Tlumočnici Aj Čchingovou probudil uprostřed noci hlasitý křik protestujících lidí. Pracovnice čínské těžební společnosti viděla hořící pneumatiky blokující vjezd na staveniště. K události došlo v severní Argentině, kde Čína těží lithium.
Protesty lidí vyvolalo propuštění několika argentinských dělníků. A jde jen o jeden případ z mnoha, kdy došlo ke sporům mezi čínskými podnikateli a obyvateli zemí, kde čínské těžební společnosti podnikají. Čína je největším producentem surovin, které potřebuje zelená ekonomika. Avšak jejich získávání není zadarmo. Informuje o tom BBC v článku “Tensions grow as China ramps up global mining for gree tech“.
Podle něj to platí i v „lithiovém trojúhelníku“ rozprostírajícím se na území Argentiny, Bolívie a Chile, kde se nacházejí největší světové zásoby tohoto strategického kovu. Čína tam koupila doly před deseti lety. Nyní v regionu podle BBC ovládá 33 procent objemu tamní těžby.
„Čínští manažeři považují zdejší dělníky za líné. Naopak zdejší dělníci hodně spolupracují s odbory a myslí si, že jsme je sem přijeli vykořisťovat,“ říká Aj Čchingová.
Původně měla za to, že bude mít jako tlumočnice se znalostí španělštiny pohodovou, zajímavou a dobře placenou práci. Realita je však docela jiná. Čínské společnosti posilují v regionu svůj vliv a spolu s ním rostou protesty místních. A ani Aj Čchingová se s Argentinci mimo práci moc nestýká. Přátelí se s čínskými dělníky a stýká se jen s ostatními Číňany. Vzdálenost tisíce mil od domova je sbližuje. A takových dělníků jsou desítky tisíc.
V Demokratické republice Kongo
V oblasti Lubumbashi na jihu Demokratické republiky Kongo žije Christophe Kabwita. Ten vede odpor proti dolu na kobalt, Ruashi, který od roku 2011 vlastní čínská skupina Ťin-čchuan.
„Otevřená důlní jáma je jen 500 metrů od mého domu a domů mých sousedů. Třikrát týdně zazní varovné sirény a následně výbuch. Ať je horko, prší nebo zuří vichřice, musíme opustit své domy a ukrýt se v krytech,“ stěžuje si.
„To se týká každého, starých, nemocných, žen i dětí, všichni jsou ohroženi,“ říká.
V roce 2017 v místě pak zahynula 17letá Katty Kabazová, kterou zasáhl letící kámen. Akorát šla domů ze školy. Další kameny pobořily přilehlá stavení. Nic se však nestalo. Mluvčí dolu, Elisa Kalasová, sdělila, že se dívka nacházela v místech, kde být neměla.
„A také jsme již zavedli novou technologii odpalu a kameny již nikoho neohrožují,“ řekla.
Server BBC však zjistil, že nebezpečí hrozí nadále. Kalasová mu navíc potvrdila, že jen v letech 2006 až 2012 její společnost odškodnila 300 rodin žijících poblíž dolu. Problémy jsou podle BBC ale i na straně čínských dělníků.
V Kongu v dole na kobalt pracuje i čínský dělník Wang Gang. V zemi je už deset let. Žije v ubikaci firmy, stravuje se v kantýně, pracuje 10 hodin denně sedm dní v týdnu a jednou za měsíc má čtyři dny volna. Je ochoten žít daleko od rodiny, protože si tam vydělá mnohem víc než ve své vlasti. S místními horníky se dorozumívá směsí francouzštiny, swahilštiny a angličtiny.
„Moc toho nenamluvíme, když tak jen o pracovních záležitostech,“ říká.
Kdo ovládá trh se strategickými surovinami
BBC Global China Unit identifikovala na celém světě minimálně 62 těžebních projektů, v nichž drží podíl Číňané. Těží buď lithium, nebo další ze tří strategických surovin nutných pro zelenou ekonomiku – kobalt, nikl a mangan. Ty se používají při výrobě solárních panelů, které jsou dnes v Číně průmyslovou prioritou číslo jedna. Některé z těchto důlních projektů patří k největším na světě.
