Den Jozefa Fratela, obyvatele slovenského romského sídliště Luník IX, začíná cestou pro vodu k obecní pumpě. Tento nezaměstnaný 49letý muž žije se svojí přítelkyní a jejím synem v bytě, kde funguje elektřina, ale voda už neteče.
Jozef Fratela šel naposledy k volbám asi před 20 lety, říká. Vzdáleného místa ve východním Slovensku, které se nachází asi 90 minut jízdy autem od hranice s Ukrajinou, a jednoho z nejchudších regionů Evropské unie, se bruselská politika vůbec netýká. V článku In this corner of Europe, no one cares about the EU election to uvádí bruselský list Politico.
Marie Horváthová, sedmačtyřicetiletá obyvatelka sídliště, sedí v kuchyni a svítí si mobilním telefonem. V jejím třípokojovém bytě žije šest dětí a další čtyři dospělí. Elektřina v domě sice funguje, ale rozbily se jí žárovky. Horváthová „neví nic“ o EU, ale říká, že jako normální občan k volbám prý půjde.
„Všechny vlády jsou stejné,“ říká Horváthová a dodává: „Rasismus bují za každé vlády a všude!“
Chystá se, že v červnu bude volit Petera Poláka, člena Evropského parlamentu z konzervativní protisystémové strany OLaNO, který je romského původu.
Když se Horváthová ve svých 15 letech přistěhovala na sídliště Luník, nebyli všichni jeho obyvatelé Romové. Ale v důsledku rozhodnutí košické radnice z roku 1995, jak píše Politico, se bílí přestěhovali do města a Romové z města. A to jakožto i neplatiči nájmu. Lidé celkově označeni jako nepřizpůsobiví, se tak museli odstěhovat na sídliště Luník. Dnes Romové tvoří 99 procent jeho obyvatel, včetně starosty.
„Nerad tomu říkám ghetto, ale rozhodnutí radnice to z Luníku udělalo,“ říká starosta Marcel Šaňa za zvuků romské lidové hudby linoucí se z oken jeho kanceláře v centru sídliště.
Na sídlišti Luník IX většina obyvatel nepracuje
Čtvrť Luník se rozkládá na svahu pod obří skládkou a je oddělená od města dálnicí. Většina tamních obyvatel automobil nemá. Aby se dostali do města na nákupy nebo na úřady, využívají zvláštní autobus, který ale není součástí městské veřejné dopravy.
Účast ve volbách je tady nízká, kromě místních voleb, v nichž si obyvatelé sídliště volí svého vlastního starostu a zastupitelstvo. To funguje jako místní vláda. Mnoho voličů přihlášených na sídlišti se časem přestěhovalo do zahraničí, což účast ve volbách podle starosty dále snižuje.
Obyvatelé Luníku čelí katastrofální nezaměstnanosti. Více než polovina tamního práceschopného obyvatelstva nepracuje. Žijí ve velmi pochmurných poměrech, zchátralých a přeplněných bytech. V průměru v jednom bytě žije dvanáct lidí.
K evropským volbám konaným v roce 2019 se dostavilo jen 137 ze 4 419 registrovaných voličů ze sídliště Luník IX, tedy 3,1 procenta. Stejně to vypadá i letos, kdy většina obyvatel sídliště Luník IX a ani ostatní chudí Romové z předměstí druhého největšího slovenského města Košice neplánují jít k volbám do Evropského parlamentu.
To přesto, že místní lidé přiznávají, že se za poslední roky přeci jen něco zlepšilo díky novému starostovi, který pochází z romské komunity, a neziskovým organizacím. Odpadky, které se hromadily před panelovými domy a sahaly téměř až do prvního patra, se odvezly, někde je vystřídala dokonce dětská hřiště.
Obyvatelé si pochvalují, že díky instalaci veřejného osvětlení a kamer je sídliště bezpečnější. Ještě nedávno taxíky na Luník IX odmítaly vůbec zajíždět. Nyní si několik lidí z komunity zařídilo i licenci a využívají sdílenou aplikaci Bolt.
