Analytici Amundi vítězství Ukrajiny do své prognózy nezahrnuli

41544
analytici
Ilustrace: Pixabay.com

Analytici francouzské investiční společnosti Amundi, která spravuje majetek v přepočtu za necelých 50 bilionů korun, představili svou analýzu dalšího vývoje války na Ukrajině s dopady na světovou ekonomiku.

V analýze se stavějí skepticky k vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem: „I přes nové dodávky zbraní na Ukrajinu nevěříme, že by jí to pomohlo stát se v tomto konfliktu silnější stranou.”

Dodávky tanků a dalších zbraní ze Západu podle nich dávají Ukrajině spíš možnost se účinně bránit, než možnost Rusko efektivně vytlačit ze svého území. Konstatují také, že Rusko má značnou převahu v počtu vojáků.

„Naše předpovědi tak nezahrnují možnost vítězství Ukrajiny,” uvádějí analytici francouzské investiční společnosti.

Rand Corp.: Dobrý konec války na Ukrajině je nepravděpodobný

Zároveň upozorňují, že další dodávky zbraní západních zemí Ukrajině zvyšují riziko přímé eskalace konfliktu mezi Ruskem a Západem. Jsou tu ale i další scénáře vývoje. Zde analýza zmiňuje roli Německa, které už není v ústraní ve věcech vojenského rozhodování.

„Německo navýšilo rozpočet na zbrojení, který je nyní jedním z nejvyšších v Evropě a bude tak klíčovým hráčem v tom, jak se válka dále vyvine. V oblasti domácí politiky se s touto novou realitou stále ještě musí vyrovnat,” tvrdí zpráva.

Reálným scénářem je dlouhá válka, tipují analytici

Analytici Amundi nabádají k uvědomění, že většina konfliktů v moderní době končí jednáním ve chvíli, kdy jsou obě strany vyčerpané. Potenciální příměří lze vzhledem k síle obou válčících stran a jejich podporovatelů podle nich očekávat nejdříve na konci roku 2023 nebo na počátku roku 2024. Stále jde však o odhad, realita může být nakonec jiná.

Ukrajina válku nejspíš nevyhraje, ale Rusko také ne

Analýza Amundi dále konstatuje, že bez ohledu na to, jak se konflikt dále vyvine, geopolitická realita se značně změnila. NATO se znovu postavilo do čela západní obranné struktury a náklady na zbrojení se zvýšily.

Některé evropské země by chtěly vytvořit silnější obranné struktury méně závislé na USA. Žádné významné kroky však v této věci nebyly podniknuty. USA se naopak staly klíčovým podporovatelem evropské bezpečnosti, která je tak více napojena na americké mezinárodně-politické zájmy,“ uvádí analýza.

A dále: Zároveň státy, které odmítly odsoudit akce Ruska nacházejí nové příležitosti na geopolitické scéně. Například Indie profituje z úsilí Evropy a USA distancovat se od Číny a necítí žádnou potřebu vybrat si v tomto konfliktu stranu.

Dopady války na Ukrajinu a na Rusko

Analýza hodnotí i současné dopady války na Ukrajinu a Rusko. Ekonomický dopad na Ukrajinu je podle ní devastující. Více než pět milionů lidí opustilo své domovy. Hrubý domácí produkt [HDP] země se prudce snížil. Odhady nákladů na následnou rekonstrukci země se pohybují mezi 350 až 750 miliardami amerických dolarů [cca 7,7 bil. Kč až cca 16,5 bil. Kč]. A dále rostou.

Ruská ekonomika se podle analytiků Amundi prozatím se situací vyrovnává lépe, než mnozí předpokládali. To hlavně díky dodatečným příjmům plynoucích z [loňských, pozn. red.] vysokých cen energií. Vliv sankcí se podle nich ale ještě projeví v budoucnu. Ruské zahraniční příjmy výrazně poklesnou. Válka zvýšila náklady Ruska na zbrojení o 60 procent a zároveň sankce a nižší poptávka snížily příjmy z ropy a plynu o 40 procent.

Předpovědi se naplnily. Rusko má problémy s financemi

Analytici dále potvrzují, že válečné úsilí Ruska způsobuje zhoršování ruských veřejných financí. Nezvykle vysoký fiskální deficit vede ke snižování rozpočtů v dalších oblastech.

