Školné na vysokých školách by prospělo rozpočtu i morálce studentů

851
skolne
Foto: Freepik.com

Národní ekonomická rada vlády otevřela téma zavedení školného na tuzemských veřejných vysokých školách. Jedním z argumentů pro školné jsou nízké výdaje na terciární vzdělávání. Ty činí 0,86 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. 

K Národní ekonomické radě vlády [NERV] se přidávají další analytici, kteří se zpoplatněním veřejných vysokých škol souhlasí. Zároveň upozorňují, že ČR dlouhodobě bojuje s velmi vysokou studijní neúspěšností, a to zejména v bakalářských a doktorských programech. Kvůli tomu se celé vysoké školství České republiky prodražuje. Každý neúspěšný student totiž tuzemské rozpočty stojí několik desítek až stovek tisíc korun.

Je dobře, že se opět začalo mluvit o zpoplatnění školství. Vysoké školy by totiž určitě zpoplatněny být měly. Argumentem není jenom navýšení příjmů veřejné kasy a žádoucí zkvalitnění výuky. Argumentem je i motivační prvek, který zpoplatnění má. Mladí lidé budou po zpoplatnění důsledněji zvažovat, co vlastně studovat,“ říká pro FinTag hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Data z posledních let ukazují, že až 60 procent bakalářských studií končí v České republice nezdarem. Největší neúspěšnost opakovaně hlásí hlavně technické obory, mezi kterými dominuje zejména informatika.

I kvůli tomu české vysoké školství dlouhodobě bojuje s nedostatkem financí. Což se děje v době, kdy Česko vydává na terciární vzdělávání jen 0,86 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. To je výrazně méně než průměr Evropské unie, který činí 1,27 procenta.

Až 7,5 miliardy korun do rozpočtu každý rok

Národní ekonomická rada vlády konkrétně navrhuje, aby se během dvou let zavedl systém státem regulovaných vratných studentských grantů na živobytí. Zároveň se její členové domnívají, že by se mělo uvažovat o zavedení vratných grantů na úhradu školného, a to na tuzemských veřejných i soukromých vysokých školách.

Do úvahy připadá i zavedení pravidelného fixního poplatku ve výši pět až deset tisíc korun, to za každý započatý rok studia, jenž by se zároveň s každým dalším semestrem překračujícím standardní studijní dobu progresivně zvyšoval. Tím by členové Národní ekonomické rady vlády chtěli omezit výjimečně dlouhá studia.

Vysoké školy se bouří proti seškrtanému rozpočtu 2023

Členové NERV spočítali, že takové opatření by každý rok přineslo do státního rozpočtu až 7,5 miliardy korun. Záleží ale na tom, jaký konkrétní model by se pro praxi zvolil.

Školné a pozitivní dopady na morálku studentů i profesorů

Zavedení poplatku na českých vysokých školách by v praxi mělo další pozitivní dopady. Česká republika totiž dlouhodobě vykazuje dlouhou průměrnou dobu studia. Věk příchodu na trh práce je vysoký, to právě zejména v případě osob s vysokoškolským vzděláním. Mnoho studentů si zároveň svůj pobyt na vysoké škole mnohdy [ne]dobrovolně prodlužuje. To rovněž celý systém prodražuje a komplikuje.

Syndrom prodlouženého mládí je i pro českou společnost velmi příznačný. V praxi to vypadá tak, že velká část studentů využívá vysokoškolské vzdělání jako záminku k odložení dospělosti a těží z výhod, které status studenta nabízí.

Pokud mladý člověk na vlastní kůži pocítí, že vzdělání vážně není zadarmo, že je to naopak jedna z nejlepších investic života, bude k němu přistupovat zodpovědněji a z celospolečenského hlediska přínosněji,“ doplňuje pro FinTag Lukáš Kovanda.

Vláda přidala armádě, ale sebrala školství i kultuře

V každém případě je tedy možné uvést, že díky zavedení školného by se mohly zkrátit neefektivně dlouhé doby studia na tuzemských vysokých školách a snížit značné míry neúspěšnosti. Příchod lidí na trh práce by se zvýšil, a tím by došlo k nárůstu objemu vybraných daní i sociálního a zdravotního pojištění.

Jiří Lacina

4 KOMENTÁŘE

  1. V situaci kdy máme tragický nedostatek vysokoškoláků ve srovnání se zbytkem evropy je to fakt blbý nápad. Spíše je potřeba potrestat vysoké školy za chování kdy si z prvního semestru dělají prodloužené přijímací řízení. Studenta po jednom semestru vyhodí, ten tak má ztracený celý rok života a to ho odradí od dalšího studia. Bylo by lepší ho vůbec nepřijmout. Student by tak šel studovat jinam na méně náročnou školu nebo i obor. Bylo by to vítězství pro všechny, ČR by měla vysokoškoláka, student by měl vysokou šanci dostudovat a škola by nemusela semestr učit někoho kdo na to nemá.

    • My máme nedostatek vysokoškoláků? To jako fakt? Těch technicky vzdělaných určitě ano, ale většina má pochybné humanitní vzdělání. Takže chyba je jinde.

  2. Tato věta na konci článku to vystihuje přesně a nepotřebuje další komentář :
    „Pokud mladý člověk na vlastní kůži pocítí, že vzdělání vážně není zadarmo, že je to naopak jedna z nejlepších investic života, bude k němu přistupovat zodpovědněji a z celospolečenského hlediska přínosněji,“
    Zásadní věcí k řešení školského systému je dále to, že zahraniční studenti vš jsou často upřednostňování před českými ! Mohu doložit, pokud by někdo nevěřil.

  3. Tak ano, jsem pro, aby si studenti platili školné, ale jen ti z ciziny. Výjimku by měli slovenští studenti, protože u nich také můžeme studovat zadarmo. Nicméně proč zde studují zadarmo Rusové a Ukrajinci? Nikdo z českých studentů u nich zadarmo nestuduje. Ukrajinci a Rusové navíc nejsou členové EU… Navíc český student si platí, pokud překročí určitou dobu studia o více jak rok. Ať platí cizinci. Protože když jde český student studovat do zahraničí, třeba do USA, také si vše musí hradit. Americký student si zde může studovat zadarmo.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here