Válka na Ukrajině akcelerovala český zbrojní průmysl

3109
zbrojni_prumysl
Foto: Colt CZ Group

„Význam obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky skokově narostl po ruské invazi na Ukrajinu,“ uvádějí v aktuální analýze zaměřené na tuzemský zbrojní průmysl analytici České spořitelny [ČS] Radek Novák a Tomáš Kozelský.

A podle nich poroste i do budoucna s tím, jak státy NATO včetně Ministerstva obrany ČR [MO ČR] razantně navýší výdaje na obranu a svoji armádu. V Česku přitom již nyní působí zhruba dvě stovky zbrojních firem. Ty zaměstnávají přes dvacet tisíc lidí.

„U mnoha z nich je armádní a vojenská produkce hlavním výrobním zaměřením, u některých z nich tvoří pouze doplňkovou činnost. V mnoha případech se jedná o sofistikovanou a specializovanou výrobu či služby se zaměřením na vývoz. Ovšem v souladu s přísnou národní i mezinárodní regulací,“ konstatují analytici.

Válka na Ukrajině podle nich skokově zvýšila poptávku po zbraních a těžké bojové technice. A tak zatímco například celkový obrat členů Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR [AOBP] převýšil v roce 2021 částku 50 miliard korun, za loňský rok jen holding Czechoslovak Group počítá s tržbami ve výši zhruba 30 miliard korun.

Poptávka po zbraních je jistá

Radek Novák a Tomáš Kozelský v analýze dále upozorňují, že válka na Ukrajině vyprázdnila sklady armád Severoatlantické aliance. A podle nich potrvá roky, než se zaplní na předválečnou úroveň. Výrobní firmy tak mají naplněné kapacity na řadu let dopředu a řeší, jak výrobu ještě navýšit.

Ukrajina přesouvá část výroby zbraní do Česka

A nejde jen o válku. Většina členů NATO plánuje navýšení svých rozpočtů na obranu. Což platí i pro Českou republiku. Rozpočet Ministerstva obrany ČR na rok 2023 vláda schválila ve výši 112 miliard Kč [+23 % meziročně]. Z toho 40 miliard korun míří na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury a informačních technologií.

„Rozpočet na obranu ČR by měl stoupat i v následujících letech a už v příštím či přespříštím roce dosáhnout dvě procenta hrubého domácího produktu,“ konstatují analytici.

Důležité je podle nich i to, že tuzemský zbrojní průmysl vláda podporuje prostřednictvím aktualizované Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR do roku 2030. Dokument česká vláda schválila v létě roku 2021.

Zbrojovka přidala 36,5 procenta, Philip Morris ČR 11 procent

Lze tak očekávat, že český obranný, vojenský a bezpečnostní průmysl uspěje i v zahraničí. Již v roce 2021 exportoval své výrobky na základě udělených vývozních licencí [1 248 licencí] do 101 zemí světa. Hodnota celkového vývozu dosáhla 15,2 miliardy korun. Třetina směřovala do zemí EU, pětina do Afriky a 16 procent do Asie. Největší exportní zemí vojenského materiálu z ČR byly v roce 2021 Spojené státy americké [8,8 %], následované Indií, kam směřovalo 7,1 procenta českého exportu a Polskem [5,2 %]

Zbrojní průmysl má v Česku dlouholetou tradici

Československo se mezi světovými válkami stalo zbrojařskou světovou velmocí, nejen co do množství vyráběných zbraní, ale i jejich kvality. Jakkoli obranný průmysl jen obtížně přestál šok, který přišel s koncem studené války a rozdělením Československa v roce 1993.

Velká část výrobních kapacit tehdy zůstala na Slovensku. Také nastalo výrazné zmenšování armády, propad obranných rozpočtů a dramatický pokles poptávky od zahraničních partnerů. Důsledkem byl pokles zaměstnanosti v českém obranném průmyslu o 80 procent.

Český obranný průmysl je opět na špičce, říká Lubomír Kovařík

„V 90. letech český obranný průmysl až na výjimky – výroba nákladních automobilů, ručních zbraní, munice a výbušnin – skomíral. Nastala fragmentace výroby a firem, konvenční vojenské zbraně jako tanky, děla větších ráží apod. se v ČR přestaly vyrábět,“ uvádějí analytici ČS.

Podle nich za útlumem stála neujasněná koncepce, privatizace, pokus o konverzi na mírovou výrobu a rovněž omezené množství státních zakázek. A když už česká armáda nakupovala, tak se snažila přednostně získávat západní výzbroj.

–DNA

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here