Na rusko-finské hranici je mrtvo. Vlaky už cestující nevozí

2
7607
finske
Vlaky společnosti VR, které přepravovaly cestující z Finska do Ruska a obráceně už nejezdí. / Foto: VR Group

Na železniční stanici ve finské vesnici Vainikkala, kudy prochází hlavní trať mezi finskými Helsinkami a ruským Petrohradem, panuje nezvyklý klid. To místní nepamatují. Nezvyklý klid nyní ale panuje na celé rusko-finské hranici.

„Celá desetiletí bylo na dlouhé rusko-finské hranici živo. Během několika týdnů se však vše změnilo,“ píše ve svém článku Suspended trains, empty roads, vacant malls: Silence blankets Finland’s border with Russia bruselský server Politico.

To potvrzuje i ospalá atmosféra ve vesnici Vainikkala. Spoje vysokorychlostními vlaky nazývanými Allegro, které tudy čtyřikrát denně projížděly se stovkami pasažérů v obou směrech, finská vláda zrušila již koncem března. V nádražní restauraci tak dnes vysedávají místo mezinárodních pasažérů jen pohraničníci, jediná připomínka kdysi tak živého místa.

„To je zlý sen. Strávili jsme vybudováním našeho podniku 20 let a teď bojujeme o přežití,“ stěžuje si Ville Laihia, syn majitele restaurace zpoza pultu.

Laihiovy problémy sdílí většina místních už několik týdnů, ne-li měsíců… Nyní vyvrcholily žádosti Finska o vstup do Severoatlantické aliance [NATO]. Tím se Finsko, které se s Ruskem potýkalo odnepaměti, vzdává neutrality, jež v posledních desetiletích působila jako vyvažování vztahů mezi Východem a Západem. Rusko odpovědělo vyhlášením „vojensko-technické“ odvety proti Finsku. V prokremelské televizi vysoce postavený host dokonce mluvil o pádu „nové železné opony“.

Vztahy Finska a Ruska jsou na bodu mrazu

Skutečností je, že život z okolí hranice mezi Finskem a Ruskem zmizel. Poblíž Vainikkaly, která leží na jižním okraji 1340 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem, je znát napětí a obavy z budoucnosti. V novém prodejním středisku Zsar Outlet Village, kde nakupovali turisté z Ruska, je prázdno. Rovněž tak v blízkém Cafe Finlandia. I na dálnici spojující hranici s Helsinkami převládá klid. Auta po ní projíždějí jen velmi zřídka.

A obdobná situace panuje i v hlavním finském městě. Kdysi rušné nástupiště číslo 9 helsinského hlavního nádraží na opačném konci vlakového spojení expresů Allegro s Vainikkalou, je pusto a prázdno. Čtyři vysokorychlostní soupravy v barvách finské a ruské vlajky nyní odpočívají v helsinském depu. Dráhy tak využívají této nucené odstávky k provedení jejich údržby a oprav.

„Tlak veřejnosti na přerušení provozu sílil průběžně od konce února, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu,“ říká Topi Simola, ředitel finské železniční společnosti VR, jež je finským partnerem ve společném finsko-ruském podniku, který provozuje vlaky Allegro.

„Vlakové spoje pak fungovaly jen kvůli tomu, aby se finští občané v Rusku mohli vrátit zpět domů,“ dodává s tím, že poslední vlak přijel do Helsinek 28. března.

Přesto situaci považuje za danou. Říká, že jeho společnost nechce s Ruskem obchodovat, protože jeho agresi na Ukrajině odsuzuje.

„Proto jsme spojení uzavřeli,“ tvrdí a odkazuje k historickým zkušenostem Finska s ruskou rozpínavostí za carů, sovětů i Putina.

Což ostatně odpovídá ruskému ustálenému rčení: „Tento [nevolník, pozn. red.] je můj. A to všechno, co je za ním, je také moje.“

Finské i ruské vzpomínky na lepší časy

Vpád ruských vojsk na Ukrajinu změnil vše. Daleko se zdá rok 2010, kdy vyjel první spoj Allegro. Byl u toho ruský prezident Vladimir Putin i finská prezidentka Tarja Halonenová. Byla to velká sláva a oba dva mluvili o dobrých vztazích obou zemí.

