Zastropování cen ruské ropy nefunguje, píše Politico

Sankce schopnost Kremlu vést válku neoslabily, uvádí aktuální zpráva think tanku Centre for Research on Energy and Clean Air [CREA]. Analýza se zaměřuje na ruský obchod s ropou. A podle ní zastropování cen ruské ropy v praxi selhalo.  

„Úsilí západních zemí ochromit příjmy Ruska z prodeje ropy zastropováním jejích cen selhalo už v prvním roce po vyhlášení cenových stropů. Kyjev proto od spojenců vyžaduje, aby se sankce zpřísnily,“ píše v článku Russian oil price cap has largely failed, new report finds server Politico.

Odvolává se na zprávu think tanku CREA. A pokračuje: Země Skupiny G7 a Evropské unie loni v prosinci stanovily strop ceny na 60 dolarů za barel. To mělo zajistit stabilní dodávky ropy na světové trhy a zároveň snížit příjmy Ruska z jejího prodeje. Ale jejich obcházení a pokračování ve vývozu Moskvě nadále zajišťuje příjem miliard dolarů, z nichž financuje válku na Ukrajině.

Zastropování cen ruské ropy si Západ nepohlídal

To však neznamená, že by zastropování ceny bylo neúčelné. V uplynulém roce kvůli tomuto opatření přišel Kreml o 34 miliard eur [cca 830 mld. Kč]. To je ekvivalent příjmů za zhruba dva měsíce, uvádí zpráva CREA.

Ale stále ještě je to mnohem méně, než se původně očekávalo. Dopad zastropování cen ropy Rusko postihl nejvíce v první polovině roku 2023, ale pak účinnost opatření klesala. Rusové nyní ropu prodávají za mnohem víc než za 60 dolarů za barel.

„Vliv zastropování ceny byl omezený kvůli nedostatečnému monitoringu a neúspěšné snahy si ho vynutit,“ uvedl Isaac Levi, ředitel CREA pro Evropu a Rusko a dodal: „Země Západu si to nepohlídaly.“

Rusko vyváží ropu za tržní ceny. Podle Ukrajiny sankce nefungují

Podle zprávy je to zčásti vina obchodníků, kteří cenový strop ignorovali a ruskou ropu nakupovali za 70 dolarů za barel. Zhruba 48 procent nedávných ruských zásilek ropy se uskutečnilo tankery vlastněnými nebo pojištěnými v zemích Skupiny G7 nebo Evropské unie. Teoreticky tak mohlo být na tyto zásilky uplatněno zastropování ceny, jelikož tyto lodě tvoří většinu světové flotily, ale v praxi tomu tak nebylo.

Ukrajina žádá zpřísnění sankcí

Úsilí Západu rovněž zhatil „průnik skulinami.“ Země, jako je Indie, nakupují levnou ruskou ropu ve velkém a následně ji prodají komukoliv, kdo o ni projeví zájem, to bez ohledu na restrikce. To znamená, že evropští odběratelé nakupují ruskou ropu, aniž by o tom často měli jasné tušení.

Statistika toto podezření potvrzuje. Indický dovoz ruské ropy se v minulém roce zvýšil o 134 procent. A stejně prudce stoupl indický vývoz ropných produktů do zemí EU.

„I když to technicky vzato porušení unijních sankcí není, Ukrajina Brusel vyzývá, aby tyto obchody se třetími zeměmi zakázal,“ píše Politico a upozorňuje, že jen hrstka jednotlivců byla západními vládami obviněna z porušování pravidel.

Sama Moskva podle něj zákaz ignoruje a na palubě flotily zastaralých tankerů se falšují doklady o zemi původu jejich nákladu.

„Sankce schopnost Kremlu vést válku neoslabily,“ píše se ve zprávě.

Slováci stejně jako Maďaři chtějí dál ruskou ropu

Ukrajina na tuto praxi poukazuje již dlouho. Změna pravidel, která by zakázala tyto praktiky a vynutila si dodržování sankcí, by Kremlu ztížila financování válečných operací.

„Tato zjištění nepřekvapují. Zastropovat cenu byl dobrý nápad, ale problém je, jak si ho vynutit,“ říká Oleg Ustenko, ekonomický poradce ukrajinského prezidenta.

Vyzývá k tomu, aby se obcházení sankcí posuzovalo jako trestný čin.

„Když bylo toto opatření před rokem zavedeno, na ruském trhu vypukla panika. Došlo ke značnému poklesu příjmů. Proto se snažili najít skuliny a evidentně se jim to podařilo,“ dodal.

Ukrajina proto žádá snížit úroveň zastropovaných cen na 30 dolarů za barel. Podle analýzy CREA by takový krok snížil příjmy Ruska o 49 procent ročně.

Co na to říkají bruselští diplomaté

Omezený dopad zastropování cen zklamává, ale nepřekvapuje, říká jeden z unijních diplomatů. Podporuje „úsilí o uzavření těchto skulin a zabránění obcházení sankcí, i když stoprocentní jistota neexistuje.“

Unijní země nyní proto jednají o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku. Ty snad už zahrnují povinnosti obchodníků a rejdařů ve smyslu poskytování údajů o povaze jejich karga. Podle Jenise Klugeho z německého Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky je ale účinnější způsob, jak obcházení sankcí zabránit, uvalení sankcí na obchodníky a rejdaře.

„To by mohlo omezit příjmy Ruska z vývozu, ale způsob jejich vymáhání se musí změnit, aby byl úspěšný,“ uvedl.

Neúčinný vliv zákazu podle Klugeho znamená, že EU musí počítat s přehodnocením dopadu sankcí. To proto, že slabý rubl a velký objem vývozu Rusku zajišťuje dostatečný příliv peněz k naplnění rozpočtu.

Rusko na slabém rublu rozhodně profitovat nebude

„Při současných cenách, i kdyby Rusko prodávalo ropu za 60 dolarů za barel, to jeho příjmy neohrozí a nepřinutí ke změně strategie a neomezí ruské zdroje k financování války,“ řekl.

Michal Achremenko