Zajištění živnostníků při nemoci a úrazu selhává. Může za to stát

3506
zajisteni_zivnostniku
Foto: Pixabay.com

Na zajištění OSVČ při nemoci a úrazu stát zapomíná. Zatímco zaměstnanci si nemocenské platí povinně a plní se jim od 1. dne neschopnosti, OSVČ ho platí dobrovolně. Ale plnění z něj dostanou až 15. den a jen, pokud ho platí tři měsíce.

Se zhoubným nádorem nebo po onkologické léčbě v Česku žije kolem 600 tisíc lidí, ročně u nás lékaři rakovinu potvrdí u 90 tisíc pacientů. A každým rokem těchto pacientů přibývá. Rakovina se navíc objevuje u stále mladších ročníků. A jako problém se tady ukazuje, že mladí lidé se proti takové nemoci nezajišťují. Proč? Protože s ní nepočítají. Na což doplácí hlavně lidé pracující takzvaně „na sebe“, tedy živnostníci. A svůj díl na tom nese i stát.

„Pokud se jedná o zaměstnance, nastupuje do neschopnosti. Velký problém vidíme u OSVČ, které si neplatí nemocenskou a pak zůstanou zcela bez prostředků a občas i zadlužení,“ říká k finančnímu zajištění lidí, kteří se léčí s rakovinou, Michaela Tůmová z pacientské organizace Hlas onkologických pacientů.

A přidává i příklad z praxe, kdy se dvaačtyřicetiletá rozvedená žena se dvěma dětmi dozví, že má rakovinu prsu. Což dnes není nic výjimečného i u žen mladších 40 let. Tato žena má kadeřnictví, je živnostnice, a splácí půjčku na vybavení svého salonu. Nemocenské pojištění si ale neplatí, protože s vážnou nemocí nepočítala. A potřebuje každou korunu. Nyní má ale problém. Její léčba potrvá několik měsíců. A mladá žena se dvěma dětmi a půjčkou tak zůstává téměř ze dne na den bez příjmu, s výjimkou výživného od otce jejích dětí. V obdobné situaci se samozřejmě může ocitnout i otec samoživitel.

Nemocenské pojištění od státu živnostníky neláká

Nabízí se tak otázka, proč si mladá živnostnice neplatila dobrovolné nemocenské pojištění. A odpovědi nejen od ní, ale i od jiných živnostníků bývají stejné. Protože je dobrovolné a s vážnou nemocí, jako je rakovina, lidé ve svých 40-50 letech prostě nepočítají, nepřipouštějí si ji. A je tu i další důvod, proč si tato skupina lidí neplatí nemocenské pojištění.

„Dávku kvůli pracovní neschopnosti mi sociální správa vyplatí až od 15. dne neschopnosti, a při nyní minimálním odvodu 216 korun měsíčně dostanu 143 korun na den neschopnosti,“ říká k důvodům, proč nevyužívá nemocenské pojištění, 38letý Jaroslav, který se živí jako topenář a instalatér.

Zhruba od druhého měsíce nemoci by pak při měsíčním nemocenském pojištění ve výši 216 korun dostal dávku 157 korun a od jednašedesátého dne pracovní neschopnosti 171 korun.

„I při nemoci ale musíte platit zdravotní a sociální pojištění, nájemné, pojištění majetku, ale i hypotéku, děti a něco i jíst,“ poukazuje na nerovnost a nepoměr nemocenského pojištění mladý řemeslník.

Na zdravotním pojištění letos odvedou víc zaměstnanci, OSVČ i stát

Zmiňuje i to, že od letoška jemu i všem živnostníkům vláda v konsolidačním balíčku navýšila odvody na sociální pojištění o pět procent. A příští i přespříští rok se vyměřovací základ pro tento odvod zvedne rovněž vždy o dalších pět procent, dokud v roce 2026 nedosáhne 40 procent průměrné mzdy. Zároveň budou osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ] platit pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně.

„Pojistné plnění při pracovní neschopnosti už od prvního dne nemoci nebo úrazu, jako je to u zaměstnanců, už vláda ale nenarovnává,“ upozorňuje řemeslník.

Dodává, že mu kvůli rostoucím nárokům ze strany státu na živnostníky zbývá stále méně peněz, které si může odložit stranou jako finanční rezervu. Právě třeba na dobu pracovní neschopnosti nebo na stáří.

Zajištění živnostníků a tříměsíční karence

V neprospěch živnostníků u nemocenského pojištění a případného čerpání dávky z něj hovoří i nastavená pravidla pro její přiznání. K tomu, aby nemocenskou dávku živnostníkovi při pracovní neschopnosti sociální správa přiznala, si musí nemocenské pojištění platit nepřetržitě alespoň tři měsíce. V opačném případě mu dávku úřad nevyplatí.

A nepřizná mu ji ani poté, kdy tuto dobu splní, i když onemocněl až po přihlášení se k nemocenskému pojištění. Pro lepší představu situaci ilustrujme na následujícím příkladu. Živnostník ukončil činnost a s ní i nemocenské pojištění k 31.12. K 5.2. živnost obnovuje s platností od 1.2. a od 5.2. se přihlašuje k nemocenskému pojištění.

Nárok na ošetřovné snad brzy získají i živnostníci a dohodáři

Jenže 7. února se stává kvůli nemoci práce neschopným. Nárok na nemocenskou dávku mu ale nevzniká ani 15. den neschopnosti, protože nesplňuje tříměsíční účast na nemocenském pojištění. A je tu další problém. Nemocenskou dávku mu sociální správa nepřizná ani od 6.5., tedy po třech měsících, jelikož jde o nemoc či úraz, ke kterému došlo dříve než za tři měsíce od přihlášení se k pojištění. Srozumitelněji řečeno, na nemocenskou dávku má živnostník nárok až po třech měsících platby pojištění, kdy se ale nedostal do pracovní neschopnosti.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here