Lepší výběr daní se nekoná. Objem nedoplatků stoupl na 110,4 mld. Kč

1753
nedoplatku
Foto: Pixabay.com

Objem daňových nedoplatků loni vzrostl meziročně o 3,7 miliardy na 110,4 miliardy korun. Je to obdobná částka jako za rok 2018 a asi o dvě miliardy víc než v covidovém roce 2020. Uvedla to vláda v návrhu státního závěrečného účtu.

Nejvyšší objem nedoplatků evidovala Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Té plátci dlužili 61,5 miliardy korun. Druhý nejvyšší objem nedoplatků pak úřady evidovaly na dani z přidané hodnoty [DPH]. Ten činil 39,4 miliardy korun. Celníci evidovali daňové nedoplatky za 9,5 miliardy korun.

K daňovým nedoplatkům se loni vyjádřil i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] Miloslav Kala ve stanovisku k závěrečnému účtu za rok 2022.

„V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní – celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun,” uvedl tehdy.

Miloslav Kala: IT je dnes to samé, co byly dříve dálnice

Podle prezidenta NKÚ se nabízí i boj s daňovými úniky především u daně z přidané hodnoty nebo úprava daňového systému.

Kdo a kolik komu dluží

Zaměstnavatelé dlužili ČSSZ téměř 34 miliard korun a podnikatelé dlužili zhruba 28 miliard korun. Za nárůstem nedoplatků o 2,8 miliardy korun stojí podle dokumentu meziroční navýšení pohledávek u neodhlášených osob samostatně výdělečně činných. To pramení ze zhoršené ekonomické situaci a nárůstu cen energií. Tento trend přitom pokračuje i letos.

„Od začátku letošního roku pozorujeme zvýšené počty podnikatelských bankrotů. Zatímco loni zbankrotovalo průměrně 415 podnikatelů měsíčně, letošní průměr dosahuje 470, tedy o 13 procent více. Zároveň zde oproti loňsku pozorujeme vyšší počet insolvenčních návrhů, takže lze očekávat růst počtu bankrotů i v následujících měsících,” řekla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

U odhlášených plátců naopak objem pohledávek klesl. To hlavně kvůli akci známé jako Milostivé léto III. Ta se kromě jiného vztahovala na neuhrazené pojistné splatné před říjnem 2022.

Do Milostivého léta ČSSZ se až 3x častěji zapojují živnostníci

Vláda ve státním závěrečném účtu podotýká, že vývoj objemu nedoplatků na sociálním pojistném ovlivňují hlavně pohledávky za velkými dlužníky. Velká část z nich je přitom v konkurzním nebo insolvenčním řízení. Územní správy sociálního zabezpečení jsou za této situace závislé na výsledcích těchto řízení, uvádí vláda.

Druhý nejvyšší objem daňových nedoplatků vykázala Finanční správa ČR. Jejich objem ke konci roku však meziročně klesl o 2,1 miliardy na 39,4 miliardy korun. Nejvyšší objem nedoplatků, 24,3 miliardy korun, připadal na daň z přidané hodnoty. Státní rozpočet na ní loni vybral přes 365 miliard korun. Daňové nedoplatky firem představovaly 7,7 miliardy korun. U daně z příjmů podnikatelů z daňového přiznání, bez paušální daně, evidovaly úřady nedoplatky za téměř 2,9 miliardy korun.

Windfall tax a daň z nemovitostí

Na dani z nemovitosti dlužili vlastníci 325 milionů korun. Letos daň z nemovitých věcí podle údajů Finanční správy ČR navíc stoupla v průměru o 80 procent. Skokové navýšení přinesl takzvaný konsolidační balíček vlády Petra Fialy [ODS]. V některých obcích a městech se tato daň z majetku ale zvyšuje dokonce o více než sto procent. To tehdy, když koeficient stoupl nejen z rozhodnutí vlády, ale k tomu i z rozhodnutí místních zastupitelstev.

Lidé i firmy dostávají předpisy k dani z nemovitosti. Zvýšení je enormní

Finanční správa evidovala také nedoplatky za 299 milionů korun na dani z neočekávaných zisků. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Loni její poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Daňové přiznání za loňský rok k této dani podají až letos.

„Celkový výběr této daně do veřejných rozpočtů měl podle plánu činit 85 miliard korun. Avšak stát vybral jen 39,1 miliardy korun,“ stojí v závěrečném účtu.

Spořitelna, největší banka v ČR, neodvedla na windfall tax ani korunu

Dalších 321 milionů korun dlužili poplatníci na dani silniční. To přesto, že od ledna 2023 se neplatí silniční daň za užívání osobních automobilů, autobusů a nákladních aut [do 12 tun] za účelem podnikání.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here