Inflace v USA v srpnu klesla z červencových 8,5 % na 8,3 %. Za poklesem stojí levnější pohonné hmoty a ojetá auta. Aktuální údaje i přesto vyvolaly s ohledem na další kroky americké centrální banky krvavou lázeň na finančních trzích.
Analytici čekali větší pokles inflace. Ten se ale nekonal hlavně kvůli rychle rostoucím cenám potravin. Což ve zprávě potvrdilo americké ministerstvo práce. Podle úřadu ceny potravin v srpnu meziročně stouply o 11,4 procenta. Zdražily tak nejvíce od roku 1979. A i když ceny energií v srpnu oproti červenci [+23,8 %] klesly, tempo jejich meziročního zdražování je nevídané. Energie ve Spojených státech v srpnu meziročně zdražily o 32,9 procenta.
Sečteno a podtrženo – analytiky a investory aktuální data o vývoji americké inflace přivedly k přesvědčení, že americká centrální banka FED v příštím týdnu opět razantně zvedne úrokové sazby, jak ostatně dlouhodobě naznačují i její zástupci.
Analytici a investoři argumentují zejména prudkým růstem jádrové inflace v USA, která nezahrnuje ceny energií a čerstvých potravin. Ta v srpnu vystoupala z červencových 5,9 procenta na 6,3 procenta.
Finanční trhy zažily v úterý krvavou lázeň
„Vyšší než očekávané hodnoty CPI za srpen ze Spojených států vyvolaly krvavou lázeň na Wall Street. […] Hlavní americké indexy zakončily den propadem o 4-5 procent,“ popisuje včerejší obchodování hlavní analytik brokerské společnosti XTB Jiří Tyleček.
Vývoj indexu Standard & Poor’s 500 od 7.9. do 14.9 12:00
[Zdroj: xStation 5]
Podle něj všech 24 sektorů z hlavního amerického akciového indexu S&P 500 zakončilo včerejšek propadem. Nejhůře si vedly zejména akciové společnosti v maloobchodě, médiích a obecně technologické akcie. Poklesy přesáhly i šest procent. Akcie výrobců spotřebního zboží a energetických firem klesaly o dvě procenta.
„Hlavní akciové indexy v USA zaznamenaly největší pokles za poslední dva roky poté, kdy inflační data formou CPI indexu za srpen naznačila, že růst cen v USA zpomalil méně, než se očekávalo,“ hodnotí včerejší seanci analytik České spořitelny [ČS] David Vantruba.
I podle něj tím, že ceny v USA nezpomalují žádoucím tempem, se významně zvýšily obavy, že americká centrální banka se přidrží své agresivní restriktivní politiky déle, než se očekávalo. Nebo se jí přidrží podle jeho slov alespoň do té doby, dokud inflace přesvědčivě neprokáže náznaky útlumu.
O kolik FED zvedne sazby
„Trhy téměř s určitostí očekávají zvýšení sazeb americké centrální banky o 75 bazických bodů a s 32% pravděpodobností odhadují zvýšení o celý procentní bod na zářijovém zasedání,“ uvedl dále analytik ČS.
Podle něj zvýšení o 75 bazických bodů investoři v ceně aktiv na finančních trzích již započítali. Avšak včerejší zpráva o americké inflaci přehodnotila výhledy trhu. Ten podle něj dokonce očekával, že po zářijovém zasedání by mohla americká centrální banka postupně zmírnit zvyšování úrokových měr.
K názoru, že k tomu zřejmě nedojde ani po září, se přiklání i Jiří Tyleček. Podle něj dnes trhy dokonce přidaly na svém očekávaní, jaké kroky FED podnikne. Aktuálně tipují 38% šanci na zvýšení sazeb FEDu o celé procento již v příštím týdnu. 62 procent dávají na zvednutí úroků o 75 bazických bodů. Přitom ještě včera [13.9.] byla očekávání mírnější.
„Je však třeba poznamenat, že členové FEDu ve dnech před daty CPI za srpen zdůraznili, že bez ohledu na to, jaký bude tisk, nebude mít dopad na rozhodnutí FEDu příští týden,“ upřesňuje analytik XTB.
Americkou inflaci včera odneslo i zlato
„Včera zveřejněná data o výši inflace ve Spojených státech amerických doslova otřásla trhy po celém světě. Kromě eura a akciových indexů se výrazně propadla i cena zlata vyjádřená v dolarech,“ uvádí analytik společnosti Zlaťáky.cz Jakub Petruška.
Ta se včera krátce po zveřejnění dat propadla o více než dvě procenta až pod hranici 1 700 dolarů. Důvodem je podle něj kromě očekávání růstu dluhopisových výnosů také posilující dolar, který obecně vede k poklesu ceny žlutého kovu.
Vývoj ceny zlata od 7.9. do 14.9. cca 12:00
[Zdroj: xStation 5, XTB]
I podle jeho názoru se naplňují prohlášení zástupců FEDu o tom, že inflace představuje dlouhodobější problém a je potřeba s ní bojovat i za cenu určité recese a negativních dopadů. Jakkoliv to vzdaluje podporu firem a podniků v USA.
„Agresivnější politika FEDu naopak dál otevírá dveře dalšímu poklesu ceny zlata, které by se v dolarovém vyjádření mohlo dostat až pod hranici 1 680 dolarů za unci. Pod ní se pohybovala naposledy na začátku května 2020,“ uzavírá Petruška.
Daniel Tácha
