Rozdělení České pošty na její ziskovou a ztrátovou část je dnes jisté. Krok již schválila vláda. V návrhu transformace pošty, který už taktéž schválila vláda, se ale hovoří i o případném prodeji ziskové části podniku.
A to podniku ve formě státní akciové společnosti, do níž vedení pošty vyčlení logistické a balíkové služby. Přičemž stát do této společnosti, jak uvedlo vedení České pošty, dá při jejím vzniku jednu miliardu korun.
„Jako státní akciová společnost bude zároveň připravena na případný vstup strategického partnera,“ uvádí dále u této společnosti transformační strategie České pošty.
To značí prodej celého nebo částečného akciového podílu ve společnosti. Pokud plán hovoří o vstupu strategického partnera, je jisté, že prodej nepůjde přes pražskou burzu cenných papírů. Ale partnera “vybere” komise úředníků, politiků a takzvaných odborníků. Už jen to vylučuje scénář, že by si mohli akcie koupit i drobní akcionáři, klienti pošty. Jinak se nový podnik ale bude samozřejmě chovat jako klasická akciová společnost.
„Nová logistická akciová společnost může získávat finanční zdroje z úpisů akcií, obligací nebo dotací,“ stojí v transformačním dokumentu vedení České pošty.
Obligace v tomto případě znamenají emise firemních dluhopisů. Obdobně jako je vydávají třeba České dráhy. I ty jsou státní akciovou společností. Od rozdělení pošty na „přetrvávající státní podnik” a “novou akciovou společnost“ si vláda slibuje i lepší přístup k finančním zdrojům.
„Státní nebo dotační investice do státního podniku nebudou vnímány jako nedovolená podpora [ze strany EU, pozn. red.] komerční logistiky,“ stojí v materiálu.
Mimochodem o změnách obdobného charakteru vláda Petra Fialy [ODS] uvažuje i u skupiny ČEZ. I v jejím případě padají návrhy o vyčlenění její ziskové části [produkce energií] a jejího oddělení od zbytku. Rozdíl mezi Českou poštou ale je v tom, že u ČEZ by ziskovou část ovládal stát a méně výdělečný zbytek by ponechal stávajícím akcionářům na pražské burze. I kvůli tomu klesají ceny akcií skupiny na burze.
Všechno bude, říká ministr Rakušan
V plánu transformace České pošty, který schválila 28. června vláda, je vše „křišťálově jasné“. Stát podnik rozdělí na komerční služby [akciová společnost] a státní podnik. A zatímco akciová společnost vydělá pod zavedenou značkou Balíkovna, tak státní podnik stát pověří novými úkoly „v oblasti digitalizace a snižování nákladů na státní správu“. Vedení pošty a členové vlády jásají a padají vzletná slova.
„Cíle transformace České pošty reagují na nové výzvy, které přináší technologický a společenský vývoj a které musí vláda a stát řešit,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan [STAN].
Slíbil, že státní podnik Česká pošta zajistí komunikaci se státem každému, kdo nebude schopen nebo ochoten přejít na komunikaci digitální. Například ještě dnes prostřednictvím pošty pobírá penzi v hotovosti zhruba 650 tisíc penzistů.
[Zdroj: Česká pošta]
„I když se digitalizace prosazuje ve všech oblastech, měla by existovat i alternativa. Všude přítomné místo, kde se občan bude moci obrátit na zástupce státu. Tím místem může být státní infrastruktura v podobně pobočkové sítě České pošty a jejích zaměstnanců,“ dodal.
Z čeho bude tyto služby pošta platit, když stát, jak stojí v jejím transformačním dokumentu, případně prodá výdělečné části, již ale nedodal.
Plán transformace České pošty
Hlavní zásady a opatření transformačního plánu České pošty blíže představil Miroslav Štěpán. Toho pověřil řízením České pošty právě Vít Rakušan. V transformačním materiálu neříká nic nového. Ujišťuje veřejnost, že transformovaná Česká pošta se stane nástrojem státu, který v každém regionu:
-
Zprostředkuje digitální komunikaci se státem pro ty občany, kteří nebudou schopni nebo ochotni na digitální komunikaci přejít. A tím odstraní jejich sociální a lidskoprávní znevýhodnění.
