Ukrajinská ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla o devět procent. Uvedla to Státní statistická služba Ukrajiny [SSCU]. Zpráva je to překvapující, protože v letošním druhém čtvrtletí ukrajinská ekonomika propadala o 19,2 procenta.
Devítiprocentní růst hrubého domácího produktu [HDP] Ukrajiny představuje podle analytiků ukrajinský historický rekord. Při započítání tohoto výsledku by ukrajinská ekonomika zmírnila meziroční pokles tempa svého HDP z 37,2 procenta na 30,8 procenta [více v grafu SSCU vývoje HDP níže pozn. red.]. Ukrajinské ministerstvo hospodářství přitom počítá s propadem HDP za celý letošek o 33,2 procenta.
Tím však překvapení nekončí. Ukrajinští statistici oznámili změnu trendu i v případě inflace. Ta podle nich v listopadu klesla o desetinu procentního bodu na 26,5 procenta. Meziměsíčně růst cen podle nich zvolnil na 0,7 procenta z říjnové hodnoty 2,5 procenta. Ukrajinská centrální banka aktuálně drží základní úrokovou sazbu na 25 procentech.
Aktuální data ekonomy překvapila. Očekávali prohloubení meziročního propadu ukrajinské ekonomiky na cca 44 procent. A podobně se přepočítali u spotřebitelských cen. Odhadovali, že míra inflace vystoupí na cca 27 procent.
Ekonomika Ukrajiny a její obnova bude klíčová i pro ČR
Politici a ekonomové navzdory stále pokračujícímu válečnému konfliktu na Ukrajině již predikují i budoucí vývoj Ukrajiny. Podle ekonoma a někdejšího člena představenstva ČSOB, dnes šéfa týmu připravované banky skupiny Partners Marka Ditze ke klíčovým otázkám patří, v jaké kondici Ukrajinu konec konfliktu zastihne.
„Vlastně půjde o to, kolik se toho tam zničí. […] Když se toho zničí hodně, tak to má na Českou republiku dalekosáhlé důsledky i mimo finanční trh. Ukrajina bude potřeba znovu vybudovat, takže nabídne obrovské příležitosti. Moje teorie dokonce je, že se stane něčím, jako byla Spolková republika Německo po druhé světové válce. […] Takže nastane obrovský odliv pracovních sil z našeho pracovního trhu, který je velmi rigidní a vždy se přehřeje,“ říká Marek Ditz v podcastu FinTag.cz, jehož publikaci redakce plánuje na pondělí 12.12. 2022.
Podle něj jde o problém, který dopadne hlavně na tuzemské velké firmy. Ekonomika ožije, pracovní trh se přehřeje a povede to k nedostatku pracovníků a růstu mezd.
„Je správné, aby reálně lidem rostly mzdy, aby bohatli, ale nesmí se to dít nárazově. Což by se v případě toho oživení na Ukrajině nejspíš stalo. Pro nás by to ale znamenalo, že se můžeme dostat do situace, kdy tu aktuální nákladovou inflaci vystřídá inflace poptávková. Neříkám, že tomu tak bude, ale i s tímto scénářem je třeba do budoucna počítat,“ říká Marek Ditz v podcastu FinTag.cz.
Kdo bude ta jednička na Ukrajině, ptá se Jaroslav Hanák
O obnově Ukrajiny a podílu České republiky na ní v nedávném podcastu FinTag.cz hovořil i prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák. Podle něj je jasné, že obnova Ukrajiny přinese mnoho příležitostí.
„Jsou tam ale otázky, které si zatím nedokážu zodpovědět. Za prvé, kdo všechno a jak bude obnovu Ukrajiny platit. To je nesmírně zásadní věc, protože to jsou stovky a stovky miliard. Jde o nepředstavitelné peníze. A mě zajímá, jak se na tom bude podílet Ukrajina. Budou to půjčky, závazky. Anebo budeme dávat dohromady nějaké fondy,“ ptá se v podcastu FinTag.cz prezident SP ČR Jaroslav Hanák.
