Vláda pravděpodobně zvýší příští rok minimální mzdu o 1 600 korun na 18 900 korun. Včera to uvedl v České televizi [ČT] ministr práce Marian Jurečka [KDU-ČSL]. Minimální mzda je i jedním z bodů dnešního [4.12.] jednání tripartity.
Podle ministra práce a sociálních věcí Jurečky v jednání ale je i zvýšení minimální mzdy o 2 100 korun na 19 400 korun. Přičemž cílem zůstává dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy.
„Troufnu si říct, že pokud se nestane zázrak a zaměstnavatelé nám neřeknou, že se s odbory dohodly na něčem jiném, vláda s 90% pravděpodobností schválí variantu 45 procent. To je o 1 600 korun a o víc než o devět procent nárůst minimální mzdy meziročně na hodnotu 41,1 procenta vůči průměrné,” uvedl v nedělním pořadu ministr Jurečka.
On sám podporuje směřování k 50 procentům, ale za podmínky zrušení zaručených mezd. V připomínkovém řízení se ale většina stanovisek podle něho přiklonila k 45 procentům s ponecháním čtyř stupňů zaručených mezd. Stejný názor má podle jeho slov většina koalice. Kabinet bude podle Jurečky o záležitosti jednat za dva týdny.
Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] Víta Samka jde o pokračování v politice levné práce v České republice.
„Nic nebrání tomu, aby mzdy rostly rychleji,” míní Samek.
Pro růst o 2 100 korun se v ČT vyslovila poslankyně opozičního hnutí SPD Lucie Šafránková. Myslí si, že by se měl u minimální mzdy zavést automatický valorizační mechanismus.
O minimální mzdě mělo být už dávno jasno
Růst minimální mzdy bude i jedním z bodů jednání dnešní [4.12.] tripartity. Odbory požadují pro příští rok růst o 2 200 korun na 19 500 korun. Zaměstnavatelé se skokovým navýšením ale nesouhlasí. Ti by přidali příští rok nejvýš 1 000 korun na 18 300 korun. Argumentují, že by se minimální mzda měla zvedat stejným tempem jako průměrná mzda, ne rychleji. Spor se vede také o zvýšení zaručených mezd.
Zaměstnavatelé poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy až do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň. Shodu se dnes nejspíš nepodaří najít, rozhodnout nakonec bude muset vláda.
Jednání o minimální mzdě začala již koncem září. Ani tehdy k dohodě nedošlo. Shoda mezi vládou, zaměstnavateli a odbory panovala ale na tom, že o růstu minimální mzdy se rozhodne nejpozději do půlky listopadu. To se ale nestalo.
U minimální mzdy už tehdy prosazovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] navýšení buď o 1 600 korun na 18 900 korun, nebo o 2 100 korun na 19 400 korun.
„Téma uzavřeno nebylo. Jednání budou dál probíhat. V polovině listopadu by mělo být známo,” uvedl tehdy prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Podle předsedy největší odborové centrály ČMKOS Josefa Středuly kvůli nízké minimální mzdě pracovníci musí pobírat dávky. Daňoví poplatníci tak dotují podnikatele přes sociální systém, uvedl odborář.
Minimální mzda v zemích EU
Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice. Tu sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.
Minimální mzda se podle zákona prvně valorizuje od ledna 2025
Odbory a zaměstnavatelé o vzorci pro pravidelnou valorizaci jednají s resortem práce. Na další rok by částka měla odpovídat určitému podílu očekávané průměrné mzdy. Nyní je to asi 40 procent. Podle odborů to má být polovina. Podle podnikatelů by poměr mohl být takto vysoký, pokud by se od minimálního výdělku ale odpojily zaručené mzdy.
–ČTK/DNA–
Minimální mzda není čistá mzda, kolik ve skutečnosti dostanete za celý daný počet odpracovaných hodin za měsíc. Je to dost nefér uvádět tuto cifru … Z cifry jednotlivec bez dětí, bez různých odpočtů … musí eráru odevzdat za zdrav. pojištění 4.5%, plus sociální poj. 6.5%. Pak se nedivte velmi přizpůsobivé menšině nikdy nepracujících … tj. prostě zlodějna za bílého dne, spíše nefér od státu po 30. let … Zaměstnavatel zaplatí eráru daleko více procent na daních, kde tyto peníze mizí ? Když republika po převratu89 tkz. vlády protentovaly na 9 bilionů kč, to ve starých cenách, ale okamžitě narostl počet milionářů+ miliardářů … 5kolka za své 2. leté hrůzovlády projela 600 mld kč, to není konečná … řekli ekonomové nezávislí na socialistickém režimu po puči89, honosně nazvaném “demokratické zřízení” směšné až hnusně smrdící sebechválou …