V lednu se na burze v Amsterdamu i jiných nizozemských obchodních platformách denně zobchodovaly akcie v průměru za 9,2 miliardy eur [cca 240 mld. Kč]. Oproti prosinci to byl čtyřnásobek. Do Amsterdamu se tedy přesunula kvůli brexitu více než polovina obchodů z Londýna. Obchodníkům v City to ale vrásky nedělá.

To není dobrá zpráva pro Velkou Británii a již vůbec ne pro obchodníky v londýnském City. Její finanční sektor se podílí deseti procenty na jejím celkovém výběru daně z příjmů a zaměstnává dva miliony vysoce kvalifikovaných pracovníků. I přesto jsou ale podle 3 ways the City of London can beat Brexit — and 1 way it can’tPolitico.eu [Politico LLC / Axel Springer] britští finančníci a politici optimističtí. Finanční služby vnímají jako rodinné stříbro a obavy o ně do budoucna nemají. Nabízí se hned několik důvodů.

Odpůrci brexitu jsou zklamaní z EU kvůli válce o AstraZeneku

Dosud přišlo o práci ve finančních službách kvůli brexitu něco málo přes 7 500 lidí a současně, dle odhadů Ernst and Joung [EY], ve srovnání s rokem 2016 zaniklo 80 tisíc potenciálních pracovních míst. Většinou proto, že se Británie uvolnila z pravidel EU a stala se pro obchodníky a dobře placené úředníky atraktivnější. A tak zatímco se miliardy liber v obchodu a aktivech přesunuly na kontinent, lidé ovládající tyto peníze zůstali v Británii.

1: Uvolnění regulací. Hra dle vlastních pravidel

Významnou roli sehrálo uvolnění kompetencí pro britské regulátory, jako je například Financial Conduct Authority a Bank of England. Odchodem Británie z EU získaly zpět své pravomoci, což jim umožnilo zrušit některé z unijních regulací.

„Britský finanční sektor je v dobré formě a může profitovat z postbrexitové reality,“ uvedl například konzervativní poslanec se zkušeností v investičním bankovnictví Bim Afolami.

Británie například nově usnadnila pravidla „dark pool“ obchodování s akciemi. Jde o alternativní obchodní systém, který umožňuje investorům provádět velké objednávky a obchody, aniž by zveřejnili záměry při hledání kupujícího či prodávajícího. Což do Londýna přilákalo obchodníky nejen z celého světa, ale zejména pak z Evropské unie. Důvod? Evropská komise naopak uvažuje o ještě přísnější regulaci „dark pool“ obchodování.

„Pružnost regulací, schopnost rychle se rozhodovat a přizpůsobovat změnám, je pro finanční centra nesmírně důležitá a nyní máme příležitosti, které jsme v rámci EU neměli,“ vysvětluje Bim Afolami.

Z hlediska daní se Británie stane takzvanou třetí zemí

Změn doznal i britský bankovní a pojišťovací sektor. Ten nově povoluje menším hráčům držet méně kapitálu v rezervách a investovat do riskantnějších infrastrukturních projektů, což není jejich konkurentům v zemích EU povoleno. Britská vláda se zároveň angažuje v zavádění speciálního režimu pro společnosti, které vyvíjejí služby v oblasti technologií pro finanční trhy, správu aktiv a burz.

2: Globální obchod stojí na angličtině i britském právu

Velká Británie dále těží z faktu, že většina globálního obchodu vychází z anglického právního systému. Bez významu není ani skutečnost, že světovému obchodu dominuje angličtina. Pozice Londýna jako centra financí, vědy, technologie, politiky a kultury, kterou nemají země EU, poskytuje Británii další výhodu.

„Věříme v naši sílu,“ uvedla Catherine McGuinnessová, šéfka strategie City of London Corporation.

„Průmysl Londýnu věří, a tak se konkurence neobáváme,“ dodala.

Politico.eu navíc upozorňuje, že finanční sektor se stává stále více závislý na softwaru a datech, jeho pracovníci se přesunují z bank do konzultačních, právnických i technologických firem a naopak. Nemusí se tak vracet domů, proto mnoho z nich zůstává v Londýně.

„Aktivitou vlády v post-brexitovém období jsme byli potěšeni,“ uvedl jeden z finančníků pro Politico.eu v reakci na kroky britské vlády. Dodal, že od té doby, co Británie v lednu opustila EU, stojí finančníci a politici „poprvé za dlouhá léta na stejné straně“.

Pravda či lež? Británie očkuje 60+ a chystá mistrovství v kopané

Podle něj klíč k tomu, aby Londýn zůstal úspěšný, je být otevřený a liberální v zahraničním obchodu i na trzích mimo EU, USA a Čínu.

„Musíte mít trh, kde se mohou odehrávat mezinárodní finanční operace. A to je Londýn,“ zdůraznil.