A pokračuje: „Pak je tu další zásadní otázka. Na ni jsem se ptal už i našich politiků, ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. Já totiž nevím, kdo bude hrát to číslo jedna při obnově Ukrajiny. Budou to Spojené státy? Bude to Británie? Bude to Polsko? Nebo to bude Evropská unie?“
V případě Evropské unie vyjadřuje obavy. To kvůli tomu, že přístup Německa a dalších unijních zemí nebyl vůči Ukrajině v začátku konfliktu tak vstřícný, jako byl přístup států střední a východní Evropy, ale hlavně USA a Británie. Důležité podle něj je i to, z jakých peněz a jak se bude obnova Ukrajiny financovat.
–DNA/ČTK–
Já osobně to s Ukrajinou vidím bohužel dost špatně. Mocnosti jako Rusko, Čína, USA, prostě ty, které mají schopnost ovlivňovat dění ve světě s vlivem na všechny, vždy a za všech okolností na vše pohlížejí optikou globálních zájmů. A abych byl upřímný, nevidím žádné zásadní místo, kde by Ukrajina mohla stát, které je z globálních zájmů tak důležité, aby to stálo za všechnu tu námahu a peníze. Samozřejmě nemyslím to, díky němuž celá ta válka tam vznikla. A to přesně odpovídá tomu, co se v článku píše: “…….. ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. Já totiž nevím, kdo bude hrát to číslo jedna při obnově Ukrajiny. Budou to Spojené státy? Bude to Británie? Bude to Polsko? Nebo to bude Evropská unie?“ Je to i logické, protože evropská unie, myšleno západní státy, které v ní hrají prim, se toho naopak obávají. Visegrádská čtyřka jim už teď často leze na nervy, navíc posílená o Ukrajinu. O to zájem nemají ani náhodou, protože je moře oblastí, kde se v evropské unii musí rozhodovat jednomyslně. USA, tam je to jasné. Ty na svém globálním zájmu už teď pracují a dá se říci, že velmi úspěšně, protože Rusko těžce krvácí a slábne, protože to každá válka s ekonomikou udělá a jako třešničku na dortu už mají, že kupčení s plynem také skončilo. Druhá roura je pro jistotu rozpáraná, protože zeleným fanatikům se nedá věřit. Rusko docílilo toho, že o nějakém vstupu Ukrajiny do EU a NATO na desetiletí nemůže být ani řeč, navíc se rozlezlo hlouběji do ní, no a pro Čínu to nic neznamená. Tu zajímá jen to, jestli tím trpí, či netrpí světová ekonomika a tím její vývoz. Něco se ovšem udělat bude muset, to ano, protože ti lidé tam žít a ne živořit, musí. Ale vidím to spíše na velká prohlášení, malé činy, široký bezvízový režim a zbytek se nechá na soukromém sektoru, který si sám vyhledá, kde se na čem dá vydělat. Problémem totiž budou peníze. Když totiž bude už jen “poslední měšec” a bude se o něm rozhodovat, zda přijde na Ukrajinu, nebo na naši planetu, protože na oba účely nevystačí….. Ale možná budu rozhodnutím překvapen a potěšen (kam nepřijde)! Uvidím.
jestli se ukrajinská ekonomika zvedla? Moc tomu nevěřím spíš to bude jen propaganda. Nebo se zvedla o zcizenou ropu. Jestli se po válce bude ukrajina obnovovat tak převážně americkými firmami (a jejich evropskými pobočkami) ale hlavně za evropské peníze.
Nevěřím.! Jak může ekonomika nějakého státu vzrůst v době války, kdy navíc jsou problémi s dodávkami energií. Jediná možnost, ale nelogicka je, že do toho započítali dotace od jiných států, ale i tak.!
Ano započítání těch miliard které tam proudí jinak není možné aby se ekonomika zvedla tam kde hospodářství nefunguje.