Čína je už dlouho lídrem v rafinaci lithia a kobaltu. Na jejich celosvětových dodávkách se v roce 2022 podílela 72 procenty, respektive 68 procenty. Velká kapacita jejích rafinérií pomohla Číně dosáhnout úspěchu, kdy v roce 2023 vyrobila více než polovinu všech elektroautomobilů prodaných na celém světě. Také disponuje 60 procenty globální produkce větrných turbín. A drží 80 procent obchodu se solárními panely.
Problémy ale vyvstávají v zemích, kde Čína těží strategické suroviny. Nevládní organizace The Business and Human Rights Resource Center loni publikovala seznam 102 námitek vůči čínským těžebním společnostem za roky 2021 až 2022. Ty se týkají porušování práv místních dělníků až po škody na životním prostředí a špatné pracovní podmínky [Čína je aktivní i na Balkáně, viz podcast níže].
Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta
Před rokem sdružení čínských dolů vytvořilo mechanismus na řešení stížností proti čínským důlním projektům. Samotné společnosti totiž nejsou schopny, jak po kulturní, tak lingvistické stránce, jednat s lokálními komunitami.
„Ale moc to nefunguje. Rozhodující je touha čínských společností po zisku,“ říká ředitel programu pro Asii britského think tanku Ember Aditya Lolla.
A nejen čínských společností, jak dodává: „Jde o velkou geopolitickou hru o ovládnutí důležitého trhu.“
Čína těží klíčové suroviny, protože je prodává
I když mnohé země oficiálně odmítají závislost na Číně v oblasti důležitých suroviny, většina z nich se bez nich neobejde. Podle BBC jde o zřejmý důsledek politiky nízkoemisní ekonomiky. Protože je to právě zelená ekonomika, která si žádá těžbu strategických surovin. A ty mnohé vyspělé země netěží a ani se k tomu nemají.
A situace se jen tak nezlepší. Tlak na prosazování bezemisní ekonomiky je neúprosný. Například Spojené národy uvádějí, že pokud bude chtít vyspělý svět do roku 2050 dosáhnout nulové hodnoty produkce skleníkových plynů, těžba k tomu potřebných strategických surovin musí jen do roku 2040 stoupnout šestkrát.
I když země jako Spojené státy, Velká Británie a země EU uvádí, že se zbavují závislosti na dodávkách z Číny, praxe bývá jiná. Naopak mnohdy zůstávají dál závislé na dodávkách z Číny. A zdaleka nejde jen o ekologicky neúnosnou těžbu surovin, ale i produkci, se kterou si vyspělé země nechtějí špinit ruce. Třeba produkce nitrocelulózy, která se vyrábí z bavlněných vláken, a využívá se k výrobě střelného prachu, je toho jasným důkazem.
Michal Achremenko
Kdo určuje která zem je vyspělá ? Zase jen ti velmi správní demokraté- kapitalisté – grýndýlisti apod. sebestředná lůza. Nové NSDAP v EU-EK je na vzestupu, absolventi Institutu Aspen, tj. školící stř. pro členy NSDAP IV. říše jsou i v České hrůzovládě, včetně egoisty teologa z brněnské mafie.
aaa kámen z čínského lomu už zde někomu spadl na hlavu.
Tak tomu říkám tedy reakce na úrovni. Reagovat jen na nadpis dlouhého článku, který jste zřejmě ani nečetl.
Tam je jasně patrné, že problém je úplně někde jinde, než v tom kdo je a kdo není vyspělý stát. Čína se evidentně neštítí drancovat suroviny po celem světě, tak jak to dříve dělal západ, který nyní přešel na způsob s vyšší ohleduplnosti a snaží si umýt ruce nad minulostí, jenže se stává naopak závislí na Číně, která se zase neštítí jít přes mrtvoly (co komunismus obecně se nikdy neštítil). Problém je v tom, že z toho není cesta ven.
Čína je závislá na západě dodáváním surovin a výrobků a západ zase na dodávkách.
Jediná cesta je, ale celkem nereálná a to, aby si západ začal těžit daně suroviny sám, ale to mu nedovolí místní lidé, kteří si již zvykli na “lepší” život a nevidí potřebu to měnit, však ono vše funguje a není nikde problém.
Agresor USA i totalitní EU si s Čínou v drancování … v jiných územích nemají co vyčítat, tak o co vám jde ?
Tak proč jste neuhnul ? Nemusel jste dnes koktat