„Sankce na import technologií a odliv mozků, společně s fiskálním napětím způsobeným válkou způsobí, že Rusko nebude schopné provést kroky k diversifikaci příjmů, aby omezilo závislost na exportu energií,” stojí v analýze.

Analytici: Další scénáře vývoje války na Ukrajině

Analýza dále uvádí, že s tím, jak se zintenzivňují boje, a probíhá nová ruská ofenzíva, není pravděpodobné, že by jedna ze stran získala v následujících čtyřech až šesti měsících převahu. Reálnější jsou spíše následující tři scénáře. Ty charakterizují následovně.

Dlouhá válka: Ruská mobilizace a taktika ukazuje, že Rusko chce Ukrajinu unavit. Ruská veřejnost se zajímá více o válečná vítězství a prohry než o válku jako takovou. Současně ale Západ bude nadále Ukrajinu podporovat. S tím, jak bude Západ od Ruska stále více oddělený, budou mizet i ekonomické stimuly pro mír.

Rand Corporation: Jak se vyhnout dlouhé válce

Nastolení příměří: Příležitost pro tento scénář pravděpodobně nastane nejdříve na konci tohoto roku. Možnost příměří poněkud snížilo rozhodnutí Západu poslat na Ukrajinu tanky.  Je ale možné, že k příměří dojde až v roce 2024.

Přesto většina moderních konfliktů jím končí v momentě, kdy se obě strany vyčerpají. Pro tento scénář mluví několik věcí. Obavy z nukleární eskalace znamenají, že západní představitelé nebudou chtít Rusko vojensky zcela deklasovat. Podpora Západu bude navíc záviset na socio-ekonomické situaci. Vyšší úrokové sazby a ceny ovlivní spotřebitele a jejich pohled na politiky, kteří budou chtít konflikt ukončit a budou více tlačit na začátek jednání.

Eskalace konfliktu se Západem: Toto riziko, zdá se nám, zůstává podceňováno. Nicméně si zaslouží přípravu na pravděpodobné reakce. Například situace, kdy dojde k asymetrickému útoku na stát, který sousedí s Ukrajinou. Nové dodávky zbraní na Ukrajinu zvyšují ruskou zranitelnost na bojišti a tím i hrozbu eskalace konfliktu. Navíc západní státy nejsou jednotné v tom, kolik podpory Ukrajině poskytovat a tón celé situaci udávají státy s “jestřábím” přístupem, které tlačí umírněnější státy k tomu, aby je následovaly. Například rozhodnutí Velké Británie poslat tanky dostalo pod tlak Německo, aby udělalo totéž.

Dopady války na Evropu

Analýza Amundi se věnuje i ekonomickým hospodářským dopadům války. Ekonomiky se podle ní vypořádávají s novou geopolitickou rovnováhou. Tu charakterizují kratší dodavatelské řetězce, vyšší míra protekcionismu a inflace. Evropu pak zasáhl šok v oblasti dodávek energií, zejména pětinásobný nárůst cen plynu. Mírná zima, nižší spotřeba, dodávky zkapalněného zemního plynu [LNG] z dalších zemí a dodatečné zásobníky plynu poskytly krátkodobé řešení. Situace se v posledních týdnech zlepšila. Nedávný pokles velkoobchodních cen plynu snížil riziko recese.

Fiskální kroky národních vlád dočasně ztlumily dopad na domácnosti a firmy. Pro evropskou konkurenceschopnost se stane zásadní, aby Evropa dokázala diverzifikovat zdroje energie a získala nové dodavatele. V následujících 3 – 5 letech bude ale trh s LNG nestabilní. Poroste poptávka z dalších zemí [hlavně z Asie]. Dodávky LNG postupně porostou a cena zůstane zřejmě nad předválečnou úrovní. Nestabilní ceny energií a komodit budou vyžadovat proaktivnější monetární politiku založenou na datech, aby se dalo čelit inflačním tlakům.

Rand Corp.: Válka na Ukrajině oslabuje USA proti Číně

Nová energetická realita změnila vyhlídky evropského průmyslu, hlavně v Německu a Itálii. Zásobníky jsou plné, mírná zima také pomohla a energie je dost na celý rok 2023. Otázkou zůstává, odkud budou noví dodavatelé pro rok 2024.

