Zaměstnavatelé zřejmě budou od ledna 2026 povinně přispívat na spoření na stáří pracovníkům ve třetí kategorii náročných profesí. Vládní návrh zákona dnes [13.6.] schválila Sněmovna. Změna je ale v půlročním posunu účinnosti zákona.
Hrozilo, že zákon začne platit už od letošního července. Původní novela tohoto zákona počítala s tím, že lidem v náročných profesích „přidá“ stát, to skrze možnosti dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně přitom měli platit o pět procent vyšší odvody na sociální pojištění.
Z návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, který toto obsahoval, nakonec ale sešlo. Ze zákona jej vyhodili poslanci ODS a TOP 09. Následně ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] vymyslel, že lidem v náročných profesích připlatí přímo sami zaměstnavatelé. Věc se týká zhruba 108 000 lidí ze třetí kategorie náročných profesí.
Opoziční hnutí SPD dnes neprosadilo zamítnutí podle něho asociální novely zákona, již teď dostane k posouzení horní parlamentní komora. I tak poslanci předlohu schválili o jeden hlas. Pro se vyslovilo 72 ze 142 přítomných členů dolní komory.
Návrh zákona podpořili poslanci z vládních stran ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák [dříve ANO]. Poslanci opozičních uskupení ANO a Pirátů se hlasování zdrželi. Proti byli zákonodárci opozičního hnutí SPD.
Povinný příspěvek pro náročné profese
Příspěvek zaměstnavatelů podle dnes schválené normy dostanou pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše. Zaměstnavatelé jim budou přispívat podle schválené úpravy rozpočtového výboru čtyři procenta vyměřovacího základu již od tří odpracovaných směn. Původní poslanecká předloha předpokládala, že zaměstnavatelé by přispívali od tří do deseti směn třemi procenty a čtyři procenta by posílali od 11 směn.
Podle schváleného návrhu se mění i podmínky pro čerpání předdůchodu lidem v náročných profesích. Nebudou na něj muset spořit aspoň deset let. Lidé budou firmě muset jen nahlásit, že spoření chtějí. Od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Podnik ale bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun.
Rusnok: Náročné profese jsou Pandořina skříňka. Otevře ji každá vláda
Na dodržování povinností zaměstnavatelů dohlédnou podle schváleného pozměňovacího návrhu Jiřího Navrátila z KDU-ČSL územní správy sociálního zabezpečení, nikoli inspekce práce.
Penzijní společnosti změnu vítají, firmy a odbory ne
Penzijní společnosti schválení zákona vítají a na změnu už se připravují.
„Aktuálně nastavujeme systém, který zajistí snadnou a plynulou administraci žádostí o příspěvek,“ uvedla generální ředitelka Generali penzijní společnosti Jana Zelinková.
Čím dříve zaměstnanec ve třetí kategorii začne spořit, tím vyšší částku si do doby důchodu může vytvořit, uvedla.
„Pokud například začne v 45 letech a zaměstnavatel mu bude přispívat povinná čtyři procenta z hrubé mzdy 40 000 korun, naspoří si za 15 let téměř 300 000 korun. A to pouze z příspěvků zaměstnavatele, bez nutnosti vlastního vkladu,“ dodala.
DIP DIP hurááá. Portu cupuje penzijní spoření se státním příspěvkem
Proti návrhu se staví dlouhodobě zaměstnavatelé. Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR], největší zaměstnavatelský svaz v Česku, odmítl vládní návrh zákona, který firmám nařizuje povinně přispívat na penzijní spoření zaměstnancům v takzvaných náročných profesích.
„Zákon v této podobě znamená jen další administrativní a finanční zátěž pro zaměstnavatele, aniž by skutečně efektivně řešil problematiku důchodového zabezpečení rizikových profesí. Proto tento návrh nepodporujeme,“ uvedl prezident Svazu Jan Rafaj.
Firmy odmítají zákon, aby povinně připlácely náročným profesím
Proti jsou i odboráři. Předseda nejpočetnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo dnes uvedl: „Když se vláda dohodla na omezení předčasných důchodů pro náročné profese, doslova tak zmačkala a zahodila rok vyjednávání, odborných studií a debat profesionálů. Samotná kompenzace v podobě povinného příspěvku na penzijní spoření je nesmysl. Ten už ve většině podniků existuje i na základě kolektivních smluv dohodnutých odbory.“
Co dál dnes schválila Sněmovna
Půlroční odklad účinnosti dnes Sněmovnou schváleného zákona prosadil Viktor Vojtko [STAN]. Argumentoval krátkou lhůtou pro zavedení nových pravidel do praxe, pro něž jsou nutné úpravy personálních a mzdových systémů firem. Sněmovna předtím odmítla návrh Aleny Schillerové [ANO] na roční posun účinnosti na červenec 2026. Schillerová poukazovala také na potřebu sladění povinnosti s kolektivními smlouvami a existujícími sociálními programy. Rovněž žádala, aby byl příspěvek jednotný.
Sněmovna upravila také možný souběh hrazení vyššího důchodového odvodu a příspěvku na individuální spoření. Pokud by zaměstnavatelé museli ve stejném měsíci platit u konkrétního zaměstnance zvýšené pojistné kvůli práci zařazené do čtvrté kategorie rizika i příspěvek z důvodu výkonu práce zařazené do třetí kategorie, poslali by podle schválené úpravy Martina Dlouhého [TOP 09] jen příspěvek na individuální spoření.
Piráti neprosadili snížení poplatků za správu aktiv v účastnickém penzijním fondu. Dolní komora odmítla i další pozměňovací návrh Olgy Richterové [Piráti]. Podle něj by mohly fondy investovat až desetinu hodnoty majetku do fondů soukromého kapitálu a do fondů rizikového kapitálu a až 30 procent portfolia konzervativních fondů by mohly tvořit akcie.
–ČTK/RED–
