být příznakem špatné politiky boje proti praní špinavých peněz. Důvod je, že s sebou nese riziko vyloučení legitimních zákazníků z finančního systému.“
Michal Achremenko
Zemědělství české republiky bylo zničeno a banky i průmyslové podniky prodány za babku do zahraničí! Proč tehdy nikdo neprotestoval, když se z občanů české republiky stávali žebráci Evropy.
Protože ty banky fungovaly tak dobře, že málem krachly a stát je musel sanovat, aby je někdo vůbec koupil.
Automobilky by už neexistovaly, protože byly technologicky nekonkurenceschopné.
Mrzí mě, že se cítíte jako žebrák.
Věřte a bude líp.