Statistiky amerických spotřebitelských cen prozatím neukazují na výrazný nárůst z důvodu dovozních cel. Naopak květnový cenový vývoj byl v USA utlumený. V souhrnu spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly pouze o 0,1 procenta.
V meziročním vyjádření celková inflace zrychlila z 2,3 procenta na 2,4 procenta a jádrová zůstala beze změny na úrovni 2,8 procenta.
„Ke zpomalení došlo i v případě meziměsíční jádrové inflace, a to z dubnových +0,2 procenta na +0,1 procenta v květnu,“ upřesňuje aktuální data analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Upozorňuje, že analytici očekávali růst o 0,3 procenta. A to právě z důvodu celních bariér, které zavádí americký prezident Donald Trump.
Cla podle NYT: Nezaměstnanost v Číně a prázdné regály v Americe
„Z meziměsíčního úhlu pohledu se podle nás překvapení koncentrovalo hlavně v oblasti zboží, jehož ceny po vyloučení potravin a energií meziměsíčně stagnovaly. Právě u této skupiny bylo přitom očekáváno, že by se zavedená cla mohla projevit nejvíce,“ uvádí analytik KB s tím, že rozptyl vývoje cen u zboží byl v květnu poměrně výrazný.
Což stěžuje úvahy o dopadech dovozních cel. Z hlediska inflace ale nejde jen o cla, ale také o kurz dolaru. Ten nyní v řádu několika měsíců oslabuje, což dál prodražuje dovoz zboží do USA. A například včera vůči společné evropské měně odepsal přibližně 0,4 až 0,5 procenta.
Vývoj kurzu eura vůči dolaru od konce loňského roku
[Zdroj: xStation5]
Pokud by se podle Gürtlera nenaplňovaly černé scénáře o silném růstu cen v USA v důsledku cel, znamenalo by to, že by americká centrální banka mohla snižovat sazby dříve. To na FEDu vymáhá i americký prezident. Na druhé straně by vytvářelo toto rozhodnutí další tlak na ještě slabší dolar.
Aktuální vývoj inflace ve Spojených státech podle analytiků celkově nahrává tomu, že FED ponechá úrokové sazby beze změny a nejspíš je sníží až v říjnu. Alespoň takový je současný tržní konsenzus.
Cla pomáhají americkému rozpočtu
Co se týče cel, přišla z USA i další významná zpráva. Rozpočtový deficit USA v květnu klesl o devět procent. Důvodem je právě vyšší výběr cel. Příjmy z nich do rozpočtu se v květnu zečtyřnásobily na rekordních 23 miliard dolarů [496 mld. Kč]. Což ve své zprávě potvrdilo i americké ministerstvo financí.
Schodek rozpočtu USA teď květnu činil 316 miliard dolarů [6,8 bil. Kč]. Příjmy z celního poplatků v aktuálním finančním roce, který začal v říjnu 2024, jsou meziročně vyšší téměř o 60 procent a dosáhly 86 miliard dolarů [1,85 bil. Kč]. Cla pomohla zvýšit rozpočtové příjmy za květen nad 371 miliard dolarů [cca 8 bil. Kč]. To je o 15 procent více než před rokem. Výdaje americké vlády v květnu přesáhly 687 miliard dolarů [cca 14,8 bil. Kč].
Trump nechce zpomalení ekonomiky. Tlačí FED do nižších úroků
Aktuálně jsou platná plošná americká desetiprocentní cla pro většinu zemí světa. Současně platí speciální cla na množství konkrétního zboží. Například na hliník a ocel činila sazba 25 procent, než ji Trump v červnu zdvojnásobil na 50 procent. Další cla Trump již dříve uvalil na dovoz z Číny, Mexika a Kanady. To zdůvodnil tím, že se do USA nadále dostává syntetický opioid fentanyl.
[Pozn. red.: Úroky z veřejného dluhu, které neustále rostou jako jedna z největších výdajových položek vlády, v květnu proti předchozímu roku klesly o desetinu na 92 miliard USD [cca 2 bil. Kč].
Jednání o clech s Čínou
O finální podobě cel s hlavními ekonomickými hráči Trump stále vyjednává. A tak například na finančních trzích rezonovala dohoda mezi USA a Čínou o vytyčení širších pravidel vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi.
„Podle posledních informací vyjednávací týmy obou zemí dosáhly tento týden v Londýně shody na rozšířené dohodě, která čeká na schválení oběma prezidenty. Výše cel pro vzájemný obchod by ovšem měla zůstat na snížených úrovních dohodnutých během jednání v Ženevě,“ uvádí Gürtler.
Spory navzdory tomu nadále pokračují, a to hlavně kolem čínských dodávek vzácných zemin a amerického vývozu technologií.