„Ohledně ztráty přístupu ke spotřebitelům ze zemí EU jsme realističtí. Británie se proto musí soustřeďovat na své trhy,“ dodal s poukazem na řízení investic, měnové a dluhové obchodování, úsilí o zvýšení kapitálu pro infrastrukturní projekty, obchod s komoditami, deriváty a rostoucí obchod s digitálními aktivy.

3: Nová obchodní politika Velké Británie a v City

Pro Londýn jako centrum finančních služeb a celkově britskou ekonomiku hovoří i britská vládní politika. Ta uzavřela nové smlouvy s USA a asijskými zeměmi, jako je například Japonsko. Cílem je, aby se Londýn stal v oblasti finančních a odborných služeb mostem mezi Evropou a Asií a spojkou mezi technologickými a právními firmami zároveň.

Londýn přitom stejně jako Evropská unie klade důraz na takzvanou zelenou ekonomiku. Ministr financí Rishi Sunak nařídil platbu Bank of England na účet udržitelného rozvoje. A přikázal podnikům, aby povinně zveřejňovaly dopady jejich aktivity na životní prostředí.

„Uvolnění bilionů potřebných k investování do posunu k nulové uhlíkové stopě tempem, který vyžadují odborníci na klima, vyžaduje úzkou spolupráci mezi politiky a finančními trhy. Britská vláda si to jasně uvědomuje,“ říká výkonný ředitel soukromého Institutu pro zelené finance Rhian-Mari Thomas.

Poukazuje na to, že Británie si jako jedna z prvních zemí vypracovala politiku v návaznosti na pařížskou klimatickou dohodu. Nebo, že již i vypracovala plán zákazu provozu automobilů se spalovacími motory. A začala také vydávat takzvané zelené dluhopisy. To je finanční instrument s pevným výnosem na podporu financování environmentálních projektů. Zavést jednotný „zelený dluhopis“ má přitom v plánu i Evropská centrální banka.

Ekonomové Pavel Mertlík a Martin Kupka řeší svět v roce 2021

V této souvislosti Politico.eu zmiňuje snahu Británie využít znalosti ze zavádění očkovacího programu. Na tom se podílel soukromý průmysl, civilní složky a politici. Podobná strategie může být využita také v některých finančních službách, zvláště v „zelených financích“.

4: Nevýhody plynoucí z neúčasti na jednotné měně

Navzdory záplavě dobrých zpráv Londýn přece jen něco ztrácí, tím je obchodování s deriváty denominovanými v evropské měně, euru. Celkový objem unijního trhu s těmito deriváty činil v roce 2019 681 bilionů eur. To je mnohem více než například objem obchodu na burzách.

„A tato suma bude s největší pravděpodobností ještě růst. Naneštěstí nikoliv v Británii. Obchodní příležitosti, jako aktiva a deriváty se v podstatné míře přesunuly do finančních center Evropské unie,“ uvedl člen vedení Bundesbanky Joachim Wuermeling.

Koncem roku 2020 se z Británie do Německa přesunula aktiva v hodnotě 675 bilionů eur.

„Podle současných plánů banky se tato částka zvýší koncem příštího roku na 1,2 trilionu eur,“ dodal Wuermeling.

Obchod s deriváty se ale rozprostře po celé kontinentální Evropě. Kam, to bude podle šéfa lobbistické skupiny Frankfurt Main Finance Hubertuse Vaetha záviset na aktivech, z nichž se odvozuje cena daného derivátu.

„Paříž se specializuje na korporátní dluhopisy. Amsterdam je první volbou pro obchod s akciemi. Frankfurt na swapové obchody úrokových sazeb,“ vysvětlil Vaeth.

Upřesnil, že aktiva se budou přesouvat do poloviny roku 2022. Tou dobou „equivalence regime“ [dohoda o finančních službách mezi EU a třetími zeměmi], který nyní londýnským bankám umožňuje rovný přístup ke klientům ze zemí EU, přitom bude podle něj s největší pravděpodobností ukončena.

Na ztrátě přístupu k euru přitom Británie už tratila. Její podíl na objemu swapových obchodů na úrokovou míru eura klesl mezi červnem 2020 a lednem 2021 ze 40 na 10 %. Tržní podíl EU vzrostl ve stejné době z necelých 10 % na 25 %.

Evropské unii i v City hrozí New York

Na druhé straně ne všechen obchod se přesunul na pevninu. Brexit podpořil swapové obchody s úrokovými mírami eura v USA, které profitují ze smlouvy „equivalence regime“. Podle analytiků zde ale platí, že i když je pobrexitové posilování pozice New Yorku pro Británii politicky stravitelnější, zde Londýn ztratí. To v tom případě, že se New Yorku podaří upevnit svoji pozici právě na jeho úkor.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here