I když poslanci ještě ve středu [19.4.] rokovali na mimořádné schůzi ve Sněmovně o způsobu chystané restrukturalizace České pošty [ČP], státní podnik už na internetu v centrech českých městech nabízí své lukrativní budovy k prodeji.
K mání už je například budova na pražských Vinohradech za více než 62 milionů korun. Atraktivní činžovní dům v Moravské ulici s několika byty v horních patrech ještě donedávna sloužil jako pobočka České pošty. Budova prošla rekonstrukcí v roce 2005 i mezi lety 2015 až 2016. Má tři výtahy a devět parkovacích státní ve dvorním traktu. Stav budovy charakterizuje Česká pošta jako „celkem dobrý.“
„Bližší informace o nemovitosti, způsobu prodeje, termínech prohlídek nemovitosti a podmínkách účasti v E-aukci jsou k dispozici na stránkách České pošty, s. p. v sekci Prodej a pronájem nemovitostí, případně je zašleme na vyžádání,“ stojí v inzerátu k budově.
V e-aukci se k prodeji nabízí další z budov ve vlastnictví České pošty. Jde o nemovitost v centru jihomoravských Valtic, jež jsou součástí krajinného celku zapsaného na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Dvoupatrovou budovu na náměstí Svobody pošta prodává za 17 milionů korun. Na budově již visí plachta s nabídkou k prodeji.
V inzerátu na budovu, ve které již pošta nechce působit, stojí, že celkový stav nemovitosti odpovídá jejímu stáří a opotřebení. Podle nabídky to značí, že krovová konstrukce je v havarijním stavu, střešní krytina taktéž. A ve sklepních prostorech se nachází spodní voda. Pokud ale platí známá realitní poučka, že 70 procent ceny nemovitosti tvoří lokalita, jedná se o top realitu na místě s velkým pohybem nejen místních obyvatel, ale hlavně tuzemských a zahraničních turistů.
Prodej budov budí jenom pochybnosti
Prodej budov v majetku České pošty souvisí s již oznámeným a vládou schváleným rušením poštovních poboček. Pošta dlouhodobě vykazuje finanční ztráty. Prodejem majetku chce přijít k penězům a snížit minimální počet provozovaných poštovních poboček z 3 200 na 2 900 [-300]. A tím ušetřit na personálu i provozu. Z 300 rušených poboček má být 40 procent těch, které fungují v budovách ve vlastnictví České pošty [ČP].
Jasno ve věci ale není. Co a jak ČP prodá, není jasné už kvůli tomu, že jednání o pobočkách, které se prodají, stále běží. Podnik navíc původně odhadoval, že z prodeje budov získá čtvrt miliardy korun, následně svůj odhad zvedl na jednu miliardu korun. Jisté už ale je, že tady panuje touha majetek státního podniku rozprodat. Ministr vnitra Vít Rakušan [STAN] před pár dny dokonce uvedl, že by se nebránil ani úvaze o prodeji budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici na Praze 1.
„Je to úvaha. Rozhodnutí nebude dělat ministr vnitra, s rozhodnutím musí přijít management České pošty, ale já osobně se takové úvaze vůbec nebráním,” řekl Rakušan.
Argumentoval tím, že sídlo ČP je sice krásné a reprezentativní, ale nedá se před ním v podstatě zaparkovat, je těžko vytopitelné, nákladné na údržbu a zčásti prázdné.
Ministr rušení poboček ČP, z něhož vyplývá také jejich prodej, označil z hlediska vývoje hospodaření ČP za “záchrannou brzdu”. Před poslanci mimo jiné uvedl, že i po snížení počtu poboček zůstane v ČR nejrozsáhlejší síť pošt v zemích EU. Pobočky se ale přesto omezují ve 113 městech. A podle realitních makléřů jde o příležitost, která na trhu dlouho nebyla.
V problémech jako první prodám to, kde jsem v nájmu
Ne všichni ale 100% souzní s rozprodejem majetku České pošty. Pochyby v podcastu FinTag.cz vyjádřil bývalý ministr vnitra a místopředseda vlády a někdejší člen ČSSD Martin Pecina. Tvrdí, že chce-li pošta šetřit, měla by rušit hlavně ty pobočky, v nichž platí nájem. Nikoli ty, které vlastní a nájem v nich neplatí.