-
Zůstane kontaktem státu ve všech regionech, ve kterých budou státní úřady v důsledku digitalizace a snižování nákladů omezovat svoje služby.
-
Převezme od státních úřadů agendu, kterou bude schopna zajistit pro stát s nižšími náklady nebo s větším komfortem pro občany.
Co se týče financování těchto služeb, tak Štěpán ani v tom problém nespatřuje.
„Nové veřejné služby, které bude Česká pošta poskytovat, zároveň přinesou nové příjmy, díky kterým se sníží potřeba státního financování České pošty,“ uvedl a příkladem uvedl převzetí vyřizování žádostí o některé dávky od Úřadu práce ČR [ÚP ČR].
O jaké dávky konkrétně jde, už ale neřekl. Fakt je, že úřady práce jsou dlouhodobě přetížené z toho důvodu, že je stát pověřil výplatou mnoha nových dávek. Jde například o humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny, příspěvky na bydlení pro osoby takzvaně v nouzi a další pojistné i nepojistní státní podpory. Otázka je, jak na tomto chce pošta vydělávat. O tom, že činnosti úřadů práce nepatří k těm nejvýdělečnějším svědčí to, že jejich zaměstnanci jsou dlouhodobě nejhůře placené síly státní správy.
Další navýšení příjmů České pošty přinese podle transformačního plánu otevření její rozsáhlé infrastruktury pro všechny komerční subjekty, které budou na komerční bázi poskytovat služby občanům.
„Může jít například o služby bankovní, pojišťovací nebo logistické. Tento rozvoj služeb zároveň zvýší kvalitu života občanů zejména na malých obcích,“ stojí v plánu vlády.
Finanční služby poskytovala Česká pošta už v minulosti, třeba pojištění. I když všemožně nutila řadové pracovníky pošty k jejich prodeji, příliš neuspěla. Nedivme se. Například sjednání kvalitního životního pojištění vyžaduje specialistu i notnou dávku času. A pro sjednání povinného ručení dnes postačí online srovnávač a internet. A senioři, kteří internet neovládají, většinou autem ani nejezdí a životní pojištění si nesjednávají.
Vedení pošty slibuje pozitivní výsledky už dnes
Česká pošta se dlouhodobě potýká s miliardovými ztrátami. Situaci řeší rychlým rozprodejem majetku, hlavně pozemků. Teď nově rozprodává i často velice lukrativní nemovitosti, zrušené pobočky. Podnik taktéž významně dotuje stát.
Rozprodej majetku České pošty začal. Nabízí se Valtice i Vinohrady
I když transformační materiál – s výjimkou dalších půjček, dotací, a případného prodeje akcií – nehovoří o tom, kde pošta získá „nové peníze“, případně, jakými systémovými změnami ušetří, Vítem Rakušanem pověřený ředitel pošty Miroslav Štěpán už nyní slibuje „lepší zítřky“.
„Podle plánu by měly navýšené příjmy a úspory vylepšit provozní hospodaření České pošty v letech 2024 až 2026 o 12,4 miliardy korun,“ vyčíslil.
A to podle něj oproti výsledkům provozního hospodaření v případě varianty, že Česká pošta by takzvanou žádnou transformací neprošla. Tedy jen těžila z úspor, uzavírání poboček a z prodeje majetku.
„Podíl příjmů na této částce činí podle plánu 75 procent, podíl úspor 25 procenta. Úspory budou generovány především racionalizací chodu hlavní správy, centralizací logistických služeb a dalšími optimalizačními opatřeními v provozu,“ doplnil Štěpán.
[Zdroj: Česká pošta]
Znovu se však nabízí otázka, jak toho pošta, která je v případě komerčních služeb na ostrém konkurenčním trhu, dosáhne. Navíc v situaci, kdy v rámci její nynější transformace služby nezlepšuje, ale naopak zhoršuje. Týká se to například prodloužení doby doručování balíků a zásilek. To v situaci, kdy většina služeb pošty jenom zdražuje.
Daniel Tácha