Pojďme si věřit v té komunikaci, říká prorektor VŠE Hnát

114
pavel_hnat
doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D. / Roto: Redakce FinTag

„Komunikace v byznysu už není jen o prodejích, ale o zákazníkovi. A zákazníkem může být i stát. A i s ním se domlouvejme přímo. Ne přes lobbisty a peníze pro média,“ říká v debatě Alter Eko prorektor Vysoké školy ekonomické Pavel Hnát.

Debata Pavla Hnáta se zakladatelem platformy Alter Eko Romanem Chlupatým vznikla jako příprava na 6. ekonomické fórum „Kostelec“ na Novém zámku rodu Kinských v Kostelci nad Orlicí, jehož je FinTag mediálním partnerem. Tématem fóra bude evropský průmysl.

„Konce průmyslu v Evropě se nebojím,“ říká Pavel Hnát v debatě [nezkrácená verze debaty, která zahrnuje i téma evropského autoprůmyslu je zde, pozn. red.] s Romanem Chlupatým, ale i dodává: „Celkovou transformaci nejen průmyslu, ale celé evropské společnosti samozřejmě vnímám.“

Podle něj debaty o konci evropského průmyslu nejsou oprávněné. Evropa patří stále k nejvzdělanějším a nejbezpečnějším kontinentům.

„Nepropadejme panice, ten svět je tak nějak stejný. Jasné, bylo krásné žít tu dobu globální liberalizace, kdy jsme měli pocit, že všechno lze dovést a vyrobit. Avšak, že by se v tom novém světě měla Evropa ztratit, tak toho se nebojím,“ říká.

Zároveň dodává, že to neznamená „usnout na vavřínech“. Naopak Evropa by měla identifikovat problémy, a ty hlavně řešit. Za problém rozhodně nepovažuje Green Deal.

„Green Deal je takovým investičním plánem. Byť tady v té zemi je pro určité generace téměř sprosté slovo, ale i byznys přece plánuje,“ vysvětluje a upřesňuje: „Těch cest, kterými to nejde, na to jsme experti, tak pojďme hledat cesty, kterými to jde. Ale říkat tohle nejde, tohle je špatně, to nikam nevede. My jsme Evropa.“

Inovace a Evropa

Pavel Hnát dále upozorňuje, že do ekonomiky dávno nevstupuje pouze politika, ale významně ji ovlivňují technologie. A pokud je Evropa nyní z mnoha důvodů závislá na dovozech strategických surovin například z Číny či Ruska, musí využít technologie, aby se této závislosti zbavila.

„To znamená, že zainvestuje hledání způsobů, jak se bez těch klíčových surovin obejde,“ vysvětluje.

Vznikla nám tu technologická ekonomika, říká John O’Toole

Zároveň upozorňuje na to, že politici musejí poslouchat názory lidí z byznysu. K tomu je podle něj velice dobrý důvod. A tím je to, že byznys dobře ví, co funguje, nebo nefunguje jako první. Má k tomu velice dobrý nástroj, jímž je zisk. A pokud možno dlouhodobý zisk.

„Stát by tedy měl byznysu velmi výrazně naslouchat. Zároveň by také měl měřit a zjišťovat důsledky svých rozhodnutí. […] My jsme třeba tady utráceli z evropských fondů, ale nikdy jsme si pořádně neřekli, proč. A co to vlastně přinese,“ říká.

Pavel Hnát: Globalizace a deglobalizace

Podle Pavla Hnáta je globalizace dobrá. Debaty o deglobalizaci nevnímá nijak ostře. Na druhé straně ale potvrzuje, že globalizaci škodí války a zavřené hranice. Také říká, že války a zavřené hranice si přeje jen málokdo. A Evropa, která staví na levných dovozech, by tak podle něj měla být první, kdo se postaví válkám a zavřeným hranicím.

„Asi jsme nechtěli vidět, že Čína nebo Rusko nebudou chtít mluvit o tom, jak ta globalizace bude vypadat, že budou chtít uplatňovat svoje zájmy. Že jim postačí, když je vezmeme do hry,“ říká pak v této souvislosti.

Z Asie za čas mohou lidé jezdit do EU jako do skanzenu

Evropa to podle jeho názoru musí vzít na vědomí. Globalizace tak, jak jsme ji znali, tedy skončí. To znamená ta globalizace, z níž nejvíce těžily právě západní ekonomiky. Tu „novou globalizaci“ pak podle něj nastaví nová globální centra moci. A v zájmu Evropy je, aby se stala jejich plnohodnotnou součástí.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here