Coface: Ruská válka přinese stagflaci i sociální nepokoje

0
4017
coface
Foto: Policie ČR

Sociální nepokoje a stagflaci letos očekává globální lídr v oblasti pojištění úvěrů a obchodních rizik společnost Coface. Před rizikem stagflace dlouhodobě varují analytici Amundi a nově před ní varují ekonomové České spořitelny.

Spouštěčem stagflace bývá šok v ekonomice a velký objem peněz v ní. Pojem stagflace tak definuje ekonomiku zasaženou vysokou inflací, stagnujícím růstem a vysokou nezaměstnaností. K stagflaci přitom dochází v momentě, kdy společnost zažije nečekaný otřes. Stagflace jako taková pak nastoupí ve chvíli, kdy peníze ztratí na hodnotě a vlády a centrální banky musí omezit svou podporu.

Česká ekonomika může letos ´spadnout´ do stagflace, tedy souběhu velmi nízkého růstu hrubého domácího produktu v kombinaci s vysokou inflací,” potvrzuje aktuální ekonomický výhled analytik České spořitelny [ČS] Jiří Polanský.

Pro utlumení růstu hrubého domácí produktu [HDP] hovoří dle něj mnoho faktorů. Bude to propad vývozu do Ruska, Ukrajiny a Běloruska. A to jak toho přímého, tak toho, které české firmy jako subdodavatelé realizují prostřednictvím Německa. Vedle toho dojde k omezení dovozů z těchto zemí.

Což může být citelné v případě kovů, železné rudy nebo kabelů pro autoprůmysl. To pak dále ovlivní českou produkci a také přispěje k dalšímu růstu cen,” upřesňuje analytik ČS.

Problémy dle jeho názoru omezí investice firem. Na nich se podepíše nejistota, inflace a vysoké sazby České národní banky [ČNB]. Inflace dále utlumí spotřebu domácností. Přičemž již nyní inflace významně redukuje růst průměrné mzdy, který byl už na konci loňského čtvrtého kvartálu v záporu. Zlepšení podle analytika ČS čekejme snad až příští rok. To však jen tehdy, pokud dojde k oživení zahraničního obchodu a investic.

Coface: Žádné dobré zprávy

Společnost Coface je ve své analýze ještě radikálnější. Podle ní vyšší ceny komodit nejenom zesílí globální inflaci a riziko stagflace, ale promítnou se do sociálních nepokojů. V případě Evropy Coface argumentuje po covidu dalšími problémy v odvětví automobilového a chemického průmyslu, zemědělství potravinářství a dopravy.

„V tuto chvíli odhaduje, že letos dojde v evropských ekonomikách kvůli konfliktu na Ukrajině ke zvýšení dodatečné inflace nejméně o 1,5 procentního bodu. Růst HDP naopak zřejmě klesne o 1 procentní bod,“ říká generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko Ján Čarný.

To však v tom lepším případě. Pokud by došlo k úplnému přerušení dodávek energií z Ruska do Evropy, evropský HDP by to dle něj pocítil minimálně 4% poklesem. Což by v praxi znamenalo nulový růst, tedy stagflaci, nebo již přímo hospodářskou recesi.

60 % Němců nechce plyn z Ruska. Nejde to, píše jim ministr

Na zbytek světa se ekonomické důsledky ruské války na Ukrajině projeví hlavně růstem cen komodit, jenž dál akceleruje globální inflaci. Ušetřen nezůstane ani asijsko-pacifický region skrze vyšší ceny dovozů energií. To proto, že hlavní asijské ekonomiky jsou jejich čistými dovozci. Nevyjímaje Číny, Japonska, Indie, Jižní Koreji, Tchaj-wanu a Thajska.

„Pokud ke stagflaci s její stagnací ekonomiky, vysokou inflací i nezaměstnaností skutečně v Evropě dojde, situace nebude mít jiné řešení než zvýšení daní a snížení vládních výdajů spolu s vyššími úrokovými sazbami centrálních bank,“ uvedla ještě před konfliktem na Ukrajině vedoucí výzkumu společnosti Amundi Monica Defend.

Podle Čarného pak relativně ušetřena zůstane ekonomika Spojených států. To proto, že je energeticky soběstačná a s Ruskem prakticky neobchoduje. A stojí daleko od konfliktu.

Rusko drží obchod s energiemi i komoditami

Analýza Coface stejně jako mnohé jiné upozorňuje, že Rusko je třetí největší světový producent ropy a druhý největší producent zemního plynu. Dále patří mezi pět největších producentů oceli, niklu a hliníku. A navíc je největší vývozce pšenice na světě [téměř 20 % světového obchodu]. Ukrajina, která již zakázala její vývoz, je sedmým největším producentem pšenice.

