Dita Pasquier od ledna převezme Privátní bankovnictví KB

1681
bankovnictvi_KB
Dita Pasquier / Foto I, II: KB

Novou ředitelkou Privátního bankovnictví Komerční banky [KB] se od ledna stane Dita Pasquier. Dosavadní ředitel Petr Slabý k danému datu skončí po 35 letech práce v KB. Na personální výměnu se podle vyjádření KB oba připravovali rok.

To proto, jak uvedli zástupci KB, aby banka zachovala kontinuitu, kvalitu a výjimečnou péči o klienty. Privátní bankovnictví KB je samostatný útvar banky s celostátní působností. Obsluhuje klienty, jejichž finanční aktiva překračují 30 milionů korun.

„Přechod do privátního bankovnictví vnímám jako návrat k obsluze klientů a na novou roli se velmi těším. Mou vizí je přinést do oblasti Privátního bankovnictví více digitalizace a podporovat další rozvoj služeb pro naše klienty,“ uvedla Dita Pasquier.

Zdůraznila, že si uvědomuje odpovědnost, kterou s novou funkcí přebírá. V listopadu 2022 Privátní bankovnictví KB opakovaně získalo první místo v kategorii „Best Performing Private bank in CEE“ v anketě listu The Financial Times. O oceněných rozhoduje nezávislá odborná porota, která porovnává kvantitativní a kvalitativní ukazatele. Podle zástupců banky porota ocenila zejména vysokou tržní penetraci, účast na největších M&A transakcích v Česku a spolupráci s klienty z IT sektoru.

Kdo je Dita Pasquier a kdo je Petr Slabý

Dita Pasquier pracuje v KB téměř 19 let. V korporátním bankovnictví působila v regionu západních Čech a v Praze, kde řídila Korporátní divizi Praha 1.

„Dita se také podílela na přípravě strategie KB 2025 a následně čtyři roky pracovala v agilní části banky a řídila Tribe zastřešující firemní financování a produkty trade finance. Banku zastupuje i ve Francouzsko-české obchodní komoře a od roku 2020 je členem dozorčí rady společnosti Upvest, která je součástí bankovní skupiny,“ uvádí KB v tiskové zprávě.

Před příchodem do KB Pasquier pracovala pět let ve státní agentuře CzechInvest. Mimo jiné řídila i její pařížskou pobočku.

Petr Slabý [obr. vlevo, pozn. red.] pracoval v pobočkové síti KB 14 let. V období integrace Komerční banky do Skupiny Société Générale pracoval čtyři roky v útvaru centrály Marketing a Obchod. V roce 2006 ho pověřili vybudováním nové obchodní divize Privátního bankovnictví. K jeho významným počinům patří nastartování spolupráce v roce 2010 mezi KB a globálně působícími expertními centry SG Private Banking. Šestnáct let rovněž působil v dozorčí radě KB Penzijní společnost a osm let ve správní radě Nadace KB Jistota.

„Nástupnictví je součástí profesní kariéry každého z nás a jsem velmi rád, že vedení divize přebírá zkušená manažerka Dita, se kterou jsem měl příležitost dlouhodobě také úspěšně spolupracovat. Jsem si jist, že Dita spolu s celým týmem Privátního bankovnictví bude nadále rozvíjet vysoce individuální služby a spokojenost našich klientů,“ uvedl Petr Slabý na adresu své nástupkyně.

Na bankovnictví KB v příštím roce dolehne windfall tax

Komerční banka patří mezi ty banky, které již v příštím roce zaplatí dnes již schválenou windfall tax. V této souvislosti není od věci připomenou slova dalšího z manažerů KB. Zkraje listopadu na konferenci Mastercard Banka roku generální ředitel KB Jan Juchelka uvedl, že zavedení daně z neočekávaných zisků pro vybraných šest největších bank v sobě nese jasný prvek diskriminace.

„Windfall tax není systémově správné řešení. Stojíme o férový dialog se státem o věcech, které budou fungovat příštích sto let, ne příštích 100 dní,“ řekl Juchelka.

Analýza: Fialova vláda se vydala šlépějemi bolševiků

Upozornil na to, že část podnikatelů se stěhuje do takzvané šedé zóny, například používáním hotovosti. Což si lze vyložit i jako narážku na další rozhodnutí současné vlády, totiž zrušení EET.

Digitalizace v praxi. Vládní strany ruší EET

Daň z neočekávaných zisků už podepsal jako zákonnou normu prezident Miloš Zeman. Mimořádné zatížení dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a právě i na banky od příštího roku. Příjmy z daně vládě poslouží k pokrytí mimořádných nákladů na stanovení maximálních cen energií. Pozoruhodné přitom je, že nyní nikdo neví, jaké výše tyto náklady dosáhnou. Přesto vláda tuto daň uplatní po dobu tří let, tedy do roku 2025. Sazbu stanovila na 60 procent.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here