Vysoké školy se bouří proti seškrtanému rozpočtu 2023

1490
vysoke_skoly
Ilustrační foto: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Rada vysokých škol varovala před negativními důsledky podfinancování vysokých škol na vývoj národního hospodářství. Argumentuje snížením výdajů pro vysoké školy v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023. Výhrady mají i ekonomové.

Informaci o radikálním snížení rozpočtu pro vysoké školy pro FinTag.cz potvrdil ekonom a poradce předsedy vlády Petra Fialy [ODS] a člen Národní ekonomické rady vlády [NERV] Daniel Münich. Podle něj v návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí i pouhé zohlednění udržení úrovně učitelských platů.

„Vidím, že v tom rozpočtu nepoctivě chybí peníze na školství, na vědu, výzkum pro vysoké školy,“ řekl.

„Ten rozpočet vláda sice předložila zhruba před dvěma týdny, ale dříve nebo později se to proflákne a všichni to budou vědět. Budou to vědět vysoké školy. Jsem zvědavý, co budou říkat, jestli budou stávkovat jako na Slovensku. Jsem zvědavý, co udělají i školské odbory, až zjistí, že v rozpočtu nejsou peníze na učitelské platy,“ upřesnil pro FinTag.cz s tím, že se velmi obává toho, že se v Česku opět začne šetřit na školství.

Vláda přidala armádě, ale sebrala školství i kultuře

Podle něj by to znamenalo krok zpátky. Navíc ve chvíli, kdy Česko čeká vzhledem k aktuálním změnám na energetickém trhu proměna ekonomiky. Podle Münicha předchozí vlády sice významným způsobem navýšily výdaje na školství a vzdělávání, ale udělaly to podle jeho slov hlavně proto, aby dohnaly obrovské podfinancování, ke kterému v oblasti školství za posledních deset až 15 let v Česku docházelo.

Co žádají vysoké školy

Z aktuálního usnesení předsednictva Rady vysokých škol [RVŠ] vyplývá, že pokud vláda rozpočet vysokých škol v příštím roce proti letošku nezvýší alespoň o 5,5 miliardy korun a o 763 milionů korun na vědu a výzkum, nebude podle ní možné zajistit dosavadní kvalitu výuky a bádání.

Jana Bečková z Agentury RVŠ upozornila, že bez tohoto navýšení nebudou školy schopné zaplatit energie ani po stanovení jejich maximálních cen. I proto RVŠ podporuje požadavek ministerstva školství na úpravu stávajícího návrhu rozpočtu.

Vysoké školy energie neutáhnou. Zvažují online výuku

Náměstek ministra školství Jaroslav Miller ve středu na sněmovním školském výboru řekl, že úřad by chtěl na ministerstvu financí vyjednat výraznější navýšení. Výbor jeho stanovisko podpořil. Podle něj zástupci vysokých škol požadují na energie pro příští rok navýšení rozpočtu zhruba o 1,7 miliardy korun. Další tři miliardy korun podle něj univerzity potřebují na zvýšení mezd zaměstnanců a stipendií.

Růst výdělků ve vysokém školství podle něj v uplynulých letech nedržel tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům na základních a středních školách. Vysoké školy podle náměstka ztrácejí konkurenceschopnost. V uplynulých dvou letech navíc univerzity vyčerpaly velkou část svých rezerv kvůli opatřením proti covidu, dodal náměstek.

Vláda rozpočet školství významně seškrtala

Podle návrhu, který na začátku září zveřejnilo ministerstvo financí, se rozpočet ministerstva školství v příštím roce proti letošku sníží. Zatímco vládou schválená novela rozpočtu na letošní rok pro něj počítá s 251,9 miliardy korun, příští rok by resort mohl hospodařit s částkou 248,5 miliardy korun. Naopak podle ministerstva financí na vzdělávání na vysokých školách půjde cca 29,6 miliardy korun. Což je meziročně asi o miliardu víc.

Rozpočet 2023 kalkuluje vyšší růst příjmů než výdajů

Podle zástupců RVŠ je nutné, aby vláda upravila návrh rozpočtu na příští rok stejně jako výhled na další roky. Požadovaný nárůst o 5,5 miliardy korun v příštím roce podle nich představuje zhruba polovinu očekávaných vícenákladů v roce 2023. Bez těchto peněz a dalšího nárůstu na výzkum a zvýšení rozpočtu v letech 2024 a 2025 podle RVŠ vysoké školy „nezajistí dosavadní kvalitativní, ale ani kvantitativní výši výkonů“.

„Což je v hrubém rozporu s programovým prohlášením Vlády ČR z roku 2021,“ uvedli zástupci RVŠ.

V rozpočtu 2023 chybějí výdaje na energetický tarif

Podle nich to povede k dlouhodobým negativním důsledkům v celkovém vývoji národního hospodářství země. Vládu vyzvali, aby se zabývala rovněž kompenzacemi zvýšených energetických nákladů pro soukromé vysoké školy.

–DNA/ČTK–

3 KOMENTÁŘE

  1. Je toho hodně, co by se k tomu dalo říct. Kromě toho, že když není dostatek levné energie a peníze končí u výrobců drahé energie, tak z toho zbytku se nakonec tolik muziky už nezahraje. Ale to už je dnes snad všeobecně známo, tak je zbytečné to rozvádět. Mně tam ovšem zaujala jiná věc. A to argumentace, že to nezajistí kvalitu výuky a bude to mít negativní hospodářské důsledky. No, vezměme si fakta. V jednom článku z roku 2017 se můžete dočíst: „České univerzity jsou nadprůměrné v mezinárodní spolupráci, problémem je ale přenos znalostí do praxe, který je vidět hlavně na malém počtu patentů, které školy získaly. Zaostávají také v zapojení soukromého sektoru do financování výzkumu nebo v malém počtu studentů, kteří dokončí bakalářské studium. Ukázalo to srovnání vysokých škol z celého světa U-Multirank. “ Toliko ke školám. V hospodářském prostředí je naopak na druhé straně problém sehnat skutečně kvalitního řemeslníka a platy ti šikovní rozhodně nemají špatné. Z tohoto důvodu by mě osobně tyto argumenty škol rozhodně nepřesvědčily. Podle mne mají hluboké mezery ve své snaživosti, ale tyto mezery se dalšími penězi rozhodně vyplnit nedají. Spíše bych jim řekl něco ve stylu. Nemáš výsledky (ve smyslu toho, co jsem v uvozovkách z jiného článku zkopíroval), tak napřesrok nedostaneš ani to, co budeš brát příští rok. A buď rád za to, co jsi od vlády na příští rok vůbec dostal. Klidně by mohlo být v tom začínajícím zeleném ráji i hůře!

  2. Cynicky a provokativně se zeptám… Za jak vysokou považují na problému VŠ zainteresovaní odborníci „dosavadní kvalitu výuky a bádání“, která se má zajistit? Zmenšit rozsah se totiž často rovná zkvalitnit. 🙂

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here