Omezení exportu pšenice z Ukrajiny se ČR přímo nedotkne

Dodejme, že Ukrajina je dále klíčový producent kukuřice [6. největší], slunečnice [1. největší] a patří mezi deset největších producentů cukrové řepy, ječmene, sóji a řepky.

„Eskalace konfliktu zvýšila pravděpodobnost, že ceny komodit zůstanou vyšší mnohem déle. To zase zvyšuje hrozbu dlouhodobě vysoké inflace, a tím i riziko stagflace a sociálních nepokojů ve vyspělých i rozvíjejících se zemích,“ tvrdí Čarný.

Skutečnost je, že v den zahájení invaze [24.2.] došlo k prudkému poklesu globálních finančních trhů. Naopak akcelerovaly ceny ropy, zemního plynu, kovů a potravinářských komodit. Cena ropy Brent tak poprvé od roku 2014 překonala hranici 100 USD za barel a v jednu chvíli se ropa obchodovala na hladině 125 dolarů za barel. Evropské ceny plynu TTF dosáhly 4. března rekordních 192 eur za Mwh.

XTB: Cena ropy může vyšplhat až na 130 dolarů za barel

Nahradit veškeré dodávky zemního plynu z Ruska do Evropy je podle analýzy Coface v krátkodobém až střednědobém horizontu nemožné a současná úroveň cen bude mít významné dopady na inflaci.

„Očekáváme, že suroviny pro petrochemii budou dražší a prudký nárůst cen zemního plynu ovlivní trhy s hnojivy, a tím i celý zemědělsko-potravinářský průmysl,“ dodává Čarný s odkazem na další vývoj v zemědělském a potravinářském sektoru.

Problémy opět pocítí automobilky a doprava

Ukrajinské automobilové závody jsou dodavatelé velkých automobilek v západní Evropě. Některé z nich již zastavily výrobu. Evropské automobilky tak již ohlásily odstávky kvůli nedostatku komponent. Což se dotklo i české škodovky.

„Ve chvíli, kdy kvůli chybějícím komponentům z Ukrajiny, musíme zastavit výrobu, zastaví to výrobu i u dalších našich subdodavatelů,“ uvedl v této souvislosti člen představenstva Škoda Auto zodpovědný za oblast prodeje a marketingu Martin Jahn.

Automobilky se přitom dlouhodobě potýkají s nedostatkem čipů, kovů, polovodičů, kobaltu, lithia, hořčíku aj. Souvisejícím problém je zdražení nedostatkových komponent.

Automobilky znovu zavírají. Sjednané odběry energií neplatí

Analýza Coface dále upozorňuje na problém v sektoru dopravy. Citelně jsou zasaženy zejména letecké společnosti. To proto, že náklady na kvůli ropě zdražující paliva tvoří přibližně třetinu jejich celkových nákladů. Což ale není jediný problém. Druhá potíž je, že evropské země, USA a Kanada zakázaly ruským leteckým společnostem vstup do svého vzdušného prostoru. To samé udělala Rusko pro evropská a kanadská letadla.

„To znamená vyšší náklady, protože letecké společnosti budou muset například pro lety mezi Evropou a Asií využívat delší trasy obcházející Rusko,“ vysvětluje Čarný.

Dodává, že problémům se nevyhne ani železniční nákladní doprava. Evropské společnosti mají zakázáno obchodovat s ruskými železnicemi. Což zřejmě naruší nákladní dopravu mezi Asií a Evropou, která vedla přes Rusko.

Válku odnese hlavně Rusko

Vzhledem ke své závislosti na ruské ropě a zemním plynu je evropská ekonomika první na ráně, která pocítí důsledky ruské války. Vůbec největší škody pak utrpí podle analýzy společnosti Coface ruská ekonomika. Ta již letos upadne do hluboké recese.

„Naše aktualizovaná prognóza pro vývoj HDP ruské ekonomiky v roce 2022 je po loňském oživení -7,5 procenta. To nás i vedlo ke snížení hodnocení rizika Ruska z B [poměrně vysoké] na D [velmi vysoké],“ upozorňuje Čarný.

Rusko je neinvestovatelné. Ztratilo rating spolehlivého dlužníka

Dle jeho slov, jakkoliv si Rusko vybudovalo poměrně silné finanční zdroje – nízké zadlužení, opakující se přebytek běžného účtu a značné devizové rezervy ve výši zhruba 640 mld. USD [cca 14,8 bil. Kč] – zmrazení těchto rezerv západními depozitářskými zeměmi zabrání ruské centrální bance jejich použití.

„Pro ruský průmysl bude mít velmi negativní dopad omezený přístup k polovodičům, počítačům, telekomunikačnímu, automatizačnímu a informačnímu bezpečnostnímu vybavení západní výroby. A to zejména vzhledem k významu těchto vstupů pro ruský těžební a zpracovatelský sektor,“ uzavírá Čarný.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here