Od roku 1995 vyplatil stát politickým stranám 17 miliard korun

535
stranam
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš předává výhercům soutěže takzvané „zlé fialové mimoně“. Možná, kdyby jeho hnutí ANO nechodily ročně stovky milionů na činnost ze státního rozpočtu, nákup zlých fialových mimoňů pro své voliče by si rozmyslel. Anebo by je zaplatil ze svého, měl-li by pocit, že jsou nutní. / Foto: ANO

Loni dostalo nejsilnější tuzemské politické hnutí ANO ze státního rozpočtu 140 030 000 korun. Předloni to bylo 139 663 334 korun a o rok dříve 290 244 000 korun. Hnutí ANO tak stát za poslední tři roky vyplatil přes půl miliardy korun.

Přesná suma, kterou ANO vyinkasovalo na příspěvcích pro politické strany a hnutí, činí 569 937 334 korun. Avšak hnutí ANO nečerpá ze státního rozpočtu peníze samo. Podívejme se na ODS, která loni ze státního rozpočtu dostala 90 071 666 korun, předloni 87 184 166 korun a o rok dříve 167 815 052 korun. Celkem tedy za poslední tři roky dostala ODS na svou činnost od daňových poplatníků přes 340 milionů korun [345 070 884 Kč].

A jsou tu i další politické strany. Třeba SOCDEM, někdejší sociální demokracie, která v posledních volbách neprošla do Sněmovny. Ta loni ze státního rozpočtu vyinkasovala na činnost 20 955 000 korun. A taková Přísaha – občanské hnutí si odneslo 9 400 000 korun. Přičemž další peníze přijdou už příští rok.

Každý rok stát vyplatí politickým stranám a hnutím na jejich podporu v průměru přes půl miliardy korun. A jsou roky, kdy je to i více než miliarda korun. Od roku 1995 do letoška vyšla tato podpora státní rozpočet, jak pro FinTag uvedl Ondřej Macura z Ministerstva financí ČR [MF ČR], na bezmála 17 miliard korun. Přesně pak na částku 16 888 347 859 korun [viz tabulka níže, pozn. red.].

Příspěvky politickým stranám a hnutím >

I když podíl výdajů z rozpočtu na činnost politických stran a hnutí představoval například loni podle MF ČR „jen“ 0,025 procenta, vtírá se otázka, proč jim mají na jejich aktivity plátci daní vůbec přispívat stovky milionů korun ročně na činnost.

Názor: Seberme politickým stranám a hnutím naše peníze. Prospějeme jim

Anebo případně, proč v takové výši. Zvlášť v situaci, kdy mnohé politické strany a hnutí v Česku mají nižší tisíce registrovaných členů. Více v textu: Seberme politickým stranám a hnutím naše peníze. Prospějeme jim.

Stát a jeho příspěvky politickým stranám v praxi

Avšak pokračujme. Loni vyinkasovalo hnutí ANO automaticky státní příspěvek ve výši 10 milionů korun, stejně jako předloni a stejně jako ho obdrží i v letošním roce. Ale jen tím to loni neakončilo, jsou tu i následující položky:

  • Příspěvek na mandáty poslanců: 64,8 milionu korun
  • Příspěvek na mandáty senátorů: 4,5 milionu korun
  • Příspěvek na mandáty členů zastupitelstev krajů: 44,5 milionu korun
  • Příspěvek na mandáty členů zast. hl. m. Prahy: 3,5 milionu korun

Dalších 127 300 000 korun ANO získalo z příspěvku na činnost pro rok 2023. Příspěvek na podporu činnosti politického institutu za rok 2023 si ze státního rozpočtu vyžádal 12 730 000 korun. Celkem to dělá nárok hnutí ANO na výplatu 267 330 127 korun za rok. Kolik členů hnutí ANO přesně má, není známo, ale za takový roční příjem by se jistě nemusela stydět žádná firma ve svěřenském fondu Andreje Babiše, předsedy hnutí ANO.

V ANO maká asi jen Babiš. Hnutí samo o sobě je tragédie

Hnutí ANO zdaleka nebere peníze ze státního rozpočtu samo. Tak třeba Česká pirátská strana loni na stálém příspěvku vyinkasovala 5 691 421 korun. Příspěvek na její čtyři poslance ve Sněmovně letos činil 3,6 milionu korun. Příspěvek na senátory 1,8 milionu korun. A dalších 24 750 000 korun dostala strana na příspěvku na mandáty členů zastupitelstev krajů. Příspěvek na mandáty jejích členů v zast. hl. m. Prahy státní rozpočet vyšel na 3 250 000 korun. A 39 091 421 korun dostali Bartošovi Piráti, kteří čítají 1 181 členů, na činnost pro letošní rok. Dále jim přišlo už „jen“ 3,9 milionu korun na podporu činnosti politického institutu. Celkem jde o částku přesahující 80 milionů korun na rok.

Co říká zákon o financování politických stran

Financování politických stran a hnutí v Česku stanovuje zákon č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Ten říká, že strany a hnutí mají, za podmínek stanovených tímto zákonem, nárok na tyto státní příspěvky:

  • Příspěvek na činnost, skládá se ze stálého příspěvku a příspěvku na mandát.
  • Příspěvek na podporu činnosti politického institutu / 10 % z přísp. na činnost.

Nárok na stálý příspěvek pak vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně tři procenta hlasů.

  • Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 korun. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasu [nad 3 %] obdrží strana a hnutí ročně 200 000 korun. 

Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl ve volbách zvolen alespoň jeden poslanec, senátor, člen zastupitelstva. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 korun a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 korun.

Státní příspěvky pro politické strany a hnutí od roku 1995 do roku 2023 v Kč

[Zdroj: MF ČR]

Jmenované příspěvky pak stranám a hnutím vyplácí Ministerstvo financí ČR na žádost strany či hnutí po celé volební období každoročně ve čtyřech čtvrtletních splátkách zpětně. Celkové výdaje státního rozpočtu na politické strany a hnutí dosáhly od roku 1995 téměř 17 miliard korun.

Daniel Tácha

1 komentář

  1. To že strany berou stovku za každý hlas pro ně, je absurdní odporná věc, která dovoluje žít kdejakým politickým lůzrům a lidským zkrachonvancům. Příspěvek státu by měl být maximálně několik tisíc na volební kampaň. Dál by strany neměly od státu dostávat nic.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here