„Výsledkem londýnských jednání má být závazek Číny uspíšit dodávky prvků vzácných zemin, které jsou kritické z hlediska amerického – a obecně západního – automobilového či obranného průmyslu. Washington na oplátku zmírní své restrikce na vývoz pokročilých čipů a souvisejících technologií,“ doplňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle něj to tedy vypadá tak, že Západ čínské prvky vzácných zemin potřebuje opravdu naléhavě. Naléhavěji, než Trumpova administrativa předpokládala.
Všechna Trumpova cla platí
V politice amerických cel je důležité aktuální rozhodnutí federálního odvolacího soudu, které ponechává všechna Trumpova cla v platnosti. To přesto, že americký soud pro mezinárodní obchod koncem minulého měsíce rozhodl, že reciproční cla Trump zavedl v rozporu se zákonem. Podle něj je musí schválit Kongres. Odvolací soud nyní přezkoumává rozhodnutí nižší instance.
„Pro USA je to velké a důležité vítězství. Federální odvolací soud právě rozhodl, že USA mohou využívat cla ke své ochraně před jinými zeměmi,“ uvedl prezident Trump.
Výsledek je, že prozatím Trump může nadále uplatňovat svá cla na dovoz od většiny obchodních partnerů USA a také cla uvalená na Kanadu, Čínu a Mexiko.
Rozhodnutí soudu se totiž týká cel zavedených od ledna, která vycházejí ze Zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích [IEEPA]. To znamená zákona určeného k řešení neobvyklých a mimořádných hrozeb v době národní nouze. Soud se nezabýval některými odvětvovými cly, tedy cly, která Trump vydal na dovoz automobilů, oceli a hliníku s použitím jiného zákona.
–DNA–
K tomuto můj názor, jak ho šířím dlouhodobě. Sice je třeba s tou inflací být opatrný, protože je to zatím krátká doba, ale i tak jsem názoru, že se toho moc dít nebude. Je to totiž stále to stejné a následující:
Pokud vyskočí dramatická inflace, tak se z ekonomického hlediska jedná stále o to stejné. Je to jako vichřice vyrovnávající rozdíly tlaků v atmosféře. V případě inflace se jedná o vyrovnávání ekonomických nerovnovah. A základem všeho je ekonomika, protože inflace je ekonomický jev. Pokud tedy cla zabraňují demontáži ekonomické základny, to znamená výrobu hmotných statků, které daná ekonomika současně spotřebovává, a tím tedy buď zpomalí, nebo zabrzdí chudnutí obyvatel, tak cla automaticky neznamenají vytvoření ekonomické nerovnováhy, která by se projevila inflací. Samozřejmě cla jsou jako léky. Není to výživa. Pokud se přeženou, firmy se zabydlí za ochrannou bariérou cel a zvolní v inovacích. Postupně se tak stanou nekonkurenceschopné ve světovém měřítku. A pak by s chudnutím obyvatel už nešlo dělat vůbec nic. Takže je třeba pečlivé dávkování a současně odstranit příčiny demontáže a devastace americké ekonomiky. A tam bude nepřekonatelná potíž. Tou potíží je dolar jako pevná světová měna, kterou nelze z vůle USA devalvovat, a to ani v případě, že to americká ekonomika v daném okamžiku potřebuje jako sůl. Nemusí však jít o devalvaci přímou, může být i nepřímá, že svět nebude své měny podhodnocovat, buď různými dotacemi segmentů svých ekonomik, nebo různými sktrytými daněmi zatěžovat dovoz.
Mimochodem, nepřipomíná vám to diskuze, zda přijmout euro a vzdát se koruny? Pak bychom také měli pevnou stabilní měnu (myšleno euro měnu se svými stabilními parametry v prostoru celé EU ekonomiky), stejně jako má americká ekonomika svoji světovou měnu-dolar, na které visí celý svět a tím určuje její sílu. Je to jasné, USA, Řecko, Portugalsko a další, jsou, nebo byly ekonomiky, které se odpoutávají, nebo se už dříve se odpoutaly od skutečné parity své měny vůči světu. To píši jen pro budoucí situaci, až zase uslyšíte zvuk hlásných eurotrub, pějících píseň jen a jen o výhodách eura. Píseň o společné POLITICKÉ a ne zatím ekonomické měně. Sama o sobě společná měna špatná rozhodně není, ale není pro každého. A když ji každý nemá, tedy, kdyby ji mělo jen pár vybraných států EU, tak teprve pak má téměř samé výhody a skoro žádnou nevýhodu. Samozřejmě nejspíše dočasně, když by zůstalo jen u měny a nepokračovalo se. Jinými slovy, vše pramení z ekonomiky. To je schránka, kde je uložený klíče pro pochopení toho, co a proč se děje a jak to nejspíše dopadne.