„Vysokorychlostní železniční spojení, které bylo dnes zahájeno, bude příležitostí, aby se lidé setkávali,“ řekla tehdy Halonenová a dodala, že doufá, že oba národy se i díky tomuto novému spojení lépe poznají.

Následující léta potvrdila, že šlo o velmi úspěšný projekt. Od prosince 2010 do března 2022 vlaky využily čtyři miliony pasažérů. Každý den odjížděly oběma směry na trati Helsinky – Petrohrad dvě soupravy a každý vlak vezl zhruba 360 lidí. Zdvojené vlaky, které jezdily o různých svátcích, měly kapacitu 700 lidí.

Ředitel Simola říká, že vlak si oblíbili obchodníci i turisté. Ti všichni oceňovali rychlé spojení a oproti letecké přepravě také ekologičtější cestování.

„Pokud na to nahlížíme takto, šlo a stále jde o velmi užitečnou službu. Možnost urazit vzdálenost z Helsinek do Petrohradu, z centra do centra, za 3,5 hodiny, je lákavé,“ říká, byť teď krčí rameny.

„Vlak na dva roky zastavila až pandemie covidu a teď válka na Ukrajině,“ dodává.

Rusové, podívejte se do zrcadla, zní z Finska

Simola dále tvrdí, že přerušení spojení bylo nevyhnutelné. Spojení s Ruskem si přála ukončit finská společnost. Jeho vpád na Ukrajinu vnímá jednoznačně jako barbarský čin.

Občany Ruska finské rozhodnutí ale překvapilo. Finský prezident Sauli Niinistö na setkání s britským ministerským předsedou Borisem Johnsonem i jim vysvětlil, co je příčina.

„Vy jste toho příčinou, podívejte se do zrcadla,“ vzkázal do Moskvy.

Rusko musíme totálně odříznout, říká bezpečnostní analytik

Finští historici pak připomněli, jak Finové bojovali ve dvou válkách s Rudou armádou v letech 1939 až 1944. V první válce, takzvané zimní válce, přišli o Finskou Karélii. To, když se Stalin ještě paktoval s Hitlerem. V takzvané pokračovací válce spolu s nacisty hnali sovětské vojáky ze ztraceného území. Budiž jim ke cti, že ve chvíli, kdy Rudá armáda jenom ustupovala, Finové se zastavili na své historické hranici a dál spolu s Němci nepokračovali. I když se jim tato možnost nabízela.

Na předměstí Vainikkaly jsou památky na tuto dobu dobře zachovány. Zákopy a kulometná hnízda v okolních lesích vyznačují obrannou linii Salpa Line, která se táhne ze severu od Baltického moře. A válka je zpět i v Helsinkách. Před helsinským nádražím vybírá 19letý Felix Halabi oblečený v uniformě peníze na charitu na podporu finských válečných veteránů. Se vstupem Finska do NATO spíše souhlasí.

„Nejsem si úplně jistý, ale je to zřejmě dobře, protože Putin je nevyzpytatelný. Pomoc by se nám v případě potíží určitě hodila,“ myslí si.

Jdeme do fáze opotřebovávací války, říká vojenský stratég

O necelých 250 kilometrů dál, za pultem nádražní restaurace ve Vainikkale, Laihia stále doufá, že napětí mezi Finskem a Ruskem pomine. A místo pohraničníků budou v jeho restauraci opět vysedávat turisté.

„To všechno ale závisí na Putinovi,“ říká a dívá se směrem k hranicím.

Michal Achremenko

2 KOMENTÁŘE

  1. Od Putina,člověka nemocného na těle i na duši nelze čekat pokoru a smír. Spíš si myslím, že jeho povýšená elitářsko-mocnářská povaha bude v čase gradovat a kdoví čeho se ještě dočkáme. Ten člověk ztratil veškerý kredit , který kdy měl a uvrhl Rusko a samotné Rusy do TMY STŘEDOVĚKU.

  2. Ta válka ,, speciální operace,, už trvá několik let. Ani v Korei nebyla válka, ale ,,policejní operace OSN,, Každá válka je zbytečná a odporná. Za stát kde není trestné používat hákový kříž, hajlovat, kde odorují válečnýho zločince Banderu a ukrajinský divizi SS Galicie a Nachtigal, bych nehnul ani prstem

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here