Romové ve slovenském parlamentu
I přes nedávné a postupné změny, kdy se do slovenského parlamentu dostalo šest romských poslanců, většina kandidátů romské oblasti ale nenavštěvuje. A když už jsou v kampaních Romové zmíněni, pak často v negativních souvislostech, píše Politico.
V roce 2019 ministerský předseda Robert Fico, tehdy v opozici, veřejně obhajoval Milana Mazurka, pravicového poslance, který byl obviněný za rasistické poznámky ohledně Romů.
„Mazurek jen řekl to, co si myslí celý národ,“ uvedl Fico na Facebooku a dodal: „Měli bychom se bát říci, že část Romů zneužívá sociální systém?“
Romové, cizinci a děti jsou nejčastějšími klienty potravinových bank
Avšak sliby, které slovenští politici dávají Romům před volbami, zůstávají stále nenaplněny.
„Před volbami usilují o hlasy Romů,“ říká 40letý stavební dělník Matúš Pohlok a i on stejně jako premiér Fico dodává: „Po zvolení však na romskou menšinu zapomenou.“
Před vchodem do starostovy rezidence v Luníku IX pak pokuřuje třiapadesátiletý Julius Gazi. Ten raději neříká nic…
Slovensko jako vzdálená galaxie?
Politico konstatuje, že slovenští politici ignorují romskou komunitu, jejíž podíl na celkové populaci země dosahuje deseti procent. Odvolává se na studii z roku 2020 vypracovanou Evropským parlamentem. A ta uvádí:
- Polovina Romů je na Slovensku nezaměstnaných, to je vyšší nezaměstnanost než u běžné populace. Romové se cítí diskriminovaní a trpí nevzdělaností. Žijí v izolaci od městských center a navštěvují zvláštní školy.
Výsledek je, že 87 procent slovenských Romů žije pod hranicí bídy. To je sedmkrát vyšší poměr než v celé populaci, uvádí unijní data z roku 2016.
[Obyvatelé Luníku IX loni v zimě / Foto: Luník IX, Košice]
Loni v dubnu povolala Evropská komise [EK] slovenské úřady dokonce k soudu kvůli segregaci Romů ve vzdělávacím procesu. 65 procent romských žáků ve věku šest až 15 let navštěvuje školy, kde je většina romských žáků. Diskriminace se týká každého aspektu jejich života, upozornila tehdy EK.
Rozvoji ve čtvrti Luník IX ale paradoxně zabraňují i samotná evropská pravidla. V ohrožení je tak několik již schválených projektů financovaných z evropských zdrojů. Například v době pandemie covidu získalo sídliště Luník IX z Bruselu 2,4 milionu euro [cca 61 mil. Kč] na výstavbu bytů. Jelikož ale platí povinnost spoluúčasti na financování projektů a náklady na tuto výstavbu za dobu covidu narostly, peníze na projekt nestačí a kontrakt byl zrušený.
demagogické lži autora nelze slušně komentovat
No no to s nimi není bohužel jednoduché.U nás z nich děláme vzdělance a místo serioznosti se všude,kde vlezli objevují jen lži a podvody.Stačí se podívat na jména a úřady,kde působí a jaké doklady vydávají.A hlavně se to začíná objevovat u zaměstnanosti ve státním.A k tomu ty neziskovky,které vykazují údajnou činnost a spotřebují prachy na začleňování,ale nakonec kasa je prázdná a ghetta se rozšiřují.Je hezké,že už nenavštěvují zvláštní školy,ale za chvíli budou úřady pro žvláštní klienty.
Je to sice hezké, ale pořád nějak nechápu jak oni diskriminovaní a utlačovaní spoluobčané kteří nikdy nepracovali bydlí na náklady státu v bytech z majetku (státu) obcí, ti jim platí náklady na bydlení. Dávky poberou v plné výši ale své náklady z dávky na bydlení neplatí a mohou si doma svítit mobilem.