„Pokud jsem se díval v Ostravě, které pobočky se budou rušit, tak jsou to většinou ty pobočky, kde je pošta ve vlastním. A tak si myslím, že rozprodej majetku je jeden z účelů, proč se pobočky ruší. Tedy proto, aby se nemovitosti daly prodat. Rád se budu mýlit, ale zatím to tak vypadá,“ tvrdí.
Vyjadřuje obavy i z toho, že pokud se pošta teď zbaví majetku a propustí lidi na nejnižších pozicích, oslabí ji to proti konkurenci a dál zhorší její služby. Ztráta podniku se ne, že sníží, ale zvýší. Příkladem dává aktuální návrh pošty na prodloužení doby doručování u ekonomických zásilek na tři dny od podání, to ze současných dvou dnů.
Podle Martina Peciny hovořit dnes o tom, jak je Česká pošta v hrozném stavu, není seriózní. Tvrdí, že Česko má veřejné služby, které ho stojí podstatně více peněz.
„Já si myslím, že Česká pošta je stále v podobném stavu, pořád dělá podobnou ztrátu. A tu ztrátu způsobuje možná špatné řízení, ale hlavně to, že poskytuje veřejnou službu. A tu službu, holt, stát musí zaplatit,“ tvrdí v podcastu FinTag.cz.
Pošta by podle něj mohla být zisková jen za předpokladu, kdyby měla z rozhodnutí vlády monopol na ziskové činnosti. Pokud ho nemá, státu podle jeho názoru nezbývá nic jiného, než aby poštu dál dotoval. Zároveň upozorňuje, že restrukturalizaci pošty, kterou vláda odhadla na osm miliard korun, pošta nejspíš zafinancuje z úvěru. Což podle jeho slov značí úroky cca 700 milionů korun ročně. Česká pošta přitom už jeden pětimiliardový úvěr splácí.
Česká pošta prodává nemovitosti dlouhodobě
Pošta dlouhodobě vykazuje masivní ztráty. Stát do podniku dal v posledních letech zhruba šest miliard korun, aby pokryl její hospodaření. A situace se nelepší. V roce 2020 vykázala pošta ztrátu 1,4 miliardy korun, předloni 681 milionů korun. Za loňský rok pošta výsledek ještě oficiálně neoznámila. Ministr Rakušan ho ale odhadl na ztrátu 1,5 miliardy korun. Což byl ostatně i jeden z důvodů, proč došlo k výměně generálního ředitele pošty. A její nový šéf Miroslav Štěpán nyní hledá i nového finančního ředitele.
Úkolem obou manažerů je podnik vyvést z červených čísel. Pomoci jim má právě rozprodej majetku státního podniku. A ani Martin Pecina nevylučuje, že bude-li rozprodej majetku férový [nebudou předem vybraní kupci, jak už se šušká, říká doslova v podcastu, pozn. red.], může poště jednorázový prodej nemovitostí pozitivně pomoci. Ostatně nebude to poprvé, kdy si státní podnik rozprodejem nemovitostí pomůže. Jakkoli rozdíl spočívá v tom, že dosud pošta neprodávala ve velkém pobočky, ale zejména pozemky.
Varující však je, že ani rozprodej lukrativních pozemků v minulosti poště vymanit se z červených čísel nepomohl. Už v roce 2021 si vylepšila ztrátové hospodaření prodejem majetku. A ne zrovna bezvýznamně. Tržby za prodej takzvaně nepotřebného majetku České poště vzrostly meziročně ze 490 milionů korun na 812 milionů korun.
A rovněž šlo převážně o prodej nepotřebných nemovitostí. Mezi ně patřily například pozemky v katastrálním území Praha-Kyje v hodnotě 169 milionů korun nebo objekt na brněnském hlavním nádraží v hodnotě 117 milionů korun.
Daniel Tácha
Tunel