Další efekty války na Ukrajině

Válka dostala do popředí otázku atomové energie a nukleárních zbraní. Atomové elektrárny se ukazují jako zdroj energie, který je méně ovlivněn geopolitikou, než jiné zdroje. Válka ale také ukázala, že nukleární velmoci mají podstatně větší slovo. Mnohé země toto mohou vzít jako ponaučení, protože Ukrajina se vzdala svých atomových zbraní výměnou za nefunkční a neplatné sliby bezpečnosti a ochrany.

Evropa zůstává závislá na ruském jaderném palivu

Za nejhorší možný scénář vývoje považují analytici Amundi přímý konflikt mezi Ruskem a Západem. Ten by měl vážné ekonomické a finanční důsledky. Znamenal by tlak na výrobní ceny a inflaci a pro ECB by to znamenalo problémy s přijetím příznivější monetární politiky

Naopak rychlý konec války by znamenal nižší tlak na trh s dluhopisy, snížení inflačních tlaků a umožnil by méně restriktivní politiku ECB.

„V každém případě výsledky evropských společností budou výrazně ovlivněny energetickou transformací. To vše je závislé na větší aktivitě centrálních bank a politiků a na ochotě veřejnosti a soukromého sektoru financovat potřebné náklady. Evropské korporace mají složitější situaci než jejich kolegové z jiných zemí, a to vše kvůli evropské závislosti na fosilních palivech,“ uzavírají analytici.

Daniel Tácha

5 KOMENTÁŘE

  1. O spoustě věcí se dobře mluví ale špatně dělá,tak to bude i s touto podivnou válkou kdy každý ví jak by měl bojovat ten druhý, u každé války jsou pouze analízy vitěztví,prohra bývá o to hořčí,ale s tím nikdo nepočítá,zatím,,pokud si obě strany nadiktují mír podle toho co by jim vyhovovalo je příměří nemožné a obě strany nemohou zvítězit,doporučuji číst knihu válečných omylů,po přečtení přestanete být optimisté neb uvidíte jak se liší naplánování od reality,toto není fodbal,zde umírají skuteční lidé, pokud by tato válka skončila před půl rokem bylo by pozdě

  2. No, celkem zajímavé shrnutí možných scénářů konce této nesmyslné války. Zásadní otázka ale je, komu tato situace vyhovuje a kdo na ní vydělává. Rusko, Ukrajina a EU určitě NE! Pravdou je, že skončí až v okamžiku, kdy ztratí obě (minimálně jedna) strana schopnost bojovat. Což u Ukrajiny znamená omezení, nebo přímo zastavení dodávek západních zbraní, u Ruska snad smrt Putina, ale to je diskutabilní. Osobně si nemyslím, že by se vzdali Krymu.
    Takže bych přidal i tyto “šílené” možnosti:
    1: Západ ty dodávky omezí, nebo zruší. Což přinutí Ukrajince vyjednávat.
    1:Rusům napadnou Krym, což vyvolá nejspíš útok taktickými JZ. Pak děj se vůle boží….

  3. Francouzům příliš nedůvěřuju, ale v jednom má pravdu, když rupne v kouli Němcům a postaví se na zadní, bude to znamenat vážný problém…

    Podle mě válka skončí do konce Srpna letos, tak uvidíme 🙂 nikdo nemá na to, aby si tu hráli na vojáčky roky…

  4. Základem je Pakt Putin-Si Tin Pching a la Ribbentrop-Molotov. Rusko by si samo ani ve snu nedovolilo masivní útok na Ukrajinu s trvalým odstrizenim od Západu.Jedna se o Rusko-čínský projekt – všemi prostředky bez hranic – opakovaných cyklických válek o nadvládu s postupným uzbrojenim Západu. Po Ukrajině s Moldavskem Tchaj-wan a pak zase Rusko atd.

  5. Jak to skončí, kdy to skončí a proč to skončí, jsem tu psal mnohokrát, zbytečné se opakovat. Jedné věci však nerozumím. V závěru článku se píše:”Evropské korporace mají složitější situaci než jejich kolegové z jiných zemí, a to vše kvůli evropské závislosti na fosilních palivech.“ Nejde se snad celý svět v energetice na fosilních palivech? A například uhlí má Evropa dost. A neodstavováním elektráren na uhlí (klidně dočasně) a nakonec i jádru, zrušením povolenek by měla energie elektrické a tepelné dost. Nevím, co tím analytici mysleli.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here