Je to poněkud zvláštní a to nejen na Luníku IX
Diskriminace naruby existuje už několik desítek let jak v Evropě tak v USA. Copak to nikdo z “politiků” nechce vidět ? Nebo je to účel zločinných mafií, které se dávno vloudily i k pol. moci ? Ziskovky, různé dovážející sekty … ekonom. vyžírek, kdo to vše platí ? S takovou přijde nový spasitel Áda a vyčistí to i s těmi, kteří jen ku svému prospěchu toto sw… zavinili. I když dnes vše řídí z vil v Karibiku
Ono to máte tak.Za té některými nenáviděnými,totality se muselo makat.Byla pracovní povinnost.Tak že i ti romové pracovali.Sice na místech kde ta práce byla z pravidla nekvalifikována ale přes to byli pracovně činní.To se po listopadu rázem změnilo.Skrátka,noví majitelé ekonomiky v Československu a po rozdělení se zbavovali nekvalifikovaných pracovních sil.Zprvu to byli právě romové.Pak ti ostatní.Pracoval jsem na kotelně jako předák v jednom Severomoravském podniku.Na zauhlování krom buldozeristy byli romové.Měli vzornou pracovní morálku.Mnozí si na Slovensku,odkud dojížděli postavili slušné domky.Mnozí ve Frýdku Místku měli hezké byty.Po listopadu se vše změnilo.Tím že se zrušila pracovní povinnost tím se z romu udělal sociální případ.Ti,kteří za minulého režimu pracovali tak jejich děti viděly že rodiče pracovali.Ale ty generace které se narodily už po listopadu mají tak zváný syntrom sociálně vyloučených lidí.Tedy,jsou závislí na sociálních podporách.V rámci antirasistické politiky naších polistopadových vlád se romum umožnilo brát sociální podpory.Evropská unie též straní a prosazuje antirasistickou podporu romské populaci.Tedy němá nic proti tomu že romové berou,mnohdy nadstandartní sociální příspěvky.Tím to jsou zvýhodnění vůči ostatním nezaměstnaným.Je to vidět na sociálních odborech na úřadech práce.Prostě v rámci antirasistické politiky je romum v tom že nepracují tolerována tato skutečnost.Jistě,je minimum romu,kteří jsou vzdělaní a užívají si toho luxusu že mohou být užitečni a mohou si vytvářet vysokou životní úroven’Lunik 9 a Chánov jsou lokality kdy na romy se tato společnost na Slovensku a v Čechách vykašlala.Dnes to jsou vyloučené lokality.Bují tam beznaděj a bezradnost.Bohužel i kriminalita.Jistě,volby.Jen že každý jím naslibuje hory doly a časem po volbách se na vše zapomene.Jeden poslanec za hlasy od romum na Slovensku slíbil každému 500 eur.Skutek utek.Dodnes je nemají.No a u nás?Je to stejné jak na Slovensku.Jen ty osady nemáme.Ale máme zdevastované byty které se na náklady státu musí bourat.Pak dochází k dominovému efektu,kdy ti,kteří ty byty zdevastují dostanou další a dominový efekt pokračuje.Bohužel,taková je pravda.Co se mně týče,proti romum nemám nic.Za minulého režimu pracovali.Tvořili svým způsobem hodnoty.Jen že po tom listopadu?To bych se zase opakoval.To jsem chtěl napsat.
Vinou vény láhev a jemu podobných ze smečky77 se tak stalo. Tito “disidenti” zneužívali každý režim a dnes si ti nejhorší vyřvali nezasloužené důchody. To samé se stalo u velmi přizpůsobivé menšiny nikdy nepracujících. Klaus st. s námořníkem Vodičkou řekli, ” to stát neuživí pár stovek takových …”, to když nás bylo 15 milionů. Dnes je to při 10 milionech obyvatel 250 000, plus k nim ekonomičtí nájezdníci, asi milion vyž… včetně ze západní UA, kde o osobních bojůvkách alzáka ví jen z tv.